Italskému motocyklovému pilotovi Andreovi Iannonemu vyhovují čtyřtakty. V kategorii Moto2 jezdí od jejího zavedení v roce 2010 a v průběžné klasifikaci získává tři třetí místa za sebou. Od roku 2013 jezdí v kategorii MotoGP na Ducati, pro tuto značku v roce 2015 a 2016 závodí v tovární stáji. V roce 2016 zaznamená v MotoGP první vítězství, prodělá však 13 pádů a musí přestoupit nejdříve do stáje Suzuki a posléze do týmu Aprilie.

„Dvoutakty“ ve stopětadvacítkách

Andrea Iannone se narodí 9. srpna 1989, v roce 2004 jede mistrovství Španělska CEV Repsol a italský šampionát. Závodí v týmu Abruzzo Racing Team na Aprilii 125, v CEV Repsol obsadí celkově devátou pozici, nejlepší je druhý v Albacete v závodě, který vyhrál španělský pilot Julian Miralles. Mistrem je další Španěl a současný pilot MotoGP Aleix Espargaro, který se s Iannonem setkává v roce 2019 v týmu Aprilia Fausta Gresiniho.

Do mistrovství světa vstoupí Iannone v roce 2005, závodí na Aprilii 125 v týmu Abruzzo Racing. Celkově obsadí s 20 body 20. pozici, před ním je Lukáš Pešek na Derbi. Mistrem světa je Švýcar Tom Lüthi na Hondě (242 bodů) před KTM Fina Mika Kallia (237) a maďarského pilota Gábora Talmácsiho (198), který nedodrží stájovou režii KTM. V roce 2006 jezdí Iannone v týmu Campetella Racing na aprilii 125, celkově obsadí 22. místo, nejlepší je 9. v Le Mans, mistrem světa je Španěl Alvaro Bautista. V roce 2007 závodí na aprilii 125 v týmu WTR No Alcol, celkově obsadí 20. pozici, nejlepší je devátý v Istanbulu, světovým šampionem se stává Maďar Gábor Talmácsi na aprilii.

V roce 2008 závodí v týmu I.C. Team na Aprilii 125, celkově obsadí 10. pozici. V Shanghaji při GP Číny se jede závod na mokré vozovce a Iannone vítězí, v Sepangu startuje poprvé v kariéře z pole position, mistrem světa je Francouz Mike di Meglio na motocyklu Derbi. V roce 2009 závodí Iannone na Aprilii 125 ve stáji Ongetta Team I.S.P.A. Celkově obsadí 7. pozici, zvítězí v Kataru, v Motegi a v Barceloně. V Kataru je závod stopětadvacítek kvůli dešti v pátém kole přerušen a přidělují se poloviční body, v Motegi na vozovce osychající po dešti vítězí Iannone po startu z pole position. V Jerezu jsou pádem vyřazeni největší favorité Iannone a Španěl Julian Simon, v Le Mans dojíždí po startu z 23. pozice a po výletu mimo trať jako sedmý, v Brně je z pole pozice startující Iannone třetí. V Misanu Pol Espargaro startuje v 50. GP kariéry, v poslední zatáčce před cílem jej z vedoucí pozice vyřadí kolize s Iannonem, který bojuje o první pódium na italské půdě. Za napadení Pola Espargara po vzájemné kolizi je Iannone potrestán pokutou ve výši 5.000 dolarů, mistrem světa je španělský pilot Julian Simon na stroji Aprilia.

Motodvojky

V roce 2010 Andrea Iannone přestupuje do kategorie Moto2, startuje v týmu Fimmco Speed Up na motocyklu Speed Up. V průběžné klasifikaci obsadí vynikající 3. místo, zvítězí v Mugellu, v Assenu a v Aragonu a obsadí 8 pódiových umístění. V Mugellu se Iannonemu v roce 2010 jako prvnímu jezdci podaří vybojovat pole position, nejrychlejší kolo a vyhrát závod, dojíždí před Sergio Gadeou (Pons Kalex), Simone Corsim (Motobi), Thomasem Lüthim, Toni Eliasem (oba Moriwaki) a Shoyou Tomizawou (Suter). V Assenu Iannone startující z pole position zajede nejrychlejší kolo a s náskokem 4,492 sekundy vítězí před Toni Eliasem (Moriwaki). V Barceloně získává Iannone další pole position, za předjíždění při vyvěšené žluté vlajce je však potrestán průjezdem boxovou uličkou a skončí třináctý. Na Sachsenringu Iannone startuje z pole position, vítězí Toni Elias o 3,297 sekundy před Iannonem. V Brně postupně vedou Tomizawa, Corsi, Debon, Iannone a posléze Elias, jehož zásluhou patří týmu Gresini 100. vítězství v MS motocyklů. V Aragonu získává Iannone další pole position, nejrychlejší kolo závodu a vítězí. Ve Valencii v posledním kole závodu padá Toni Elias po kolizi s Andreou Iannonem, z jediného vítězství se těší Karel Abraham (FTR) před Iannonem a Julianem Simonem (Suter). Mistrem světa je Španěl Toni Elias na stroji Moriwaki.

