Odložili EET na příští rok, za zrušené festivaly vouchery. Ženy z ANO a ČSSD se přely, Kalousek vytkl chaos

Na program jednání Sněmovny se opět dostala podpora kultury i sportu, oblastí stižených výrazně koronavirem i zákazem hromadných akcí. Šlo o body, které se nestihly probrat v úterý před sedmou hodinou, a tak byly přesunuty na středu. Poslanci se nejprve dostali k záměru Aleny Schillerové (za ANO) odložit EET včetně 3. a 4. vlny na příští rok. A tak se také stalo.

Schválené novinky ke koronaviru

• Odklad EET včetně startu 3. a 4. vlny do konce roku.  Pro bylo 100 poslanců ze 100 přítomných.
• Odhlasován byl návrh na to, aby Národní sportovní agentura mohla udělovat dotace sportovním organizacím kvůli koronaviru. Měla by na ně mít miliardu.
• Poslanci podpořili také vouchery na kulturu, vyměnitelné za vstupenky na letos neuskutečněné festivaly. tyvelké by se totiž podle ministerstva kultury konat toto léto skutečně neměly.
• Nárok na kompenzační bonus podobně jako OSVČ mají mít i malé s. r. o., které postihla omezení vlády kvůli pandemii.

Debata o EET: Evidence jako koule u nohy, zuřil Skopeček z ODS

Během debaty o EET zazněla opět ostrá kritika celého systému z řad poslanců ODS, kteří navrhivali evidenci zcela zrušit. „Pokud by epidemie měla přinést nějakou lekci, tak takovou, aby si stát a státní moc začala vážit všech aktivních lidí, kteří se vydali na nelehkou cestu podnikání, aby jim stát neházel klacky pod nohy,“ apeloval poslanec ODS Vojtěch Munzar a odmítl, že by EET posílilo ekonomiku a podnikatelské prostředí.

Odklad EET na příští rok? Opravujeme chyby Babišovy vlády, jen ztrácela čas, kárá ODS

„Je přání a touha této společnosti, abychom zredukovali konkurenci, zredukovali jsme činnost malých podnikatelů a měli tu výraznou převahu sítí, řetězců, holdingů apod.? Protože EET vede k omezování konkurence, EET je daleko větší zátěží pro malé, drobné podnikatele než ty velké,“ kritizoval celý systém Munzar..

„Je to koule na noze podnikatelů,“ podotkl ekonomický expert ODS Jan Skopeček, který označil EET za nákladnou a drahou regulaci bez pozitivních efektů. „Čísla, se kterými operovalo ministerstvo financí, paní ministryně a její předchůdci, byla vždycky vycucaná z prstu a nikdy se přínos EET nepodařilo pregnantně prokázat, co se týče navýšení příjmů státního rozpočtu,“ vytkl a varoval před „definitivním stažením pod hladinu“ u řady drobných podnikatelů, „kteří dnes doslova a do písmene bojují o svůj život“. „I když koronavirová krize odezní, ekonomika se bude ještě dlouze vzpamatovávat,“ dodal.

Piráti navrhli odložit EET do 100. narozenin Babiše

3. a 4. vlna EET měla systém rozšířit na desítky dalších oborů činnosti včetně kadeřnic, masérek apod. Podporu nenašel návrh ODS na zrušení alespoň finále EET, ani návrh STAN odložit EET na 31. prosince 2021.

S kuriózním návrhem přišli Piráti. Navrhli znovuspuštění utlumené EET až od 2. září 2054. „Bude to 100 let od narození Andreje Babiše. Prosím, dejme Andrejovi Babišovi tenhle narozeninový dárek, ať se EET spustí v den jeho 100. narozenin. To mi přijde adekvátní. Já věřím, že do té doby se podaří vyvinout systém, který bude výrazně uživatelsky přívětivější a bude i šetřit náklady podnikatelů,“ vysvětloval Mikuláš Ferjenčík s tím, že by očekával, že EET bude systém zjednodušovat, „ale tady jen jdeme cestou represe“. Pro návrh Pirátů bylo 31 poslanců, proti 47 a návrh na „dárek“ pro premiéra Babiše byl zamítnut.

