Blesk.cz: Vážený pane předsedo, jak moc vážně nastalá situace ovlivnila Museum Kampa?

Jiří Pospíšil: „Pro nás bylo uzavření muzea pochopitelně velkou komplikací. Jsme privátním a neziskovým muzeem, které řídí nadace, a jehož provoz je z velké části hrazen právě ze vstupného. Uzavření muzea na dva měsíce má tak velký dopad do rozpočtu. Navíc se obáváme toho, že když v květnu muzeum otevřeme, celá letní sezona bude beztak narušená a návštěvnost bude nižší.“

Lze v případě Musea Kampa hovořit přímo o existenční krizi?

„Jak moc velké škody muzeu vzniknou, a jak situaci přežijeme, se ukáže na konci roku, až vyhodnotíme nejen dobu uzavření, ale také letní sezonu. Pro muzea je situace o moc jiná než například v případě holičství či kadeřnictví, kam se po jejich otevření pohrnou davy. Obávám se, že v případě kultury ten restart bude složitější a potrvá delší dobu.“

Kdy se Museum Kampa otevře veřejnosti?

„V souladu s nařízením vlády to bude 11. května. Od 12. května bude otevřeno i Museum skla Portheimka, a od 16. května se otevře Werichova vila.“

Kvůli koronaviru musely být přerušeny výstavy Jana Merty či Jana Wojnara. Jak moc pandemie ovlivnila následující program na léto? Došlo k nějakým změnám ve skladbě plánovaných výstav?

„V případě obou zmíněných výstav na ně navážeme tak, že budou k vidění po otevření až do června. Na léto jsme původně dlouho a nákladně připravovali rozsáhlou výstavu pařížské módy, k níž jsme měli rozjednané exponáty prakticky z celé Evropy. Kvůli situaci, v jaké se ale stále nacházíme, ji bohužel musíme odložit na neurčito. Stejně tak dopadla i snaha o uctění památky Jana Zajíce.“

V jeho případě se také chystala výstava, na níž nedojde?

„Museum Kampa je partnerem Prahy 1 v projektu nové pamětní desky Jana Zajíce na Václavském náměstí. Zajíc je bohužel malinko opomíjeným hrdinou, který stojí trošku ve stínu Jana Palacha. Chtěli jsme oslovit studenty výtvarných škol formou soutěže, protože by bylo jen symbolické, kdyby desku Jana Zajíce, který sám zemřel v roce 1969 jako student, vytvořil nějaký mladý člověk. Ty nejlepší návrhy bychom poté nechali vystavit ve Werichově vile, a ten nejlepší bychom rádi umístili v místě, kde se Jan Zajíc upálil. Bohužel projekt se kvůli koronaviru musel odložit. Doufejme, že jen do podzimu.“

Kromě muzeí a galerií byla zavřena také divadla. Museum Kampa je zároveň i divadelní scénou pro hru Meda, která mapuje osudy Medy Mládkové. Počítá se pro letošní rok s jejími dalšími reprízami?

„Divadelní hra, která byla uvedená loni, měla u diváků obrovský úspěch a vyvolala nečekaný zájem. Původní spíše diskrétní počin, který vznikal jako dárek ke 100 letům paní Mládkové, by neměl končit. Máme předjednáno pokračování inscenací, ale s ohledem na komerčně náročnou produkci a na to, že ještě není jisté, jak velká shromáždění vláda v létě povolí, neumím říct, kdy by k dalším inscenacím mohlo dojít.“

Meda Mládková (100) na fotografii s Jiřím Pospíšilem.
Autor: Museum Kampa

Na jaké výstavy se návštěvníci po znovuotevření muzea mohou těšit?

