Lídři EU a jejích zemí se na včerejším videosummitu se svými protějšky ze západního Balkánu zavázali, že regionu poskytnou rozsáhlou pomoc při řešení dopadů pandemie. Jeho směřování do EU však podpořili jen vágně, přetrvávají navíc spory v zahraničněpolitických prioritách.
Současná krize způsobená pandemií koronaviru donutila EU a země západního Balkánu, aby vyměnily dlouho plánovaný společný summit v Záhřebu, první po dvou letech, za videokonferenci. Kvůli nákaze se také změnily priority včerejšího odpoledního a večerního jednání. Plány na budoucí rozšíření Unie a další posun v evropské integraci Srbska, Černé Hory, Albánie, Severní Makedonie, Bosny a Hercegoviny, a Kosova nahradila především okamžitá pomoc v boji s koronavirem.
Důležitým vzkazem směrem k lídrům zemí západního Balkánu bylo podle Jany Juzové z think-tanku EUROPEUM zdůraznění objemu pomoci od EU, která nedozírně přesahuje jakoukoli asistenci nabídnutou jinými velmocemi (hlavně Čínou a Ruskem), a potřeba jejího uznání a ocenění v komunikaci směrem k veřejnosti.
„V tomto ohledu byla komunikace zejména srbského prezidenta Aleksandra Vučiće velmi problematická, jelikož až teatrálně vyzdvihoval právě pomoc poskytnutou Čínou a Ruskem a nikoli mnohem významnější asistenci ze strany EU,“ řekla Juzová. Z deklarace lídrů EU a členských zemí nazvané „Záhřebské prohlášení“ je podle ní patrné, že EU se snaží pojmout současnou koronavirovou krizi a následnou ekonomickou obnovu jako příležitost pro přiblížení regionu k EU.
Zdeněk Sychra ze Západočeské univerzity vidí třecí momenty mezi EU a západním Balkánem z hlediska závěrů summitu ve dvou oblastech. „Jde jednak o nesoulad zahraničněpolitických postojů, které zpochybňují proevropské směřování některých zemí. A jednak o bilaterální spory mezi některými státy, což také pravděpodobně vysvětluje spekulace o možném bulharském vetu Severní Makedonii,“ poznamenal odborník. Na zahraničněpolitické směřování regionu prezidenti a premiéři členských zemí společně s vedoucími představiteli EU naráží v bodě, kde vyzývají zájemce o vstup do bloku, aby „pokročili k plnému sladění s postoji EU týkajícími se zahraniční politiky“.
Zklamáním ze včerejší závěrečné deklarace může být podle Juzové absence jakékoli explicitní zmínky o integraci regionu do EU nebo reference k budoucímu členství. „Navzdory již tradičnímu úvodnímu ujištění o evropské perspektivě západobalkánských zemí může absence jasné formulace toho, co tato evropská perspektiva znamená, vést k pochybám o síle politické vůle mezi lídry zemí EU ke skutečnému připojení těchto zemí k EU,“ podotkla Juzová. Sám předseda Evropské rady Charles Michel označil postoj EU k regionu za „jednoznačný“.
Koronavirová pomoc z Unie
Nejaktuálnější bod videokonference představovala pomoc Evropské unie zemím západního Balkánu v otázce zvládání současné pandemie a jejích dopadů. Evropská komise už na konci dubna ohlásila finanční podporu regionu ve výši více než 3,3 miliardy eur. Tento objem zdrojů poskytne společně s Evropskou investiční bankou.
Balíček podle Komise zahrnuje přerozdělení prostředků z nástroje předvstupní pomoci (IPA) ve výši 38 milionů eur na okamžitou podporu pro odvětví zdravotnictví, 389 milionů eur na řešení potřeb v souvislosti se sociálním a ekonomickým oživením a 455 milionů eur v rámci balíčku určeného na reaktivaci ekonomiky. „Zahrnuje rovněž návrh na makrofinanční pomoc ve výši 750 milionů eur a balíček pomoci Evropské investiční banky ve výši 1,7 miliardy eur,“ píše EK.
EU se soustředí také na asistenci v dalších oblastech, jako je humanitární pomoc uprchlíkům a migrantům v západobalkánských táborech, nebo společné repatriace občanů. Země regionu mají i další „privilegia“ v porovnání s jinými státy mimo evropské společenství – společné zadávání veřejných zakázek na zdravotnické vybavení nebo výjimka ze zákazu exportu ochranných prostředků.
Hospodářský a investiční plán se zatím odkládá
Lídři zemí EU včera večer také vyzvali Evropskou komisi, aby připravila „robustní hospodářský a investiční plán, jehož cílem bude stimulovat ekonomiky a současně zlepšit jejich konkurenceschopnost a lépe je propojit v rámci regionu a s EU“. Unijní exekutiva však na takovém plánu už pracuje.