Schillerová: EET je ochranou poctivých

Ministryně financí Schillerová označila EET za „ochranu poctivých“ před nepoctivými, „kteří jim kazí tržby, které jim kazí poctivé konkurenční prostředí“. 

„Ono se to ukázalo po 3 letech EET. Já použiju jediný argument, který je použitelný teď v pandemii. Než jsme spustili 1. vlnu, tak průměrná mzda v pohostinství byla 12 tisíc korun, 12 tisíc korun. Meziročně po zavedení 1. vlny vzrostly mzdy v pohostinství o 20 procent a to se samozřejmě projevuje teď, kdy nám ubylo díky tlaku EET možnosti vyplácet ze zatajených tržeb lidem tzv. na ruku. To, že někdo dostával na ruku, se teď projevuje např. v programu Antivirus, kdy o takovém člověku není žádná evidence,“ hájila evidenci. Vydávat účtenku je standard a normální v civilizované zemi, míní Schillerová.

Kompenzační bonus ude i pro malé s. r. o.

Pirát Ferjenčík reagoval na její slova tím, že o 20 procent stouply mzdy všude. Vládu pochválil naopak za kompenzační bonus pro malé s. r. o., který dnes Schillerová také představila a se kterým souhlasilo všech 101 poslanců.

Kompenzací by se měly dočkat drobné s. r. o., které mají maximálně dva společníky, popř. všichni společníci jsou členy jedné rodiny, s ekonomickou aktivitou navázanou na ČR. Nárok žádat nebudou mít společnosti v úpadku či likvidaci. Ferjenčík označil kompenzační bonus za lepší cestu než dotační program, upozornil však, že „některé skupiny stále nejsou zahrnuty v programech státní podpory“.

Kalousek: Vláda reaguje chaoticky a pod tlakem

Miroslav Kalousek (TOP 09) v ČT uvedl rozšíření bonusu na malá s. r. o. za nejvýznamnější bod. „Drtivá většina těch návrhů jsou návrhy, které už opozice předkládala na minulých schůzích. A vláda je odmítla, zamítla, nechtěla se o nich bavit. Teď je předkládá jako návrhy svoje,“ upozornil Kalousek, že některé věci už mohly platit, „kdyby tomu vláda rozuměla trošku víc“.

Chápe rozložení schvalování opatření v čase, ale informace, že na kompenzace budou mít drobní podnikatelé nárok, už dle něj měla zaznít dříve. „Je to vláda, která to nemá promyšlené. Oni reagují chaoticky, pod tlakem. Zaplať pánbůh, že některá opatření schválena budou, ale už tady mohla platit měsíc (...) Vláda říká každý den něco jiného, oni si ministři často svá prohlášení negují během jednoho dne,“ kritizoval s tím, že není důležitý jen objem, ale i rychlost, „a ta zaostává“.

„Úplně ideální by bylo EET zrušit, protože je drahá, protože je zbytečná,“ podotkl Kalousek. „Představte si, že jste skutečně v existenční situaci a najednou musíte tenhle poměrně drahý, nákladný, administrativně zatěžující nástroj začít používat a být vystaven také kontrole a příslušným represím. Tak to už je příliš moho. Tak alespoň ten odklad je rozumný. Podzim bude velmi tvrdý pro všechny. Přejde vlna epidemie, ale začnou vážné ekonomické problémy a přidělávat jakoukoli další překážku, jako třeba EET, je naprostý nesmysl,“ dodal Kalousek a podotkl: „Nedá se vyloučit, že přijde druhá vlna pandemie.“ 

Zaorálek: Velké festivaly v létě nebudou, to víme jistě

Ohledně podpory kultury ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) při uvedení návrhu před poslance zmínil, že „tisícihlavé festivaly, často mezinárodní se v této zemi tentokrát konat nebudou“. A upozornil, že návrh ministerstva kultury na jejich finanční podporu zahrnuje zhruba 50 větších festivalů, nejčastěji hudebních. „V této chvíli vám prostě neřeknu úplně přesně, co bude s těmi menšími,“ připustil Zaorálek. 

