Na selhání srdce zemřeli při tělocviku dva žáci! Mohly za to povinné roušky? Kardiologové mají jasno

Otevřely se posilovny i tělocvičny a mnoho lidí si po dvou měsících konečně vyrazilo zacvičit. Může rouška při cvičebním výkonu ohrozit naše zdraví?

Zvyšuje odpor v dýchacích cestách

„Tam je asi zásadní, z jakého je materiálu. Pokud máte prodyšnou roušku, která je relativně na volno, tak to takový problém není. Na druhou stranu rouška zvyšuje odpor v dýchacích cestách, a tedy i náročnost práce dechových svalů, což může někomu problém dělat,“ soudí kardiolog Vladimír Tuka. Podle něho se to týká lidí, kteří již dechové problémy mají a také pacientů se srdečním selháním.

To by ale podle něho neměl být případ dvou zemřelých čínských žáků. „Podle mě příčinou úmrtí těch dětí nebyla rouška jako taková. Spíš byly i jinak nemocné. V Číně navíc na školách panuje větší dril než u nás, něco takového si tady ani neumíme představit. Takže to riziko komplikací je tam větší, vysvětluje Tuka.

Patnáctiletý student zemřel v provincii Henan v centrální Číně při hodině tělocviku. Mohlo za srdeční selhání povinné nošení roušky? | Asia wire

Vláda stopla EET a kývla na podporu pro firmy. Za hranice zase i vlakem a focení nově bez roušek

Podobný názor má i profesor Jan Václavík z I. interní kliniky - kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc. „Nejsem si vědom, že by na toto téma existovalo moc vědeckých prací, ale z vlastní zkušenosti vím, že ztěžuje dýchání a určitě může limitovat maximální výkonnost. Záleží, jak je prodyšná,“ vysvětluje Václavík, který také připomenul vedlejší nepříjemné účinky, které rouška může mít.

„V momentě, kdy sportujeme a máme roušku, dosahujeme vyšší tepové i dechové frekvence než bez roušky, což může být rizikové například pro pacienty s onemocněním srdce nebo plic. Také maximální dodávka kyslíku do tělesných tkání je nižší než normálně. Tím je dáno větší riziko vzniku metabolitů, které by v organismu jinak nevznikly a které mají za následek například bolest pracujících svalů nebo nevolnost,“ dodává kardiolog.

Náhlá smrt mladé zpěvačky (†30): Strach a úzkosti v karanténě! Ale záhadná příčina

Horší byla karanténa bez pohybu

Mnohem větší problém než rouška podle docenta Tuky představuje samotná karanténa, během níž někteří zůstali úplně bez pohybu. „Pokud lidé během těch dvou měsíců měli minimum pohybu, tak mnohem větší problém jsou nejrůznější úrazy než samotné srdce,“ má jasno kardiolog.

„Dva měsíce dekondice jsou strašně dlouhá doba, po níž přicházejí rizikové okamžiky. Člověk se má k pohybu vracet pozvolna a ne skokově. Důležité také je nepřecházet příznaky viróz,“ připomíná odborník. Dbát bychom podle něj měli ale i na hygienu rukou a hygienu používaných přístrojů v tělocvičnách. „To je v těch uzavřených místnostech velmi důležité,“ dodává Tuka.

Jeho kolega Jan Václavík doporučuje spíše pohyb v přírodě. „Přimlouvám se za návrat k individuálnímu sportu v přírodě, který může být bez roušky,“ dodává Václavík.

Za hranice můžeme, má to ale háček: Téměř všude trvají na karanténě pro cizince