Evropská komise měla původně na začátku dubna zveřejnit své „Sdělení s návrhy pro rozvoj hospodářství a investic regionu západního Balkánu“, což měl být její příspěvek k přípravě summitu. Podle informací českého ministerstva zahraničí Komise také zvažovala, jakým způsobem propojit plánovanou pomoc v boji proti koronaviru s tímto připravovaným ekonomickým balíčkem.
Instituce nakonec 29. dubna přišla pouze s návrhem obecných parametrů dlouhodobější podpory, a samotný hospodářský a investiční plán pro region údajně představí „v průběhu letošního roku“. Plán má urychlit dlouhodobé oživení, podpořit hospodářský růst a reformy nutné k pokroku na cestě do EU. Jeho součástí má být i rozsáhlý balík investic.
„Pro období 2021–2027 navrhla Komise celkové finanční krytí pro nástroj předvstupní pomoci III ve výši 14,5 miliardy eur. Z této částky je největší část určena právě pro země západního Balkánu,“ píše EK. Velkou úlohu při obnově a modernizaci ekonomik regionu mají hrát ekologická a digitální transformace.
„Z hlediska řešení dopadů koronaviru není – v kontextu dosavadní strategie – překvapivé, že EU přispěchá s investicemi a finančními zárukami, které spojí s žádoucí transformací západobalkánských ekonomik, především v oblasti digitální a klimatické agendy,“ uvedl Sychra s tím, že to všechno bylo avizované už před summitem, který je jen potvrdil.
„Česká republika unijní pomoc západnímu Balkánu v boji proti koronaviru i opatření na podporu sociálně-ekonomického rozvoje západního Balkánu považuje za velmi významné nejenom v souvislosti s politikou rozšiřování EU, ale i obecným přístupem k regionu,“ napsala redakci Zuzana Štíchová, tisková mluvčí a ředitelka Odboru komunikace MZV.
Hrboly na cestě do Unie
Mnoho států v uplynulých měsících zdůrazňovalo důležitost toho, aby se dlouho odkládané potvrzení zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií stihlo ještě před květnovým summitem. Chorvatskému předsednictví EU se nakonec podařilo dohodu zprostředkovat v březnu. Teď se však ukazuje, že by se proces mohl ještě zkomplikovat.
Informace sítě EURACTIV z tohoto týdne hovoří o tom, že nedostatek pokroku v práci bilaterální komise, která má na starosti řešení společné historie Bulharska a Severní Makedonie, pravděpodobně povede k bulharskému vetu unijních přístupových rozhovorů se Skopje. Podle bulharského europoslance Andreje Kovačeva z vládní strany GERB Severní Makedonie „falšuje historii“. Pro západobalkánskou zemi se tak jedná o další překážku na cestě do EU. Po mnoha letech se jí teprve nedávno podařilo vyřešit spor s Řeckem o název země.
„Očividně zde existuje problém. Veto zní každopádně příliš definitivně. Bilaterálním sporům se na Balkáně není možné vyhnout, ale Bulharsko by tak radikálním krokem ještě více oslabilo kredibilitu přístupového procesu,“ podotkl Zdeněk Sychra. Jde podle něj přesně o tu věrohodnost, kterou podtrhují političtí lídři ve svém prohlášení ze summitu.
V oblasti rozšiřování obecně podle něj EU opět vyzývá k dodržování principů, které jsou obsahem vstupních kritérií s přihlédnutím ke specifikům západního Balkánu – regionální (ne)spolupráce, korupce, organizovaný zločin, bezpečnostní hrozby. „Nově je ovšem patrný důraznější přístup a akcent Unie na reálný posun v jednotlivých oblastech. Jinými slovy, nejde o pouze o závazky, ale také jejich konkrétní provádění,“ poznamenal Sychra.
Podle Juzové se nyní otevírá možnost rychlejšího postupu v přístupových vyjednáváních pro země, které skutečně mají snahu provádět reformy a k vyžadovaným hodnotám se hlásí, a naopak oddálit možný přístup zemí, které tuto snahu nevykazují. „Tento vzkaz ze včerejšího summitu je velmi aktuální i vzhledem k včerejšímu zveřejnění hodnocení zprávy o kvalitě demokracie v jednotlivých zemích neziskovou organizací Freedom House Index. Podle ní právě Černá Hora a Srbsko, země formálně nejdále v přístupovém procesu, již kvůli vážnému úpadku v oblasti vlády práva a demokratického vládnutí nejsou klasifikovány jako demokracie ale jako hybridní režimy,“ uzavřela analytička.
