Poslední výsevy hrachu se dají provést ještě ve druhé polovině prázdnin, do uzrání potřebují asi dvanáct týdnů. Hrách je dlouhodenní rostlinou, za dlouhých teplých dnů snižuje výnos a zkracuje vegetaci.
VÍCE O ZAHRADNIČENÍ A PĚSTOVÁNÍ SE DOČTETE V NOVÉM SERIÁLU |
Sladký hrášek je jednou z nejjednodušších druhů zelenin, které je možné na zahradě vypěstovat. Hrách měli na jídelníčku už naši předci v mladší době kamenné, tehdy se však konzumovala spíše drobná, suchá zrna.. Roste prakticky sám a ještě pomáhá obohatit půdu o dusík, který pak mohou využít další rostliny. Kromě hrášku dřeňového se dá vyzkoušet také hrách cukrový, který se konzumuje v podobě ještě nezralých, celých křehoučkých lusků, zrnka se nevylupují.
  |
Výběr správné odrůdy
Na výběr je mnoho odrůd raných i pozdnějších. Záleží jen na pěstiteli, jestli si zvolí tradiční hrách dřeňový, nebo méně obvyklý cukrový. Klíčivost si semínka uchovávají 2 až 3 roky.
Pomůcky
|
Příprava záhonu
Hrách je luštěnina, která je naprosto nenáročná na půdní podmínky. Nesvědčí mu půda studená a mokrá, ani přehnaně suchá.
Výsev
Semena hrachu vyséváme nejlépe do řádků, které jsou od sebe vzdálené asi 20 až 30 centimetrů. Jednotlivá semínka umísťujeme po jednom do hloubky přibližně 5 centimetrů, do řádků vzdálených od sebe asi 30 centimetrů. Semínka zakryjte vrstvou zeminy a plochu lehce přimáčkněte.
Péče o rostliny
Hrášek je opravdu nenáročná rostlina. Vzešlé rostlinky jsou otužilé a snáší i mírný mráz, posléze hrách nejlépe prospívá při teplotách kolem 15 °C. Zalévat nemusíte příliš často, aby ale byly lusky dostatečně šťavnaté, nesmí půda zcela vyschnout. Záhonky odplevelujeme a pravidelně okopáváme. Hrášek nepotřebuje prakticky žádné přihnojování. Rostlinám můžete připravit oporu: stačí po stranách záhonu zapíchat laťky a mezi nimi natáhnout několik řad provázků nebo pletivo.
Hrášek můžeme pěstovat ve společné kultuře třeba s ředkvičkami, salátem, kedlubnami, mrkví, cuketami nebo okurkami. Špatnými sousedy pro něj jsou fazole, brambory či rajčata.
Sklizeň
Dle doby výsevu probíhá sklizeň zhruba na přelomu června a července, při teplém a vlhkém počasí i dříve. Rané odrůdy pak můžete sklízet už zhruba 12 týdnů od výsevu.
Kniha Zahrada žije vás provede teorií i praxí zakládání sousedských záhonků nebo i celých komunitních zahrad. |
Pro sladkost hrášku je doba sklizně důležitá: čím jsou plody zralejší, tím víc cukru se mění ve škrob a hrášky nejsou tak šťavnaté a chutné, je tedy třeba sklízet včas. Hrášek se po sklizni ihned spotřebovává, dá se také zamrazit. Cukrový hrách sklízejte, jakmile uvidíte, že se v zaoblených luscích objevují hrášky.
Zajímavosti o hrášku
Hrách, stejně jako všechny rostliny z čeledi bobovitých, zvyšují obsah dusíku v půdě. Dovedou to díky hlízkovým bakteriím, které žijí na koříncích a jsou schopny poutat vzdušný dusík. Ten pak dokáží využí i ostatní rostliny. Kořenový systém navíc proniká dost hluboko a půdu prokypřuje. Dá se tedy říci, že hrášek nám nejen chutná, ale také pomáhá při zahradničení.
Jedlé jsou rovněž jemné, smetanově bílé květy hrachu setého, které svou nasládlou chutí hrášek také připomínají. Hodí se na ozdobení salátů nebo obložených mís. Ochutnejte, ale neotrhejte je všechny: přišli byste o úrodu lusků!
