Jaromír Bosák: Bundesliga připravena v blocích

Hlad po fotbale je v Německu hodně velký. Samozřejmě i po penězích, které s sebou nejpopulárnější míčová hra přináší. Některé bundesligové i druholigové kluby už vypustily do světa zprávy, že se nepříjemně přibližují hranici přežití. Těch nejbohatších v čele s Bayernem se to sice netýká, ale německý fotbal není jen bavorský velkoklub, Lipsko nebo Dortmund. Ti ostatní berou možnost dokončit ligu ve stanoveném formátu jako životní nutnost. Zvlášť, když pohled do sousedních zemí – Francie, Belgie, Nizozemsko – není dvakrát optimistický.

Po oznámení německé vlády, že v rámci uvolňování restriktivních opatření se bude, byť bez diváků, moci zase roztočit fotbalový kolotoč, se začalo diskutovat o příhodném termínu. Většina klubových manažerů i hráčů byla pro co nejrychlejší návrat k zápasům. Ale našly se také hlasy volající po posunutí restartu až na 23. května.

Přicházely ze severu, konkrétně z Brém. Sportovní ředitel Werderu Frank Baumann se pozastavil nad tím, že kluby nebudou mít rovné podmínky. Zatímco totiž v některých částech Německa se mohlo už několik dní trénovat v plném obsazení a hráči podstupovali víceméně klasickou zátěž, v Brémách se až do včerejška mohlo podle rozhodnutí zemské (tedy vlastně městské vlády) trénovat maximálně ve čtyřčlenných skupinách, což je oproti normálnímu přípravnému procesu skutečně velký rozdíl. A toto manko se bude během jednoho týdne, respektive pěti dnů, dohánět velmi těžko.

Baumann argumentuje i tím, že pokud nebudou hráči dostatečně připraveni na velmi náročný program, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost zranění. K tomu je třeba dodat, že do konce bundesligového programu je třeba dohrát devět kol, Brémy ale k této porci musí připočítat i dohrávku s Frankfurtem. Vzhledem k tomu, že se Werder pohybuje v sestupovém pásmu, není divu, že by minimálně ještě týden na přípravu trenéři i hráči přivítali.

Otazník visí i nad částí prohlášení kancléřky Merkelové. Ta sice ve středu potvrdila možnost dohrání dvou nejvyšších fotbalových soutěží, ale také dodala, že v případě zhoršení stavu epidemie může dojít v příslušné oblasti, nebo spolkové zemi, k návratu k tvrdším opatřením a třeba i karanténě. Jak by potom postupovaly řídící orgány Bundesligy, těžko odhadovat. Přistupovalo by se ke kontumaci výsledků týmu, který by na základě medicínských opatření nemohl pokračovat v soutěži, nebo by fotbal a vlastně i vláda šly do risku, a nechaly i tak soutěž dohrát v kompletním složení?

Současná starostlivost o hráče je příkladná. Testy před každým utkáním, povinné stěhování týmů do hotelů, kde budou trávit čas před znovuzahájením bojů v jakési preventivní karanténě, všudypřítomná dezinfekce atd. Proto, aby se Bundesliga dohrála, se dělá v Německu opravdu hodně. Ale bude to stačit?