Pražané a turisti mají smůlu, do „podzemních střev“ metropole se už nepodívají. Kvůli bezpečnosti

Pražské kolektory jsou minimálně v evropském měřítku unikátní stavbou. Síť tunelů pro uložení a vedení inženýrských sítí měří zhruba 94 kilometrů, z toho je přes 20 kilometrů v historickém centru. Jelikož je význam kolektorové sítě pro infrastrukturu v metropoli neocenitelný, kolektorům se přezdívá „střeva Prahy“.

V roce 2007 byly spuštěny exkurze, o které byl mezi Pražany i turisty zájem, ročně se do podzemí podívalo několik tisíc lidí. Pro prohlídky byly vyhrazeny dvě trasy, které začínaly na Senovážném náměstí. Kratší vedla pod ulicí Na Příkopě, delší pod Celetnou. 

Po teroristických útocích v Paříží, které měly v listopadu 2015 celkem 130 obětí a stovky zraněných, došlo v rámci bezpečnostních opatření k zrušení prohlídek. Předpokládalo se, že jen na pár měsíců, než se situace uklidní. Nicméně k obnovení už nedošlo.

„Nechali jsme si zpracovat bezpečnostní analýzu, na které se podílel bezpečnostní poradce Andor Šándor. Obnovení zážitkové turistiky v podzemí nebylo doporučeno,“ uvedl předseda představenstva společnosti Kolektory Praha Petr Švec.

Z analýzy vyplynulo, že je příliš riskantní brát veřejnost do podzemí, kde je technická infrastruktura. A navíc lidem popisovat, co tam je. Případnému teroristovi by to ulehčilo situaci. „Zbytečné odkrývání karet, kdyby tam dole chtěl někdo něco způsobit v rámci prohlídek by k tomu měl možnost. Proto k obnovení prohlídek nedošlo a ani to není v plánu. Pro město to nebyl výdělek, pro nás jen starost. Když se přidalo bezpečnostní riziko, tak to pro nás postrádalo smysl,“ pokračoval.

V současnosti se žádný kolektor v Praze nestaví. Zatím poslední pozdemní tunel pro uložení vodovodu, plynu, elektřiny, datových a dalších kabelů vznikl v letech 2016 až 2018 pod Hlávkovým mostem, který vede přes ostrov Štvanice.

Jistý paradox, co se kolektorů týče, je na Václavském náměstí. Zatímco ve spodní části, tedy v úseku mezí Jindřiškou ulicí a Můstkem, jsou tři kolektory, v horní části není žádný. Podle Petra Švece by bylo praktické, aby se kolektory ze spodní části protáhly přes celé náměstí. Díky tomu by se v budoucnu nemuselo při různých opravách a zásazích do inženýrských sítí tolik na náměstí kopat.

Rekonstrukce horní části náměstí bude probíhat v letech 2022 až 2025. Město při tom chce obnovit i tramvajový provoz, který na náměstí utichl před čtyřiceti lety. Výstavba kolektoru by však práce prodloužila minimálně o rok a prodražila o zhruba miliardu. Náklady na horní část jsou přitom zatím odhadnuty na půl až tři čtvrtě miliardy korun. Vedení hlavního města není výstavbě kolektorů pod horní částí Václavského náměstí zatím moc nakloněno.

Svědčí o tom i fakt, že loni na podzim pražští radní rozhodli, že tramvajová trať v horní části náměstí nepovede středem, jak bylo původně v plánu, ale po jeho stranách. Tedy v místech, kde by případně byly umístěny ze spodní části prodloužené kolektory, takže by se obě stavby křížily.

„Stavba kolektoru by výstavbu tratě zkomplikovala a dokončení rekonstrukce Václavského náměstí oddálila, ale technicky vše provést lze. Ukázaly to studie, které máme k dispozici. Kolektory by mohly vést v linii stávajících stromů, tam je volné místo,“ dodal za Kolektory Praha Petr Švec.