7°C
Lesníky sužuje koronavirus i kůrovec: Nemysleli jsme, že může být ještě hůř, říkají
Situace v českých lesích byla poslední roky špatná, nikdo proto nečekal, že může být ještě horší. Přesto se to stalo. K vážným potížím, suchu a kůrovci, se přidal další – koronavirus. Ten do jisté míry zastavil boj se stávajícími problémy, navíc lesníky dostal do vážných finančních potíží. Situaci mnozí popisují jako katastrofální. S velkým očekáváním proto vyhlížejí uvolňování restrikcí a nové dotační programy, které slíbilo ministerstvo zemědělství.
Jaro je venku v plném proudu. Slunce svítí, lidé odhazují bundy, třešně kvetou a také se opět začal rojit kůrovec. Malý agresivní brouk, ze kterého poslední roky šediví nejeden majitel lesu. Bojovat se s ním musí rychle a rázně, jinak se rozšíří natolik, že s ním nehne doslova nic. Jeho potírání nikdy není jednoduché, letos je ovšem ještě složitější než kdy dříve. Může za to koronavirus.
„Opatření, která byla nastavená z důvodu boje proti pandemii koronaviru, jsou další tvrdou ránou do hospodaření všech lesních majetků v ČR,“ říká Petr Skočdopole, předseda Komory církevních lesů ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL). Podle něj problém plyne z toho, že se zastavil trh se dřevem. „90 procent veškerých příjmů vlastníků lesů je z prodeje dříví. Na druhé čtvrtletí roku zpracovatelé omezují jeho nákup o 30 až 50 procent. Někteří zpracovatelé zastavili v dubnu nákup z ČR úplně,“ odhalil Skočdopole současný stav pro Blesk Zprávy.
„Pily v Rakousku a Německu zavírají směny, protože řada Čechů –takzvaných pendlerů – nemohou jezdit za prací do zahraničí. S uzavíráním hranic s Polskem byl omezený i odbyt dříví do Polska,“ dodal lesník. Zákaz pohybu pendlerů platil do pondělí tohoto týdne, vláda jim počínaje 27. dubnem opět jejich pohyb povolila. Musí se ovšem pravidelně testovat na covid-19.
Dřevo se musí těžit i za koronaviru
Prodej dříví s bojem proti kůrovci souvisí. Lesník totiž musí napadené stromy co nejrychleji vyhledat, pokácet a asanovat. Jakmile je má pokácené, snaží se dřevo z nich prodat. „V opačném případě mu zůstane dříví v lese, ale náklady spojené s výrobou, asanací nebo s výsadbou nového lesa musí platit,“ popsal Skočdopole s tím, že lesníkům neustále vznikají náklady, ale se zastaveným trhem nemají příjem. Kůrovci se navíc v těchto dnech skvěle daří, přispívá k tomu mimořádné sucho, které aktuálně panuje. „Reálně hrozí, že během krátké doby může být řada lesních majetků bez finančních prostředků,“ varuje odborník.
Problém s odbytem kůrovcového dřeva je navíc dlouhodobý. „Jestli se bavíme, že na konci roku 2019 zůstalo v lesích ČR kolem 5 milionů kubíků neprodaného dříví, tak se může stát, že na konci roku 2020 to bude 10 milionů kubíků, což by představovalo 30 procent veškerého vytěženého dříví v roce 2020,“ nastínil Skočdopole. Všechny tyto aspekty podle něj přispívají k tomu, že nálada mezi lesníky není příliš dobrá. „Situace je pro nestátní vlastníky lesů ještě horší než kdykoliv v minulých letech, ačkoliv si zhoršení původně snad ani nedokázali představit,“ prozradil odborník.
Lesník: Výplatu jsem neviděl rok a půl
Problémy potvrzují jednotliví lesníci. Například Pavel Suchý, který vlastní 360 hektarů lesa ve středočeském Bílichově, odmítá, že les je pouze forma podnikání, u které je třeba počítat s riziky. „Hodně se mi stává, že na sociálních sítích čtu, že je to podnikání jako každé jiné. A to já bych si dovolil říct, že určitě není (…). Ten les není jen proto, aby se z něj bralo dřevo a my jsme z něj měli nějaký prospěch, ale dává společnosti spoustu jiných věcí,“ uvedl Suchý pro SVOL.
Kromě toho, že kůrovec mu už nyní nedává spát, se ze všeho nejvíc bojí budoucnosti. „S oteplováním a změnou klimatu, kdy my tady v lese vidíme, že se to opravdu mění, tak máme strach, co přijde. Že se něco špatného stane, je vidět už teď,“ říká lesník. A přiznává peněžní tíži.