„Jak bude vypadat léto, to se bude teď teprve rozhodovat, to vám v této chvíli neřekne vlastně nikdo, i když já jsem poměrně optimistický, ale nebudu říkat žádné odhady,“ zmínil ministr.

„To, co víme ale, je, že tyto velké festivaly nebude možné konat. To si myslím, že už dnes víme jistě, a proto jsem se tady pokusil připravit návrh, který by byl snahou zabránit tomu, aby ty týmy lidí, kteří připravují ty největší festivaly, aby vlastně v důsledku toho, že je bude nutné stornovat, zrušit, prohlásit, že se konat nebudou, tak aby v důsledku toho neutrpěly kolapsy a krachy,“ pokračoval Zaorálek.

Zmatený Zaorálek a kulturní vouchery

Ministr představil návrh na takzvané kulturní vouchery. Ty mají zajistit, aby nezkrachovaly do budoucna velké a často již tradiční akce. A aby zároveň lidé nepřišli o peníze za své vstupenky, zakoupené s předstihem. Kulturní vouchery by zákazníci mohli směnit za vstupenky na náhradní představení či jiný, případně pozdější festival.

Zaorálek označil vouchery za „win-win“ řešení, kdy by festivaly nemusely vracet peníze a lidem umožnily „podobný festival absolvovat později, řekněme v příštím roce“. Na festivaly má být vyhlášeno ochranné období do 31. října 2021. Až po něm má být případně nevyužitá vstupenka proplacena.

Zaorálek ve středu překvapil, když k vlastnímu návrhu vyjádřil neutrální stanovisko. „Mně tady otravuje Maláčová,“ hlesl do ruchových mikrofonů. „Já bych chtěl poděkovat Poslanecké sněmovně, že navzdory mému roztržitému výkonu to odhlasovala,“ uvedl u pultíku, když byly vouchery na kulturu podpořeny poslanci.

Svou nepozornost však neměl „zadarmo“. „On si myslí, že je dobrý, tak řekl neutrální. Tomu se říká skromnost ministra,“ rýpl si do Zaorálka šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

TOP 09 navrhla „kulturní stravenky“

TOP 09 neuspěla s návrhem prosadit „kulturní stravenky“. Markéta Pekarová Adamová uvedla, že jde o „možnost poskytnout v hodnotě - my jsme navrhli 200 Kč (...) - na kulturu pro každého občana, čímž bychom dostali právě do tohoto sektoru 2 miliardy korun,“ podotkla.

Za tyto stravenky by si lidé mohli nakoupit lístky do divadla, kina, nebo třeba i knihy.Požadovala i jednorázovou pomoc umělcům. Právě TOP 09 spřáhla v kulturních požadavcích síly se svou voličkou a podporovatelkou, herečkou Evou Holubovou.

„Totální krachy“ sportovních klubů

Kolem podpory sportu bylo rušno ve Sněmovně už v úterý. Do debaty se zapojil nejen ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO), někdejší reprezentant a účastník zlaté olympiády v Naganu Milan Hnilička (za ANO), dnes šéf Národní sportovní agentury, ale třeba také bývalý skokan na lyžích, který dolétl až do poslanecké lavice, Jakub Janda (ODS).

Poslanci podpořili, aby Hniličkova agentura mohla rozdělovat dotace sportovním organizacím. Převezme tak část pravomocí Plagova ministerstva. Janda však varoval před velkými dopady koronaviru na sportovní oblast a „totální krachy“ sportovních klubů, které coby neziskové organizace nedosáhly na pomoc např. v rámci programů COVID I a II a před hrozbou zmatků a nespravedlivosti při rozdělování dotací.

