Odkládaná námořní mise EU s úkolem dohlédnout na zbraňové embargo vůči Libyi začne fungovat v následujících dnech. Vůdce Libyjské národní armády Chalífa Haftar v pondělí odstoupil od dohody s OSN z roku 2015, čímž snížil šance na diplomatické řešení konfliktu v zemi.
Evropská unie začátkem dubna oficiálně spustila svou novou námořní operaci IRINI k prosazování zbrojního embarga vůči Libyi, nestanovila však které země se na ni budou podílet.
Operace IRINI měla přímo navázat na Operaci Sophia ukončenou 31. března, která měla od roku 2015 za úkol potlačovat aktivity pašeráků ve Středozemním moři v průběhu migrační krize.
Nová mise se však pozdržela téměř o měsíc, a to kvůli neshodám mezi Itálií a Řeckem o tom, kdo má převzít velení, a stížnostem Rakouska a Maďarska, že se defacto jedná o vytvoření flotily pro záchranu migrantů a jejich převoz přes moře do Evropy.
V pondělí 27. dubna se členské státy EU dohodly na tom, že novou operaci vybaví loděmi, letadly a satelity na monitoring pašeráků zbraní, kteří zásobují obě libyjské konkurenční vlády.
„IRINI má nyní nezbytné zdroje, aby mohla operace začít,“ řekl novinářům v Bruselu Peter Stano, mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.
Podle diplomatických zdrojů se loď italského námořnictva dostane do operační zóny ve východním Středomoří v následujících dnech. Zatím ji podpoří lodě dalších zemí EU v oblasti, a to dokud nedorazí plavidla přímo určená pro novou operaci.
V reakci na dotaz o počtu plavidel a dalších zdrojů Stano řekl, že „velká většina členských států se zavázala k tomu poskytnout své zdroje pro operaci IRINI“.
„To znamená, že počáteční fáze operace je u konce, ale stále nás čeká mnoho práce v otázce posilování jejích kapacit,“ dodal Stano.
Členské státy přislíbily tři plavidla a tři letadla, které budou doplněny skrze tzv. přidruženou podporu dalšími třemi plavidly a třemi letadly.
„Přidružená podpora je dočasná a bude operaci k dispozici pouze po předem určenou dobu,“ doplnil Stano.
Vyostřený konflikt
Operace IRINI má za úkol posílit „propustné“ embargo OSN uvnitř a okolo Libye, kde spojenými národy uznaná vláda národní dohody premiéra Fáize Sarrádže čelí útokům jednotek Chalífy Haftara, který kontroluje většinu jihu a východu země. Strany spolu soupeří už více než rok.
Libyjský konflikt se v dubnu vyostřil, urputné boje probíhají na více frontách na západě země, a to i přes naléhavé výzvy OSN a dalších aktérů k příměří kvůli zamezení koronavirové pandemie.
Haftar v pondělí odstoupil od dohody s OSN z roku 2015 o distribuci moci s tím, že by jeho zemi zničila a jedná se o „věc minulosti“.
„Je to fraška a poslední ze snah o státní převrat,“ uvedla v úterním prohlášení mezinárodně uznávaná vláda národní dohody (GNA), která sídlí v hlavním městě Tripolis.
Podle reportáže libyjské televize Al Ahrar TV, kterou citovala Al Jazeera, poslal Sarrádž zprávu Radě bezpečnosti OSN s vyjádřením, že jeho země nesouhlasí s operací IRINI.
Premiér se nechal slyšet, že operace dostatečně nepokrývá vzdušný prostor a hranice, skrze které se k Haftarovým jednotkám na východě Libye dostávají zbraně a munice.