V roce 2011 jede Iannone ve stáji Speed Master, motocykl Speed Up vymění za Suter, celkově obsadí třetí pozici. Zvítězí v Jerezu, v Brně a v Motegi, získává 6 pódií a v Brně, v Indianapolis a v Misanu zajíždí nový traťový rekord. V Jerezu vítězí Iannone před Tomem Lüthim (Suter) a Italem Simone Corsim (FTR), před jeho vítězstvím v Brně nevyhrál žádný jiný italský pilot. Třetího vítězství dosáhne v Motegi, přitom zde vyhrál závod třídy do 125 cm³ v roce 2009. V Kataru vítězí Stefan Bradl o 4,330 s před 16. pilotem kvalifikace Iannonem, jehož sponzorem je mimo jiné Rossiho přítel Uccio Salucci. V Le Mans v prvním kole Iannone havaruje, jedná se o první výpadek v roce 2011. V Silverstone Iannone startuje ve sté GP a obsadí šestnácté místo, v Misanu vítězí Marquez (Suter) před Bradlem (Kalex) a Iannonem. V Aragonu se jede nejzajímavější závod kategorie Moto2, vítězí Marquez, Iannone je druhý před Simone Corsim a San Mariňanem Alexem de Angelisem (Motobi), rozdíl mezi Marquezem a de Angelisem činí 3,054 sekundy. Mistrem světa je překvapivě Stefan Bradl (první titul mistra světa pro značku Kalex) s náskokem 23 bodů před Marcem Marquezem, který v šesti závodech neboduje.

V roce 2012 jede Iannone rovněž v týmu Speed Master, místo motocyklu Suter přesedlá zpět na Speed Up. Potřetí za sebou obsadí třetí místo, zvítězí v Barceloně a v Mugellu a obsadí 5 pódií. V Barceloně Iannone vyhrál o 83 tisícin sekundy před Tomem Lüthim (Suter), v Mugellu vítězí Iannone před Polem Espargarem (Kalex) a Tomem Lüthim, rozdíl mezi nimi je pouhých 0,897 sekundy. V Kataru vítězí Marc Marquez (Suter) o 61 tisícin sekundy před Iannonem, v Assenu je Iannone opět druhý rozdílem 405 tisícin sekundy za Marquezem. Na Sachsenringu Iannone při souboji s Mikou Kalliem padá, je to první výpadek sezóny. V Brně vítězí Marc Marquez před Tomem Lüthim, Polem Espargarem a Iannonem, rozdíl mezi čtyřmi nejlepšími účastníky je pouhých 0,510 sekundy. V Misanu po několika výměnách v posledním kole vyhrává z pole position startující Marc Marquez s náskokem 359 tisícin sekundy před Polem Espargarem a Iannonem. Mistrem světa je Marc Marquez na stroji Suter.

Prestižní kategorie

Trojice třetích míst v kategorii Moto2 je nejlepším předpokladem pro Iannoneho vstup do kategorie MotoGP. V roce 2013 nastává jeho premiéra, startuje ve stáji Energy T.I. Pramac Racing, motocyklem je Ducati Desmosedici GP11, týmový kolegou je Ital Michele Pirro. Iannone skončí s 57 body dvanáctý před Pirrem (56), nejlepší je osmý v Phillip Island, kde vítězí Jorge Lorenzo (Yamaha). Po skončení sezóny se Iannone stává třetím nejlepším nováčkem za Marcem Marquezem (Honda), který získává titul mistra světa při první účasti v MotoGP se čtyřbodovým náskokem před Jorge Lorenzem (Yamaha). Druhým nejlepším nováčkem je Angličan Bradley Smith na stroji Yamaha.