„Každý z nás má koneckonců ve svém okolí jistě nějaký sportovní klub, který vlivem koronavirových opatření stojí takřka na pokraji svého ekonomického krachu. Sportovci kvůli zrušení všech sportovních akcí, utkání a soutěží přišli nejen o gros své tělesné aktivity, ale zejména o příjmy na všech úrovních, ať již jde o vstupné, poplatky za soutěže, trenérské zajištění nebo pronájmy svých sportovišť,“ uvedl Janda.

Janda se proto ptal na kritéria rozdělování peněz do sportu a zapochyboval nad tím, zda dokáže žádosti o pomoc administrovat Hniličkova agentura. Vzpomněl na dotační skandály na ministerstvu školství, vedeném Kateřinou Valachovou (ČSSD).

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Plagu, který předtím upozorňoval na to, že „sportování bude důležitou součástí a vlastně je prevencí proti všem nemocem a nejenom koronaviru jako takovému“, tím značně popíchl. Babišův ministr odmítl „šikanózní praktiky ministerstva“, že by některé kluby měli zvýhodňovat před jinými. „Ta pravidla a ten zákon je jasný,“ bouřil Plaga a končil slovy, že „to není holubník“. 

Kalousek si rýpl do ministra: Chtěl bych být muška zlatá

Klidného však nenechal ani vládního kritika Kalouska. „Pane ministře, každému z nás v diskusi možná někdy ujedou nervy, ale přesto bych si vás při téhle příležitosti dovolil upozornit, že vy se zodpovídáte Poslanecké sněmovně, ne naopak,“ upozornil Plagu. Kritizoval ministra za reakci ve stylu „mlčte, když o tom nic nevíte“. Připomněl, že Jandu zvolili voliči. „Vás sem nezvolil nikdo,“ řekl ministrovi.

A rýpl si nepřímo i do premiéra Babiše. „Já si dokážu představit - a nepochybuji o tom, že ta situace mnohokrát nastala, kdy pan premiér na vládě nechápal vaši problematiku. A chtěl bych být muška jenom zlatá, kdybyste mu tam řekl - mlčte o tom, když nic nevíte. Přitom by to byla úplně stejná nehoráznost, jaké jste se dopustil vůči panu poslanci Jandovi,“ dodal Kalousek.

Jak dál s ošetřovným? Valachová vzbudila vášně

K hádkám ve Sněmovně došlo i ve středu. A to dokonce koaličním. Tentokrát pro změnu u další úpravy ošetřovného pro zaměstnance v případě, že se otevřou školy. Ke zmatkům došlo poté, co vystoupila poslankyně ČSSD Valachová, exministryně školství.

„Je třeba vytvořit podmínky pro to, aby se rodiči mohli, svobodně mohli rozhodnout, zda dítě do školy, nebo školky v následujícím období umístí, aniž by tím ztratili nárok na ošetřovné. Rodiče byli v dobré víře, zda to bude na nich, zda dítě do školky, nebo do školy pošlou, či nikoli. Pokud by byla zachována stávající úprava, ztratil by nárok na ošetřovné ten rodič, který se rozhodne díte do školky, nebo do školy neumístit s ohledem na nejlepší zájem dítěte, který nemusí bezprostředně souviset s ohrožením zdraví,“ varovala Valachová.

Nechcete pustit dítě do školy? Vojtěch řekl, jak to bude s ošetřovným do konce krize

Valachová uvedla, že mimořádné řešení je v legislativní nouzi na místě. Poslankyně ANO Jana Pastuchová, zpravodajka vládního návrhu, se však postupu Valachové divila - měl dle ní projít teprve koaličním jednáním a čtvrteční vládou, uvedla.

„Nesouhlasím s vámi a vy jste mi ten pozměňovací návrh ani nedala. Já nevím, co tam je, já nevím, jestli dostanou do 30.6. ošetřovné všichni, i když budou chodit do školky, nebo do školy. Já to nevím, já vůbec nevím, o čem tady budeme hlasovat,“ vytkla Valachové poslankyně ANO a tázala se, co se stane, když maminka dá dítě do školky na 14 dní a na 14 dní ne.

Poslankyně Pirátů Olga Richterová nastínila případ, kdy děti nepřijmou školky či školy kvůli jarní alergické rýmě. „Ty rodiče nebudou mít nárok na ošetřovné? Zatím to tak je, že na obavy kvůli alergické rýmě se také vztahuje obava, že nebude možnost déle čerpat ošetřovné,“ varovala s tím, že je třeba se ptát, jak to má domluvené ministerstvo školství a MPSV.

Valachová uvedla, že návrh řeší to, co potřebují rodiče ve školách řešit. „Neozumím těm vášním,“ kontrovala a žádala o zmírnění emocí. Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný to glosoval slovy: „Mně docela baví tady sledovat tu vnitrokoaliční hádku a při.“

Jurečka: Rodiče se těší do práce

Šéf lidovců Marian Jurečka jako táta pěti dětí podotkl: „Po téhle době, když to pozoruji doma, tak budeme velmi rádi, když ty děti budou moci jít do školy. Já neznám moc rodičů, kteří by se těšili na to, že v okamžiku, kdy se ta opatření rozvolní, budou chtít jak kvočna mít kuřata pod sebou. Ti lidé si potřebují odpočnout a většina z nich se těší do návratu do zaměstnání.“ Je však třeba vyjít vstříc i těm, kteří mají strach děti do školy dát, podotkl.

„Buď je dítě ve škole, a pak ošetřovné není, a nebo ve škole není, a nebo ošetřovné je, já myslím, že není co řešit. Je to vázané na to, kdy se školy otevřou, neotevřou, jestli to dítě tam z nějakých důvodů půjde, nebo nepůjde. Nedořešily jsme školky,“ reagovala vicepremiérka Schillerová.

Ministr Zaorálek uvedl, že se zúčastnil debaty s epidemiology a „epidemie se mezi dětmi šíří minimálně“ a obavy, že děti budou roznášet virus mezi rodiče se jim nepotvrzují. „nepřipadá mi tady šťastné a je mi líto, že jsem tady ve sporu s kolegyní, prodlužovat ošetřovné paušálně do konce června,“ odmítl návrh Valachové její kolega z ČSSD, který zastupoval nepřítomnou Janu Maláčovou.

„Jsem skeptický k tomu, držet děti doma, tu míru strachu bychom spíš měli zmenšovat mezi lidmi. Moje největší obava, že my budeme uvolňovat a lidé se budou pořád bát. Jsem za kulturu a já mám strach, že my budeme otevírat zařízení a lidé se tam nebudou vracet z obav. Byl bych rád, aby se v této zemi šířila atmosféra: Ano, dodržujte hygienická pravidla, buďte v tom zodpovědní a svědomití, ale zároveň nebojme se toho prostoru, který se otevírá,“ apeloval.

Nárok na ošetřovné zůstane, míní Vojtěch

Školy jsou uzavřené od 11. března. Podle harmonogramu uvolňování opatření se mají postupně od 11. května otevřít střední školy pro žáky 9. ročníků, na něž se ošetřovné nevztahuje. Od 25. května však bude možná osobní přítomnost žáků na prvních stupních.

„Jak mám informace, bude ministerstvo práce vycházet z toho, že výuka je nepovinná, a v takovém případě bude na rozhodnutí daného rodiče, jestli dítě pošle do školy, nebo ho do konce roku ponechá doma,„ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a dodal: „Vzhledem k tomu, že jde o nepovinnou školní docházku, tak pokud rodič se rozhodne, že ponechá dítě doma, tak ten systém mu to umožňuje, v takovém případě má mít nárok na ošetřovné.“