V „první linii“ jsou nejen zdravotníci, hasiči, policisté, ale také prodavačky – zvláště vaše zaměstnankyně, jež jsou většinou na malých nebo menších obcích a staršího věku. Určitě si zaslouží nejen poděkování, ale i obdiv...
Pokud je pravda, že o nemoci covid-19 se vědělo již na přelomu roku, tak jsem názoru, že vláda a odborníci zklamali, vše podcenili a připravili národu krušné chvíle, a firmám zhoršili jejich ekonomické výsledky. Hodnotím to z pohledu potravinářské firmy, která nemusela zavírat a propouštět.
Konkrétně: ZKD Sušice provozuje 106 prodejem a je zde 280 zaměstnanců – prodavaček. Počátek covid-19, kdy nikdo nedokázal odhadnout rozsah a intenzitu pandemie a nebyly dostupné ochranné prostředky, byl pro personál velmi hektický a stresující. Vše se řešilo v řádech hodin. Ochranné prostředky se sháněly, kde se dalo, bez ohledu, kolik to stálo. Nikde nic nebylo. Roušky se začaly nakupovat od švadlen, darovali je i lidé a šili si je i zaměstnanci. Trvalo asi tak 10 dní, než jsme všechny profese vybavili rouškami, rukavicemi, dezinfekcí. Na prodejny jsme namontovali plexisklové stěny k pokladnám a k obslužným pultům u malých prodejen.
Za období březen-duben jsme do ochranných pomůcek dali cirka 3 milióny korun. Příplatky za rizikovost u prodavaček, řidičů a pracovníků, kteří se pohybují na prodejnách, činily 2 milióny korun.. Reagovali jsme ze dne na den s cílem udržet provoz prodejen a velkoobchodních skladů. Cílem bylo i ochránit naše zákazníky v podobě dezinfikování vnitřků prodejen, košíků, dezinfekcí u vchodu, rozestupů, ochranných rukavic a odpovědného přístupu personálu. Začali jsme spolupracovat s pečovatelskou službou a s charitou při přípravě nákupů pro ohrožené občany. Některé nákupy jsme zaváželi sami. Zrychlili jsme přípravy e-shopu pro nákup v našich prodejnách a pilotní projekt spustíme do poloviny května. Do nemocnic v okruhu našeho působení jsme darovali energetické balíčky pro personál.
Nyní se ukazuje, že oproti očekávání je výskyt covidu-19 mezi personálem na prodejnách minimální, což dokládá 1 pozitivní, 4 karantény jedince a žádné uzavřené prodejny. Věříme, že to je i díky našim opatřením. Pomohla k tomu i změna chování zákazníků. Menší počet a nárůst průměrného nákupu zhruba o 80 procent na 270 korun. Lidé chodí méně, ale více nakupují. Zvládli jsme i počáteční vlnu předzásobování potravinami. Nyní se vše již ustálilo. Jelikož jsme v rekreační oblasti a myslíme si, že budou nějaká omezení v cestování, očekáváme vyšší počet návštěvníků v období prázdnin.
Psali jsme:
Takže závěrem k vaší první otázce: Celou situaci jsme brali jako výzvu; chyby nebo necitlivost v nařízení vlády jsme neřešili a hlavně jsme se zaměřili na udržení družstva v provozu a na zajištění potravinové obslužnosti, a to zvláště na malých vesnicích. Proto doufáme, že si konečně vláda a politici uvědomí, jak důležitá je vesnická prodejna. Myslíme si, že se doba změnila a budeme se muset s hrozbou opakování této pandemie naučit žít a být na ní připraveni. Zde očekáváme, že včas budou reagovat odpovědní vládní činitelé a odborníci.
Fotogalerie: - Pětadvacítka
Ukazuje se, že potravinová nesoběstačnost je velkým problémem současné doby. Jistě hned lépe nebude, ale měli bychom se postarati alespoň v některých, tradičních komoditách...
Zcela souhlasím! Příkladem může být dovoz vepřového masa a jeho nynější nedostatek, což znamenalo začátkem roku zvýšení nákupních cen výrobků až od 40 procent. Droždí balené v období covidu-19 nebylo, neboť jej nikdo u nás nevyrábí. Cítili jsme i nedostatek obilí na mouku. U ovoce a zeleniny je problematika složitější, ale nyní jí není dostatek a je dražší.
Psali jsme:
Prodáváte hodně tuzemských výrobků včetně těch regionálních. Dnes už se toho „chytly“ i velké zahraniční obchodní řetězce, nicméně COOP, respektive Jednota, je tu desítky a desítky let...
V našem družstvu se regionální a místní výrobci podílejí na obratu cirka 30 procenty, což představuje částku zhruba 300 miliónů korun za rok, a asi 70 výrobců. Jde o výrobky z místních surovin a od firem, které zde sídlí a vyrábějí. Jsou to kvalitní výrobky, které jsou mnohdy jedinečné.