V roce 2014 je Iannone stále členem týmu Pramac Racing. Šéfem týmu je Francesco Guidotti, šéf mechanikem je Michele Bubbolini. Iannone jede na Ducati Desmosedici GP13, což je rok starý motocykl, tovární tým jede s modely GP14.1., tým Pramac vsadí na pneumatiky Bridgestone. Týmovým kolegou je kolumbijský pilot Yonny Hernandez, podstatné však je, že technický šéf Gigi Dall’Igna přestoupí od Aprilie k Ducati. Iannone skončí se 102 body celkově desátý, nejlepší jsou tři pátá (Sachsenring, Brno, Misano) a tři šestá místa. Pět krát se probojoval do první řady, ve Valencii vede prvních 10 kol před Valentinem Rossim, pak zajíždí do depa a skončí o 1 kolo zpět dvaadvacátý. V Aragonu dosáhne maximální rychlosti 339,0 km/hod a jede na pódiovém umístění, ale na mokré vozovce padá. V Le Mans koliduje s Nicky Haydenem a v Phillip Island se srazí s Dani Pedrosou (oba Honda). Pokud by přestal padat, byl by platným členem továrního týmu Ducati. Iannone v roce 2014 havaruje 14 krát, králem je se 16 pády Bradley Smith. Přezdívka „The Maniac Joe“ je velmi výstižná, divoce jezdí na skútru ve svém rodišti Vasto Marina, je nebojácný, ale stále dosti zbrklý.

Přichází vrcholné období závodnické kariéry Andrey Iannoneho – angažmá v továrním týmu Ducati v letech 2015-6. Zejména ročník 2015 se Andreovi vydaří, je to i velká zásluha šéf mechanika Marco Ventury. Iannoneho týmovým kolegou je další Ital Andrea Dovizioso, budou pilotovat Ducati Desmosedici GP15, která je do všech detailů zkonstruována technickým šéfem Gigi Dall’Ignou. Hned v prvním závodě obsadí tovární Ducati druhé (Dovizioso) a třetí místo (Iannone), je to poprvé od Aragonu v roce 2010, když se totéž podaří Stonerovi s Haydenem. Iannone zajede nejrychlejší kolo v Austinu a obsadí pátou pozici. Obsadí 3 pódiová umístění: v Kataru, kde vítězí Valentino Rossi před Andreou Doviziosem, v Mugellu, kde skončí druhý za Jorge Lorenzem a poráží Valentina Rossiho. Iannone zaznamená první pole position v kategorii MotoGP, na italském stroji je to první pole position od Giacoma Agostiniho na MV Agustě v Imole v roce 1972. V Phillip Island skončí třetí a o 0,128 sekundy znovu poráží Rossiho, přitom sráží racka, vítězí Marquez před Lorenzem. Iannone dokončí prvních 14 závodů, už tak často nepadá: nedojel tři krát, vzdává v Motegi a v Sepangu a havaruje jen ve Valencii.

V roce 2016 pilotuje Andrea Iannone Ducati Desmosedici GP16. Bohužel je nutno říci, že znovu padá tak, jako v minulých letech. V Argentině v posledním kole sestřelí týmového kolegu Doviziosa, když jeli na druhém a třetím místě, v Barceloně vrazí zezadu do Jorge Lorenza a v následujícím závodě v Assenu startuje až z poslední pozice na roštu. V Le Mans se probojuje na druhou pozici za Lorenza, potom padá. V Silversone jede ve čtrnáctém kole druhý za Vinalesem (Suzuki) a pak upadne, v Misanu utrpí vlasovou zlomeninu obratle a bude chybět 4 závody. Celkově v roce 2016 padá 13krát, „králem havárií“ v kategorii MotoGP je Cal Crutchlow (26 pádů) před Jackem Millerem (25).

V Rakousku zvítězí Iannone před Doviziosem a Lorenzem, je to jeho první výhra v kategorii MotoGP, navíc zajede pole position a nejrychlejší kolo. Na vítězství čeká Ducati od výhry Casey Stonera v Austrálii v roce 2010! Iannone vede v průběhu sezóny 2016 42 kol, zajede nejrychlejší kolo v Mugellu, obsadí čtyři pódia v roce, když je v MotoGP 9 různých vítězů. Iannone ale 10krát neboduje, v Argentině koliduje s týmovým kolegou Doviziosem a to pravděpodobně přesvědčí šéfy Ducati, že posilou týmu se místo něho stává Jorge Lorenzo.

