Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se současná strategie mění z plošných opatření na lokální zásahy. Klíčová je podle něj rychlost. „Je to i o odpovědnosti každého z nás a využití technologií, které jsou dnes k dispozici,“ doplnil ministr.
Využití dat z mobilů nebo od pondělí z platebních karet od bank je podle vládního zmocněnce pro IT Vladimíra Dzurilly dobrovolná, nakažený s tím dává souhlas. Aplikaci eRouška, která je od pondělí dostupná i pro mobilní telefony s operačním systém iOS, si stáhlo 180 000 lidí. Aplikace data nikam neposílá, jen si pamatuje další mobily s nainstalovanou eRouškou a na vyžádání hygieniků je může majitel telefonu odeslat. Svoji polohu v aplikaci Mapy.cz sdílí podle Dzurilly téměř 1,2 milionu lidí.
Základem boje s epidemií bylo i před spuštěním chytré karantény podle Hlavní hygieničky ČR Jarmily Rážové epidemiologické šetření, tedy rozhovor pracovníka hygieny s nakaženým k odhalení místa, kde se nakazil a jeho kontaktů. Jeho součástí může být i vzpomínková mapa vytvořená po souhlasu z dat mobilního telefonu.
„Teď není problém si vzpomenout, s kým jsme se potkali cestou do práce a z práce. Ve chvíli kdy uvolníme opatření, bude tento nástroj více používán a více užitečný,“ doplnila Rážová. Na rozdíl od sdílení dat z mobilů je rozhovor s hygienikem ze zákona povinný, lidé musí říct, s kým se setkali.
Cílem projektu je do tří dnů odhalit možné rizikové kontakty každého nakaženého, ty poslat do karantény a za několik dní, kdy bude možné virus testem odhalit, je otestovat. Podle náměstka ministra zdravotnictví a šéfa řídícího týmu chytré karantény Romana Prymuly jsou tři dny maximum. „Byly dosud i případy, které se řešily osm nebo devět dní,“ uvedl.
Přínosem je podle něj i sdílení dat v reálném čase. „Data se denně analyzují, každý den ráno si říkáme, kde vzniká nějaké potenciální ohnisko. V tuto chvíli to jsou dominantně velká města a dílčí epidemie vznikají v pohraničí s Německem,“ řekl Prymula. Systém zastřešující 80 softwarů z laboratoří a 14 různých systémů krajských hygienických stanic sdílí data online a podle Prymuly umožní například řídit kapacity pro testování.
Testovat by se nově měli lidé i preventivně, například chroničtí pacienti nebo pracovníci lůžkových zařízení sociálních služeb, kteří jsou dosud testováni jen rychlotestem na protilátky a nově se mají podobit testu PCR z výtěru z nosohltanu. Půjde každý den o 4000 až 4500 testů. Podle Prymuly je cílem mít na podzim i 30 tisíc testů denně.
Výběr informací o projektu chytré karantény- Systém chytré karantény má u každého nakaženého vytvořit stopu, kde se pohyboval posledních pět dní a kdy se případně potkal s někým na delší dobu než 15 minut. Pokud bude nakažený souhlasit, mobilní operátor sdělí hygienické stanici potřebná data o pohybu (přibližná místa a časy), uvolněna budou i bankovní data o platbě kartou (přesná místa a časy). Krajská hygienická stanice tak vytvoří tzv. vzpomínkovou mapu míst, na kterých se nakažený pohyboval. V případě, že souhlasit nebude, měl by si nakažený vzpomenout, s kým se potkal přímo při pohovoru s hygienikem. Po pohovoru s hygienikem se poté udělá kvalifikovaný odhad rizikových osob, které půjdou do karantény a budou otestovány. Buď si dojedou samy autem na odběrové místo nebo k nim přijede odběrový tým domů.
- Cílem chytré karantény je v co nejkratším čase zabránit šíření epidemie covid-19 v ČR a uvolňovat plošná opatření, aby se lidé co nejdříve mohli vrátit k normálním životům. Chytrá karanténa také pomůže krajským hygienickým stanicím zrychlit a zpřesnit jejich postupy. Díky využití digitálních technologií bude mnohem jednodušší a přesnější identifikovat lidi, kteří přišli s koronavirem do kontaktu.