U mezinárodních řetězců je pojem regionalista spíše reklamním sloganem, než skutečností. Z podstaty věci, nadnárodní řetězec není schopen nakupovat od místních, tedy lokálních malovýrobců. Umí nakoupit výrobky například z Madety a prezentovat jako „jihočeské“ a podobně. Umí nabízet italské, francouzské potraviny, které však vyrábí bůhví kdo a možná i jiná nadnárodní firma.
U nás v Coopu máme pro pojem „regionální“ jiná kritéria. Podporujeme malé firmy a dáváme práci lidem, kteří zde bydlí, používají většinou místní suroviny, zboží je vezeno na krátkou vzdálenost, je kvalitní a jedinečné. A zájem o tyto výrobky ze strany zákazníků roste.
Jaká je vlastně konkurence i těch velkých nadnárodních řetězců, které se dostávají už i do menších měst – Penny, Tesco…
Penetrace trhu se ustálila a takřka všechna místa, kde se dá stavět, jsou naplněna. Konkurence řetězců je dlouhodobá, a tak jsme jí již vstřebali.
Trochu více vnímáme vietnamské prodejny, kde na rozdíl od nás není plněna legislativa a dlouhodobě nedochází k nápravě. Jde zvláště o vydávání dokladů o nákupu a to i po zavedení EET, neregistrování k plátcovství DPH, označování zboží, někdy hygiena a původ zboží.
Toto vše, na rozdíl od nich, pro nás znamená náklady, neustálou pozornost a vnitřní kontrolu. Ročně máme na našich prodejnách 300 kontrol ze strany ČOI, SZPI, SVS a dalších orgánů. Takováto intenzita není, dle našeho názoru, věnována i této konkurenci. V tom cítíme diskriminaci.
Na druhé straně, respektujeme jejich pracovitost a houževnatost. Jinak řečeno, jsou zde, a dále to neřešíme.
V minulosti jsme právě společně nejednou hovořili o problematice vietnamských prodejen. Zlepšila se situace a vzájemný vztah, nebo jste stále na ostří nože?
Zde je aktuální spíše podpora malých vesnických prodejen. Asociace tradičního českého obchodu, která zastupuje asi 6000 prodejen, spočetla, že na vesnici, kde žije méně než 1000 obyvatel, nelze prodejem potravin vydělat.
Nynější ministr Karel Havlíček, ještě v pozici předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků, napsal: „Venkovskému podnikání zvoní hrana. Podporujeme kdeco, ale bohužel často ne toho, kdo pomoc skutečně potřebuje. Pokud chceme udržet život na vesnicích, musíme urychleně začít ve všech obcích, což je více jak polovina celého venkova. Právě tam hrozí největší odliv obyvatel a malí podnikatelé tam doslova skomírají. Nebude-li v obci obchod, hospoda, malé řemeslo nebo farma, skončí v regionu jak běžný život, tak turistický ruch a z vesnic se stanou skanzeny.“
Naše družstvo má v obcích do 1000 obyvatel 60 procent všech svých prodejen, a v obcích do 500 obyvatel 47 procent prodejen. Tím je tato problematika pro družstvo zásadní. Klesá kupní síla, zvyšují se náklady a je vytvářena ztráta. Jelikož i v těchto malých obcích máme svoje členy, snažíme se prodejny udržovat v provozu a dotovat je z jiných činností družstva. Tyto zdroje však klesají – růst mezd v letech 2017-2020 činil 30 procent, což je více než 45 miliónů korun, a tak jsme začali jednat s obcemi o jejich podpoře. Některé obce na toto přistoupily. Napomohlo i rozhodnutí Plzeňského kraje o podpoře z dotačního titulu Zachování prodejen v malých obcích, která existuje od roku 2018. V současné době jih máme dotováno 20 v celkové částce 600.000 korun za rok. Jejich ztráta nebyla odstraněna, jen snížena, ale pro nás je to signál, že obec a kraj má zájem o tyto malé prodejny. Proto je dále provozujeme.
Říká se, že každá správná vesnice má mít kostel, hospodu a prodejnu. V období covid-19 to platí dvojnásobně.
Co říkáte současné vládní podpoře? „Dosáhnete“ také na ni?
Jelikož jsme nemuseli omezovat prodej, podpora se nás netýká. Jen za karanténu pozitivních zaměstnanců. Odklady placení nájmů u nás představují marginální problém. Moc jich není. Na druhé straně očekáváme, že se zvýší počet lidí bez práce a tudíž budeme schopni lépe sehnat zaměstnance, což v posledních letech byl problém. Také doufáme v menší fluktuaci, kdy se nám ročně obměnilo cca až 20 procent. Myslím, že máme co nabídnout. Mimo průměrné mzdy v družstvu 24.000 korun i řadu benefitů, jako například stravenky, kolektivní smlouvu, výkonnostní a sezonní příplatky, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, a podobně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