Na cestě dolů

Iannone musí v roce 2017 přestoupit do týmu Ecstar Suzuki. Závodí na stroji Suzuki GSX-RR, jeho týmovým kolegou je španělský pilot Alex Rins, když předchozí pilot Suzuki Maverick Viñales odchází do stáje Movistar Yamaha. Jako šéf Iannoneho stáje přichází Marco Rigamonti od Ducati, vrchním šéfem je Davide Brivio, tým Suzuki ale ztrácí možnost neomezeného testování. Iannone celkově obsadí třinácté místo a Rins je šestnáctý. Iannoneho nejlepším závodem je Motegi, kde obsadí čtvrtou pozici za Doviziosem, Marquezem a Petruccim, V Kataru obsadí v tréninku druhé místo za Viñalesem, kvalifikace se kvůli dešti nejela a grid je postaven podle časů z tréninku. V závodě bojuje o pódium, po kolizi s Marquezem padá. V Jerezu se srazí s Viñalesem (byla to Viñalesova chyba) a rovněž padá, v Mugellu má zdravotní potíže a skončí desátý. V Barceloně jede Iannone 200. GP, v závodě nemá žádný „grip“ a skončí 16., havaruje také na Sachsenringu, v Brně se po 3. kole v boxech srazí s Aleixem Espargarem a skončí devatenáctý. Ve Spielbergu skončí jedenáctý se ztrátou 20,101 sekundy na Doviziosa, v Silverstone v 18. kole havaruje a s ním padá i Danilo Petrucci. V Misanu vzdává kvůli bolesti v ruce, v Aragonu skončí dvanáctý, v Motegi je čtvrtý, v Phillip Isnad šestý a v Sepangu sedmnáctý. Do první řady se dostává ve Valencii, kde skončí šestý za Pedrosou, Zarcem, Marquezem, Rinsem a Rossim.

V roce 2018 startuje na Suzuki GSX-RR, týmovým kolegou je stále Alex Rins. Iannone skončí celkově desátý, ale jeho týmový kolega je pátý. Iannone vybojuje jedno druhé (Austrálie) a tři třetí místa (Texas, Jerez, Aragon), ale pět krát neboduje. V Texasu se stává osmým pilotem, který v kategorii MotoGP na Suzuki získává pódium, v Jerezu po pádu Pedrosy, Lorenza a Doviziosa je třetí za Marquezem a Zarcem, v Le Mans padá, v Aragonu obsadí desáté pódium v prestižní kategorii, v Phillip Island bojuje s Doviziosem o druhé místo a souboj o 0,289 sekundy vyhrává.

V roce 2019 jej u Suzuki nahradí Španěl Joan Mir a Iannone přestoupí k Aprilii, jeho týmovým kolegou je španělský pilot Aleix Espargaro. Šéfem Aprilie se v roce 2019 stává Massimo Rivola, Iannone s A. Espargarem jezdí na Aprilii RS-GP, Iannoneho šéf mechanikem je Pietro Caprara. Iannone obsadí celkově 16. místo, jeho nejlepším výsledkem je šesté místo z GP Austrálie. V posledních trojici sezón s motocykly Suzuki a Aprilia Iannone nezíská ani jednu pole position, ani jedno nejrychlejší kolo a ani jedno vítězství.

3. listopadu 2019 nachází FIM v Iannoneho moči stopy anabolického steroidu, což je od roku 2019 zakázaná látka. Iannone říká, že se do jeho těla dostala z potravinového řetězce v Asii při konzumaci masa. 1. dubna 2020 potvrdí druhá zkouška původní nález a Iannone dostává trest 18 měsíců, který skončí 16. června 2021. Iannone se stýká s podezřelými dámami, podrobí se operaci na udržení krásy, podniká lety soukromými letadly a má drahý automobil Bentley. Bez ohledu na současný stav MotoGP z hlediska pandemie koronaviru je další Iannoneho kariéra velmi nejistá.

Text a foto: Tomáš Gescheidt