- Součástí chytré karantény je mobilní aplikace Mapy.cz. Těm, kteří ji používají, umí zaslat upozornění v případě, že jim hrozí zvýšená pravděpodobnost nákazy virem covid-19, a to na základě významného osobního kontaktu s pozitivně testovaným člověkem.
- Snadněji, efektivněji a rychleji dohledávat lidi, s nimiž v poslední době nakažení přišli do styku a u nichž je vysoké riziko nákazy, má hygienikům pomoci i aplikace pro chytré telefony eRouška. Díky bluetooth technologii si aplikace pamatuje ostatní uživatele eRoušky, které dotyčný člověk potkal.
- Obě aplikace používají jiné technologie a pomáhají zpřesnit data, se kterými hygienici pracují při potírání epidemie.
- Systém je podle ministerstva zdravotnictví v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů a data budou využita pouze po udělení výslovného souhlasu. Získané údaje o poloze nebudou zneužívány, uvedl úřad.
- Jednotlivé části systému chytré karantény vznikají pod záštitou ministerstva zdravotnictví, které spolupracuje se sdružení firem Covid19CZ. Na platformě Covid19CZ se podílí řada nezávislých odborníků, včetně zástupců akademické sféry. Sdružení připravilo či připravuje i další projekty, jedním je například zřízení infolinky 1212.
- Do projektu byla zapojena i armáda. Vojáci vytvořili týmy pro odběry vzorků u lidí, kteří se dostali do kontaktu s nakaženým. Armáda vyčlenila pro zajišťování chytré karantény v celé zemi 14 mobilních odběrových týmů, jejich počet se v případě potřeby může zvednout až na 33. Do projektu se podle premiéra Andreje Babiše zapojí až 330 vojáků.
- Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly by se pomocí chytré karantény mohlo podařit zachytit asi 80 procent případů nemoci. Spolu se systémem inteligentní karantény také podle Prymuly mohou přijít postihy za její porušování.
- Podle premiéra Babiše je chytrá karanténa jedním z nejdůležitějších projektů v boji s pandemií koronaviru.
- Obdobu chytré karantény zavedly některé vyspělé asijské země (Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur, Hongkong) již před několika týdny, různé digitální technologie využívají i mnohé evropské země a řada dalších států. V Česku informoval Prymula o chytré karanténě 24. března s tím, že ji chce ministerstvo spustit po Velikonocích.
- Testovat se začala 30. března na jižní Moravě. Týž den vláda jmenovala dosavadního šéfa Ústředního krizového štábu Prymulu do čela Centrálního řídícího týmu covid-19. Prymula má na starosti zdravotnickou stránku boje proti koronaviru, tedy i projekt chytré karantény.
- Ještě 8. dubna informovaly firmy zapojené do projektu, že systém chytré karantény nikdo nevyužívá. Tvůrce vzpomínkových map ani operátoři nedostali žádný požadavek od hygieniků, aby podle mobilu zjistili, kde se nakažený pohyboval. Vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla k tomu řekl, že vzpomínkové mapy jsou jen jednou z funkcí chytré karantény a začnou fungovat v následujících dnech.
- Hygienici na jihu Moravy poprvé vytvořili u člověka s covid-19 vzpomínkovou mapu 12. dubna.
- Od 20. dubna se některé prvky chytré karantény rozšířily do všech krajů, a to hlavně řízení testování, oslovování kontaktů a předávání informací mezi krajskými hygienickými stanicemi (KHS), odběrovými místy a laboratořemi prostřednictvím elektronických žádanek a webové aplikace. Projekt spustila vláda naplno v celé ČR 1. května.
- Vědecký model 29 vědců a vědkyň z dvaceti domácích i zahraničních institucí (Model antiCOVID-19 pro ČR) dokázal, že chytrá karanténa dokáže nahradit významnou část plošných opatření proti šíření koronaviru, pokud se podaří do domácí izolace dostat tři pětiny lidí, kteří byli ve větším kontaktu s nakaženými.
- Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha umožní chytrá karanténa a plošnější testování v místě díky týmům, které byly vytvořené pro studii promořenosti populace, řešit regionální ohniska covid-19, lze to i po městech.
- Premiér Babiš oznámil, že se chystá druhá část projektu, zapojená do ní bude mobilní aplikace eRouška nebo sdílení polohy skrz Mapy.cz, vznikne i velké call centrum. Podle ministra Vojtěcha se strategie změní z plošných opatření na lokální zásahy.
|