„Náš příjem je pouze z prodeje dřeva. Teď, když vypadl, tak jsme v podstatě bez finančních prostředků, kromě nějakých menších částek, které dostáváme jako dotace od státu. Já jsem výplatu nedostal rok a půl,“ svěřil se Suchý.
Bez starostí není ani baronka Jana Hildprandtová-Germenisová, dědička rodu Hildprandtů. V jejím vlastnictví se nachází 760 hektarů lesů v jižních Čechách, kdy většinu z nich tvoří smrky – hlavní oběť kůrovce. V posledních letech je drobný brouk zcela zdecimoval. „Když ty lesy byly v dobrém stavu, tak bylo něco krásného tam jít (…). Teď, když jsme to museli všechno vytěžit, tak pláčete,“ popsala baronka.
„Minulý rok jsme zasadili asi 60 tisíc stromů. Polovina je pryč,“ nastínila Hildprandtová-Germenisová, jak závažná situace je. „Finančně jsme na tom velmi špatně, potřebujeme podporu státu, dotace,“ říká. Do lesů musí aktuálně přesouvat prostředky z jiných oblastí podnikání, ale to není udržitelný stav. „Možná přijde den, kdy nebudeme moct jít dál a budeme muset něco prodat,“ sdělila pro SVOL viditelně skleslá baronka.
Toman slibuje další peníze, očekává kalamitu
I Skočdopole připomíná, že péče o lesy je v zájmu celé společnosti. Jde o investici pro budoucí generace, se kterou se musí jít na nejvyšší místa. „Protože dlouhodobá krize v lesích není jen problém lesnicko-dřevařský, ale svým rozsahem zasahuje ať přímo, či nepřímo do všech oborů i do každodenního života občanů ČR, musí se současná krize řešit na úrovni vlády,“ uvedl.
Pozitivně proto vnímá, že ministerstvo zemědělství plánuje v květnu navrhnout vládě poskytnutí nových dotací pro boj s kůrovcem i obnovu lesa na letošní rok. „Je životně důležité, aby se finanční prostředky dostaly k vlastníkům lesů co nejdříve – a tím bylo zajištěno maximální možné nasazení personálu, dělníků i všech prostředků v lesích pro úspěšné zvládnutí kalamitní situace v lesích,“ zdůrazňuje Skočdopole pro Blesk Zprávy.
Rychlost udílení kompenzačních příspěvku je často skloňovaná. Vláda například o dofinancování žádostí o příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za 4. čtvrtletí roku 2017 a rok 2018 rozhodla až nyní. Vlastníci lesů žádali o 2,8 miliardy korun, vláda jim v první fázi slíbila 1,5 miliardy. Na konci března rozhodla o další 1,2 miliardě korun. V květnu by se měly začít řešit kompenzace za rok 2019. Reálně se tak na finance čeká několik měsíců.
Nicméně i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) uznává, že situace je vážná a loni se opět zhoršila. Očekává, že kůrovec letos napadne minimálně stejně množství stromů jako loni, ale spíše větší. Slibuje proto, že se tématu bude věnovat.
Témata:
Související
nedavno jsme byli v lese a potkali tam lesniky, rezali to ve velkem a o kurovci se jen smali, nekde najdou neco a pro jistotu vymlati pulku lesa, samozrejme ze kurovec je jen vymluva, pekne drevo se prodava nemcourum a ne zrovna za par korun, nove stromky uz zasadi malokdo, kdysi byl lesnik pan lesa, dneska to jsou jen prodejne kur.vy
Lesníci si stěžují a přitom dobré zdravé stromy kácejí a odváží za hranice, kde je kůrovec zůstává podřadné dřevo u nás, ale jen kmeny, církev která vlastní lesy v Beskydech vykácí kmeny a silné velké větve nechává ležet ladem, když si z okolí lidé chtěli vzít i zaplatit at mají dřevo na topení, že je to škoda nechat tak a roste to roky, pomohli by lesu byl by uklizený a zamezené šíření kůrovce tak to zakázali pod velkou pokutou a nesmí se vzít ani roští na podpal odpověděli že je to přírodní hnojivo a zůstane tak než samo uhnije spíš se namnoží kůrovec to je hospodaření co? pak prý se má zapojit společnost a pomáhat lesům? at si to z vlády vyzkouší a potom budou vědět jak je vyhodí z lesa i když budou jen na vycházce, na houby, ostružiny apod.