‚Nemravné a nebezpečné, ale ne trestné.‘ Proč soud zprostil Rittiga obžaloby v kauze BIS?

Jednání lobbisty Ivo Rittiga a jeho právníka Davida Michala bylo sice nemorální a pro vývoj společnosti nebezpečné, trestný čin se ale neprokázal. Píše se to v písemném znění verdiktu v kauze údajného vyzrazení utajovaných informací, který teď získal iROZHLAS.cz. Pražský městský soud dvojici spolu s Janou Nečasovou po pěti letech soudních sporů zprostil obžaloby loni v listopadu. Rozhodnutí není pravomocné, státní zástupce se na místě odvolal.

Tento článek je více než rok starý.

Dokument Praha (Aktualizováno: 9:36 4. 5. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lobbista Ivo Rittig

Lobbista Ivo Rittig | Foto: Michal Šula / MAFRA | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Byť soud shledává počínání obou těchto obžalovaných (Rittiga a Michala – pozn. red.) nemravným a pro vývoj české společnosti velmi nebezpečným, musí se omezit pouze na konstatování této nemravnosti, kterou však nebyly naplněny zákonné znaky žádného trestného činu,“ píše v osvobozujícím verdiktu soudkyně Monika Křikavová.

Soud zprostil Nečasovou a Rittiga obžaloby. Neprokázal jim únik informací ze zprávy BIS

Číst článek

Lobbista Ivo Rittig se v roce 2012 podle obžaloby dozvěděl od tehdejší šéfky premiérova kabinetu Jany Nečasové (tehdy Nagyové) o utajeném materiálu Bezpečnostní informační služby (BIS) zaslaném premiérovi Petru Nečasovi (ODS).

Dovodil údajně, že zpráva se týká právě jeho, a proto za Nečasovou poslal svého právníka Davida Michala. A ta mu měla na schůzce v Hrzánském paláci údajně obsah zprávy vyzradit, Rittig pak mohl učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány a instituce.

Podle soudkyně Křikavové však nešlo o trestný čin. Nepodařilo se podle ní prokázat, že se Rittig s Michalem obsah utajovaného dokumentu skutečně dozvěděli. Jako klíčový důkaz žalobce předložil odposlechy, v nich ale podle verdiktu nepadla z utajované zprávy žádná konkrétní informace.

„Přitom jsou debatéři velmi řeční, mnohomluvní a nešetří slovy, když hovoří o různých lidech, různých věcech a problémech. Soud má tedy za to, že se mohli maximálně od někoho (ale vůbec to nemusela být obžalovaná, protože nebylo prokázáno, jak a čím prostřednictvím se ke zprávě měla dostat), kdo obsah zprávy znal, dozvědět – a k tomu stačil náznak – sdělení ve smyslu: neřeknu vám, co ve zprávě je, ale mohu vás ujistit, že v ní není to, čeho se bojíte. Což není vyzrazení obsahu utajované informace,“ uvádí dále soudkyně.

V případě Nečasové se pak podle rozsudku obžalobě nepodařilo potvrdit, že by se skutek, který jí byl kladen za vinu, skutečně stal, tedy že by vyzradila utajované informace.

„Z vlastní dohody, která vedla k setkání, však rozhodně nevyplynulo, že byla žádána R., aby se dostala k nějaké utajované informaci. Nelze vyloučit, že akceptací setkání vyřešila jednak požadavek RNDr. Nečase tak, jak o něm tento svědek konzistentně mluvil, který byl znepokojen médii probíranými událostmi,“ stojí dále v rozsudku.

Kritika soudkyně

Navzdory osvobozujícímu verdiktu ale soudkyně Křikavová trojici obžalovaných ostře kritizovala, a to už při vyhlášení rozsudku loni v listopadu. Svůj nesouhlas s tehdejšími poměry na Úřadu vlády i s absencí pravidel pro lobbisty vepsala i do písemného znění svého rozhodnutí.

„Při neexistenci etických zásad provozování lobbingu v českém prostředí měli tito obžalovaní volné pole působnosti a způsob provozování lobbingu byl založen na tom, aby nebylo průkazné, kdo je vlastně lobbista, respektive kdo je zájmovou osobou, v jejíž prospěch je jednáno,“ uvedla v závěru rozsudku soudkyně. Tento způsob lobbování by byl podle ní ve „skutečně fungujících moderních demokraciích nemyslitelný“.

Celý rozsudek Městského soudu v Praze si můžete přečíst zde:

Případ Křikavová dostala na starost loni v dubnu, protože její předchůdce odešel do důchodu. Městský soud v Praze totiž v kauze údajného úniku informací z dokumentu civilní kontrarozvědky už jednou rozhodoval. Původně v lednu 2017 uznal obžalované vinnými a uložil jim podmíněné tresty, odvolací senát mu však následně věc vrátil k dalšímu projednání.

Klíčovým důkazem obžaloby byly odposlechy Rittigovy schůzky v pražském hotelu Ventana. Křikavová v listopadu popsala vyjadřování účastníků setkání jako „nabubřelou žvanivost osob, které udělaly svoji kariéru v 90. letech“. Upozornila na to, že Rittig a jeho společníci měli nejprve hrůzu z toho, co na ně policie ví, ale od určité chvíle byl v jejich hovoru patrný klid a velké uvolnění.

Kauza úniku z BIS

  • O případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS) informovala média v březnu 2014, policie v kauze obvinila čtyři lidi. Kromě bývalé ředitelky premiérova kabinetu Nečasové a lobbisty Iva Rittiga to byli jeho obchodní partner Tomáš Jindra (advokát a někdejší poradce ministra zemědělství) a právník David Michal z kanceláře MSB Legal.
  • Podle obžaloby se Rittig a Jindra v roce 2012 dověděli od Nečasové a ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), že Nečas dostal od šéfa civilní rozvědky utajený materiál. Dovodili si, že se týká právě jich, a Rittig proto poslal svého advokáta Michala na schůzku s Nečasovou, která mu podle obžaloby obsah zprávy sdělila. Podle státního zástupce mohl Rittig díky vynesení informace učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány.
  • Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo v případu obžalobu v březnu 2015, a to k Městskému soudu v Praze. Soud ale kauzu vrátil žalobcům k došetření. V listopadu 2015 pak rozhodnutí pražského soudu potvrdil Vrchní soud. Státní zástupci poté text upravili podle přání soudu, obvinění i právní kvalifikace ale zůstaly nezměněny.
  • Obžaloba ve věci možného úniku informací z BIS byla znovu podána v únoru 2016. Podle verdiktu z ledna 2017 uložil soud Nečasové podmíněný trest v délce 1,5 roku, Rittigovi a Michalovi devítiměsíční podmínku a Jindru obvinění zprostil. Verdikt ale v září 2017 zrušil odvolací senát. Loni v listopadu pak Nejvyšší soud zamítl stížnost, kterou v květnu podal tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Stížnost pro porušení zákona směřovala v neprospěch obžalovaných.
  • Odvolací senát věc vrátil k novému projednání s tím, že existují pochybnosti o správnosti skutkových zjištění. Mimo jiné nakázal, aby se soud podrobněji vypořádal s tím, zda jsou odposlechy z Rittigových schůzek použitelné jako důkaz. Policie totiž záznamy pořídila při prověřování jiné trestné činnosti.
  • Pražský městský soud se vrátil ke kauze letos v dubnu. Jelikož soudce Petr Novák nestihl případ uzavřít před odchodem do důchodu, dostala věc na starosti soudkyně Monika Křikavová. Ta v říjnu povolila přehrání odposlechů a připustila tak klíčový důkaz.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme