Pedagogové na home office. Jaká jsou pravidla a na co mají nárok

Výuka žáků a studentů probíhá kvůli epidemii a uzavření škol již dva měsíce na dálku. Home office má ale u pedagogických pracovníků trochu jiná pravidla, než je tomu v soukromých firmách. V čem je to jiné a o co se tato pravidla opírají?
Bořivoj Líbal: Rozdílnost je dána především existencí zvláštního právního předpisu, který doplňuje zákoník práce. I přes uzavření škol, kvůli nařízeným mimořádným opatřením, má nyní celý vzdělávací systém za úkol zajistit kontinuitu vzdělávání s využitím dostupných forem vzdělávání na dálku. Je to primárně ředitel školy, který má v této situaci za úkol přidělit zaměstnancům práci v oblasti distančního vzdělávání nebo v oblasti prací souvisejícími s pedagogickou činností. A to jak pedagogickým, tak i nepedagogickým pracovníkům.

Může tedy ředitel nařídit pedagogům a dalším pracovníkům školy, aby svou práci vykonávali i na pracovišti?
Marek Poloni: Ano, je to tak. Ředitel školy může nařídit, aby zaměstnanci konali práci i na pracovišti zaměstnavatele, i když je společensky preferován výkon práce z domova.

Co když ale není možné takovou práci přidělit, třeba proto, že škola nemá dostatečné technologické vybavení. Jak to lze řešit?
Bořivoj Líbal: Přerušení prezenční výuky způsobuje jednotlivým školám nemalé technické i organizační obtíže. Pokud ředitel školy nemůže zaměstnanci přidělovat práci, může se jednat až o překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnanci přísluší náhrada platu ve výši průměrného výdělku. 

Bořivoj Líbal: Je spoluřídícím partnerem mezinárodní advokátní kanceláře Noerr v Praze a vedoucím sekcí Nemovitostní právo & investice a Digitální byznys & inovace. Vystudoval práva na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na univerzitě v Lisabonu. Je rozhodcem u Mezinárodního rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze a předsedou Česko-portugalské obchodní komory.

Platí ale, že je na zaměstnavateli, aby v případě přidělení práce pedagogovi zavedl taková opatření a technická řešení, aby je mohl naplňovat. Tedy aby byla například zajištěna online výuka probíhající z prostor školy nebo z domova jednotlivých pedagogů.

Jestliže pedagog zajišťuje online výuku žáků ze svého domova a vykonává tak přímou pedagogickou činnost z domova, jak se v souladu s legislativou řeší, že není na pracovišti?
Marek Poloni: Obecně platí, že pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem v souvislosti s přímým výkonem pedagogické činnosti a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel. Za současné situace mohou být podmínky výkonu přímé pedagogické práce upraveny formou vnitřního předpisu, který vydá ředitel školy.

V rámci výkonu práce z domova je rovněž pro ředitele a pedagogy vhodné sledovat a dodržovat doporučené postupy v období vzdělávaní na dálku uveřejněné Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Pedagogové však vykonávají i takzvanou nepřímou pedagogickou práci jako je příprava na online výuku žáků, hodnocení písemných prací žáků či komunikace s rodiči. Jak je to s rozvrhem této práce a případnou úhradou vzniklých nákladů?

Marek Poloni Je právníkem mezinárodní advokátní kanceláře Noerr v Praze. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se na poradenství v oblastech bankovnictví a financí, digitálního práva a ochrany osobních údajů. V oblasti digitálního práva pracoval pro významné klienty, včetně finančních institucí.

Marek Poloni: Takovou práci může pedagog vykonávat i z místa mimo své pracoviště a rozvrhuje si ji sám v rámci pracovní doby. 

Nástrojem distančního vzdělávání v rámci nepřímé pedagogické činnosti mohou být například zadávání cvičení a úloh e-mailem, oprava úkolů, testů v prostředí umožňujícím dálkový přístup, oprava úkolů a zaslání řešení žákovi e-mailem a všechna k tomu související komunikace s rodiči a žáky.

Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem této nepřímé pedagogické práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele, se však nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce. Není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník.

Pokud pedagogové vykonávají přímou pedagogickou práci z domova, náklady jim ale vznikají. Lze je vymáhat, nebo získat nějakou kompenzaci?
Bořivoj Líbal: Vymáhat nároky, které vzniknou v souvislosti s výkonem této přímé pedagogické práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele, je problematické.

Zákon o pedagogických pracovnících však nevylučuje možnost výkonu přímé pedagogické činnosti i pomocí technických prostředků umožňujících dálkový přístup, jako je například konzultace či výuka s využitím webového semináře. Předpokladem pro tyto činnosti je, že doba byla rozvržena zaměstnavatelem, a místo výkonu práce je v pracovní smlouvě uvedeno jako obec, kde je škola umístněna. Pak by se dalo uvažovat o tom, že jde o výkon přímé pedagogické činnosti a také o náhradě nákladů.

Pedagogové i zaměstnanci často pracují s důvěrnými informacemi a osobními údaji na počítači, ke kterému teď mohou mít přístup i ostatní členové jejich domácnosti. Jak by měli tyto informace chránit?
Marek Poloni: I když pedagog nemá k dispozici pracovní počítač a používá svůj vlastní, nezbavuje ho to povinnosti přiměřeně zabezpečit důvěrné informace a osobní údaje, se kterými přichází do styku při výkonu svých pracovních povinností. Doporučuji proto pedagogům požádat e-mailem ředitele školy o instrukce, jakým způsobem nejlépe data ochránit a zabezpečit.

Prakticky je dobré přesunout data a programy na nově vytvořený uživatelský účet nebo do složek, které uživatel zahesluje. Dále je vhodné provést bezpečnostní aktualizace operačního systému, nastavit firewall a antivirovou ochranu počítače. Po dokončení práce se vždy odhlásit nebo vypnout používané aplikace. Pokročilejším uživatelům doporučuji pro uložení souborů i využití ověřených cloudových služeb, které v základním balíčku nabízejí dostatečnou úložní kapacitu. Navíc ke komunikaci s žáky a rodiči by měl pedagog nebo i zaměstnanec používat výlučně pracovní e-mailovou adresu, kterou mu přidělil zaměstnavatel.

A jak by měla škola a pedagogové přistoupit například k online výuce přes kameru? Jaké základní zásady je potřeba dodržet?
Marek Poloni: Při provádění výuky se zapojením webových kamer jde zásadně o zpracování osobních údajů. Škola by proto měla všem pedagogickým pracovníkům, žákům a případně i rodičům podat srozumitelné informace v zákonném rozsahu, tedy zejména sdělit právní důvod a účel, proč k takové výuce přistoupila, po jakou dobu bude záznam uchovávat a jaký bude rozsah zpracování osobních údajů žáků v rámci výuky se zavedením webových kamer. Zejména odlišný režim může nastat v případě, že se výuka bude nahrávat a případně i publikovat. Doporučením je spíše nepořizovat záznam z jednotlivých „hodin“ v rámci online výuky.

Jako právní důvod zpracování osobních údajů často školy vyžadují souhlas se zpracováním po žácích, což je nežádoucí. Na místě je spíše uvést, že jde o veřejný zájem na kontinuitě vzdělávání a oprávněný zájem školy tento cíl naplňovat zajištěním distanční formy online výuky. Škola by dále měla přesně určit metody online výuky, které její pedagogičtí pracovníci využívají, tedy například telekonference, hromadné e-maily, nebo videonahrávky.