Hrůzy z „malé Osvětimi“, koncentráku pro děti: Experimenty, mučení, plátek chleba a černá káva na příděl

Takzvaný preventivní bezpečnostní policejní tábor byl ukryt v židovském ghettu v polském městě Lodž a byl jediným táborem, který nacisté založili primárně pro děti v okupované Evropě. Byl otevřen na příkaz Heinricha Himmlera 11. prosince 1942 a prošly jím až dvě desítky tisíc dětí ve věku 2 až 16 let.

Tento tábor byl známý pro vysokou úmrtnost a násilné zacházení s vězni jako „malá Osvětim“. Většina dětí byla potomky politických vězňů, zavírali zde ale i sirotky, děti s postižením nebo za drobné zločiny. Vězni byli zbaveni identity, místo jmen je oslovovali čísly a byli nuceni nosit šedý mundúr a dřeváky. Museli snášet otřesné podmínky života v táboře, včetně hladu, zimy a násilí ze strany dozorců.

Nejstrašnější dozorkyně v Buchenwaldu: Z lidských hlav dělala těžítka a z kůže fotoalba!

Trýznění hladem i fyzické tresty

Přestože tento tábor nepatřil přímo pod rozsáhlou síť systému nacistických táborů, podle přeživších v něm byly mnohem barbarštější podmínky než v jiných. Vězni byli napěchováni do dřevěných budov, které během zimy poskytovaly jen malou ochranu před chladem.

Dle svědectví vězňů zde všichni trpěli neustálým hladem, při kterém je nutili celý den tvrdě pracovat. Každé dítě dostalo k snídani krajíček chleba a půl litru černé kávy, se kterými si museli vystačit až do večeře, kdy dostali řídkou polévku. Podle deníku The First News jim dozorci občas „dopřáli“ lžíci zavařeniny.

I ty nejmenší děti byly nuceny spát na dřevěných prknech, která zahnívala příčinou častého pomočování k smrti vystrašených vězňů. Za každého počasí se myly venku pod ledovou sprchou a když dítě chytilo vši, bylo trestáno odepíráním jídla nebo bičováním. Mnoho dětí v důsledku krutého zacházení zemřelo a ty, které zůstaly naživu, byly vystavovány nucené práci a nelidskému zacházení dozorci.

Těhotnou hrdinku Marii za války mučilo gestapo: Porodit směla, přežít nikoli

Bezpráví i za zdmi koncentráku

Přesný počet obětí není znám, předpokládá se ale, že za vysokými zdmi tábora zemřelo až 300 dětí. Klid ale nečekal na přeživší ani po osvobození. „Uvedli, že jelikož se jednalo o děti, nikdo je nebral příliš vážně,“ napsala na polskou mediální platformu ředitelka Dialogového centra Marka Edelmana v Lodži Joanna Podolska-Plocka.

„Nikdo jim tehdy nevěřil, že se s nimi zacházelo špatně. Většina lidí si doteď myslí, že se jednalo jen o další část židovského ghetta,“ dodala. V důsledku nebylo s těmito dětmi dlouho zacházeno jako s oběťmi.

Šokující nález: Fotoalbum z lidské kůže! Mělo tetování, vlasy a divně zapáchalo, popsal hrůzu zákazník starožitnictví

Oživení historie

Na základě soudních materiálů, leteckých fotografií a výpovědi svědků byla podoba německého tábora obnovena. „Vizualizace pomůže lépe porozumět povaze tábora a pomůže učitelům seznámit studenty s podmínkami polských dětí v táboře během druhé světové války,“ uvedl Artur Ossowski z Institutu.

Interaktivní mapa představuje desítky budov včetně márnice, velitelských kanceláří či špinavých ubytovacích kobek. „Rozmístění a tvar budov bylo zreprodukovány na odpovídající místa dle výpovědí vězňů,“ dodal Ossowski.

Aplikaci s mapou naleznete v polštine zde.

Evu odvezli do Osvětimi jako batole: Když jí tetovali číslo, omdlela

Tábor byl osvobozen od německé okupace 19. ledna 1945, kdy v něm nalezli přes 800 dětských vězňů. Velká část tábora byla přestavěna a nyní slouží jako ubytovací jednotky. Některé budovy, jako dílny nebo kanceláře velitelů zůstaly zachovány a proměněny na byty.