Nová česká strategie pro boj s koronavirem. Najít ohnisko a plošně v něm testovat |
Plošná celorepubliková válka s koronavirem už není na pořadu dne, oslabený virus místo toho přechází k partyzánským metodám boje jen v určitých lokalitách.
„Zacílit bychom nyní měli na úroveň okresů ale i níže,“ řekl pro Lidovky.cz Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek s tím, že může jít například o obchodní centra nebo velké výrobní kapacity. Podle se bude za pomoci podrobného epidemiologického šetření zjišťovat společný jmenovatel tam, kde počet případů rychle vzroste.
„Pokud někde vyskočí během krátké doby třeba 20 nakažených, budeme analyzovat, zda je to dáno koncentrací v místě bydliště, nebo zda třeba nepracují ve stejných provozech,“ popsal Dušek. Na podobný případ upozornil i Prymula, kdy se podle něj nakazilo na v jednom supermarketu najednou zhruba 40 lidí. Navíc k tomu došlo ještě těsně před uvolněním nejtvrdší sady opatření.
Dušek také představil mapu, ze které je vidět, kterých konkrétních oblastí Česka se se to zřejmě bude týkat. Špatná je zatím situace na Chebsku a především Domažlicku, které „vede“ s počtem 543 případů COVID-19 na 100 tisíc obyvatel. Tím výrazně přesahuje i druhé Chebsko s 243 nakaženými či třetí Olomouc s 224.
Okresy s výskytem covid-19.
Smutný lídr ve statistice nakažených z Domažlicka spadá pod hygienickou stanici Plzeňského kraje. Její ředitel Michal Bartoš má o příčinách zvýšených čísel celkem jasno. „Zprvu se na tom podepsaly kulturní akce jako Chodský bál, kterého se účastnily jak Češi, tak Němci z blízkého příhraničí,“ popsal pro Lidovky.cz Bartoš a dodal, že v podobných případech zkrátka selhává lidský přístup.
Hygienici se navzájem mezi sebou přou, jestli je systém ‚chytré karantény‘ k užitku |
Dnes ale hrají prim hlavně pendleři vyjíždějící za prací do blízkého Bavorska. Ti pak nechtěně nakazí i své rodiny. „Bavorské příhraničí je na našich pracovnících bohužel závislé,“ posteskl si ředitel plzeňské hygieny podle kterého nejsou neobvyklé ani předávky nákupů v lesích na hranici s Německem. Pokulhává navíc podle něj také komunikace s bavorskými úřady, které prý nepostupují vždy tak přísně jako ty české.
Olomouckou hygienu vede Lenka Pešáková, ta přičítá ohnisko v Olomouci a okolí hlavně první vlně epidemie. „Ve statistikách stále zůstávají ‚historická‘ čísla z Litovle a Uničova,“ vysvětlila pro Lidovky.cz Pešáková. Právě tyto dvě obce i s těmi přilehlými skončily v průběhu března na 14 dní v karanténě kvůli masivními výskytu onemocnění. Nebýt toho, bylo by Olomoucko podle Pešákové okolo celostátního průměru.
Neutěšená je zatím situace také v okolí Litoměřic, které spadají pod hygienu Ústeckého kraje. Její ředitelka Lenka Šimůnková za tím vidí dva faktory. „Během první vlny se nám na Litoměřicku nakazilo hodně pečovatelů a ošetřovatelů v zařízeních sociální péče,“ řekla webu Lidovky.cz.
Druhý důvod je podle ní velmi podobný problematice pendlerů, byť Litoměřice se blízko hranic nenacházejí. „Především v jižní části Litoměřicka žijí lidé, kteří mají pracovní či jiné vazby na Prahu, kam tak často dojíždějí,“ vysvětlila Šimůnková. Scénář je pak stejný jako na Chebsku či Domažlicku – pendler dojíždějící za prací nakazí i svou rodinu.
