Životní vzory nás pohání dál nebo motivují ke studiu a práci. Jsou pomocníky v každodenním životě, takovými parťáky do nepohody. Když se nám něco nechce, zatneme zuby, protože náš vzor by udělal totéž. Dnes se podíváme na vzory od dětství až po současnost a třeba se v našem vyprávění najdete.
Dětské snění
Jako děti jsme si malovaly život podle vzorů úspěšných filmových postav, komiksových hrdinů a někdo podle své rodiny. Občas se stalo, že malý kluk vykřikl, že chce být jednou popelářem a kutálet ty velké popelnice k autu. Hodně oblíbené byly zpěvačky, letušky a milovnice zvířat – takže veterinářky.
„Děti potřebují spíš vzory než kritiku.“ – Joseph Joubert francouzsky moralista
Většinou ale rodiče zakročili a usměrňovali děti, že pozice popeláře je moc náročná, zpěvačka není vůbec doma a na veterině se občas musí natáhnout taková dlouhá rukavice až po rameno…
Čas letí, vzory se mění
V pubertě jsme měli zase jiné vzory a v průběhu prvních zaměstnání se možná někomu rozplynul sen a někdo se naopak kousl a šel si stále za svým.
Pomáhá vám nějaký vzor nebo jste si našli osobního mentora a kouče? Podělte se o své inspirace v komentářích.
Někdo má třeba více vzorů, pro každou oblast originál. A proč taky ne. Pro někoho jsou vzorem jeho rodiče, kteří měli třeba těžký start ve společném podnikání, ale nakonec vše zvládli. Nebo je to charismatický děda, který byl vždy upřímný, veselý a šikovný. Choval se čestně, přitom žil v době druhé světové války.
Když je vzorem rodina
V rodině se většinou vzorem stane ten, kdo nás provází od dětství, vychovává nás, vodí nás za ruku do školky, vyzvedává nás a dělá s námi úkoly. V dětství to někomu přijde třeba samozřejmost, po čase to může být úsměvné, ale s ohlédnutím je to něco obdivuhodného. A právě za to si obdiv naši rodiče a prarodiče zaslouží.
„Veliké vzory jsou dobrou a silnou potravou duše. Na výši lidstva panuje božský, čistý vzduch, a ten nás sílí tak, že rádi se noříme ve zbožné rozvažování.“ – Eduard Albert český básník, chirurg, překladatel a vědecký spisovatel 1841 – 1900
Jaký životní vzor je nej?
Každý si svůj životní vzor musí vybrat sám a je jen na něm, jestli ho dostatečně inspiruje a jak moc se nechá ovlivnit. A jestli je to tak či onak správné? To musíte cítit vy. Vždycky je lepší brát všeho s mírou a nejít ve šlépějích do puntíku.
„Brát si jiného za vzor, to ještě neznamená kašlat a plivat jako on.“ – Molière francouzský dramatik a herec 1622 – 1673
Je fajn se inspirovat někým, kdo nám dodá sílu a chuť na sobě makat. Ale neměli bychom být kopií těch, kteří jsou o pár kroků napřed. Inspirujme se, ale buďme sví.
Rádi byste se stali také vzorem svých kamarádů, kolegů nebo neznámé společnosti? Pak si přečtěte rady, čeho se nedopouštět mezi lidmi. Ať si svoji šanci nepokazíte hned na začátku.
© Barbora Mikysková