„Jelikož nezbývá než doufat, že Češi budou více jezdit za turismem do Prahy, uzpůsobili jsme tomu program. Plánujeme tedy uměleckou konfrontaci dvou slavných českých malířů z dvou různých dějinných etap. Jedná se konkrétně o vrcholného představitele secese Alfonse Muchu, a současného výtvarníka Pastu Onera. Na jedné straně tak Muchu ocení zvláště starší ročníky, kdežto Pasta Oner je dnes ikonickým malířem pro mnoho mladších ročníků.“

Proč zrovna tito dva umělci?

„Kunsthistorik Karel Srp, který bude rovněž kurátorem výstavy, vidí mezi oběma určité spojitosti. Mimo jiné, Alfons Mucha i Pasta Oner mají velice často samostatné výstavy, ale společně jejich dílo nebylo ještě nikdy k vidění. Jsem toho názoru, že umění jednoho zaujme i příznivce toho druhého. Společně ještě s jedním projektem bych tuto výstavu označil za naši vlajkovou loď pro letní sezónu.“

A ten týkat druhý projekt, který zmiňujete, se bude týkat čeho?

„Paní Meda Mládková vymyslela určitý způsob symbolického poděkování všem, kteří bojovali proti koronaviru, a to formou skupinové výstavy 30 významných českých umělců. Těm jsme dali neveliké rámečky, ve kterých jsou umístěné roušky, a nechali jsme je, aby je výtvarně zpracovali. Proč zrovna roušky? V současné době jde o symbol sounáležitosti českého národa v boji proti koronaviru, zároveň i symbol karantény. Rouška je spojena s celou tou krizí. Nejprve nebyly, pak si je Češi museli sami šít. Zároveň je i symbolem solidarity, protože právě roušky si lidé dávali navzájem. V létě, za ideálních podmínek už v červenci, bychom umělecky zpracované roušky rádi vystavili, abychom je pak na podzim mohli vydražit. Celý výtěžek bychom dali na dobročinné účely, pravděpodobně do zdravotnických zařízení, protože hrdinové celé této nešťastné situace byli především doktoři a sestry. To oni pečovali o pacienty a nasazovali své zdraví v první linii.“

Kteří z umělců již na výstavě přislíbili účast?

„Například Stanislav Kolíbal, Vladimír Kopecký, Tomáš Císařovský nebo Erika Bornová. Těch významných jmen bude, jak jsem již řekl, 30, a dosud nám ze všech oslovených nikdo účast neodřekl.“

Jiné výstavy na léto už v plánu nejsou?

„Paní Meda Mládková si velmi vážila a váží Milady Horákové. Letos od její popravy uplyne 70 let. Její odkaz zpravidla uctíváme pietními shromážděními, nicméně letos bychom jí rádi věnovali venkovní výstavu o jejím životě, na čemž nyní spolupracujeme s historikem Petrem Blažkem. Výstava bude v areálu muzea a na cestě k Werichově vile, tudíž bude skutečně přístupná úplně všem. Otevřít bychom ji chtěli symbolicky právě v den výročí popravy Milady Horákové, tedy 27. června. A ještě do konce roku bychom rádi uspořádali výstavu českého sochaře a malíře Vladimíra Janouška, který v Praze neměl velkou výstavu už takových 30 let. A zmínit také musím Tomáše Rajlicha, který oslaví 80 let, a který je možná známější svým dílem v Holandsku než u nás. Také na jeho počest je v přípravách další výstava.“

Některé pražské kulturní instituce hodlají po svém znovuotevření zavést na čas například symbolické vstupné pro příslušníky Integrovaného záchranného systému, pro zdravotníky, pečovatele nebo strážníky. Přidá se k nim i Museum Kampa?

„Rádi Praze věnujeme tisíc vstupenek zdarma k tomu, aby byly rozdány právě záchranářům a lékařům. Zatím je to ve fázi nabídky. Každopádně pakliže magistrát přijde s nějakým programem, do kterého by se Museum Kampa v podobě slev či jiných doprovodných opatření mohlo připojit, rádi tak učiníme.“

Fotogalerie
32 fotografií