Nejkomplexnější bojový sport. Tak se dají popsat smíšená bojová umění neboli MMA. Fenomén, který právě díky své různorodosti zaujal masy fanoušků po celém světě. Každý zápasník musí ovládat obrovské množství technik a obstojně válčit v postoji i na zemi, aby se stal úspěšným. Prosadit si v kleci vlastní styl a využít největších předností je proto jedním z hlavních faktorů boje. Sestavili jsme pro vás bijce, který si vypůjčil schopnosti hvězd světového MMA. Jak by vypadal ten nejlepší z nejlepších?
Zápasnické IQ – Jon Jones (USA)
Předvídat, co soupeř udělá. Nebo spíš dostávat jej do takových pozic, abyste si byli naprosto jisti, co udělá. V tom je králem šampion polotěžké váhy UFC Jon Jones. Přechytračit vytáhlého Američana v oktagonu téměř nelze. Dost často začíná opatrně, protože se snaží rivala přečíst. Jakmile se mu to ale povede, stane se noční můrou. V kariéře zažil Jones dvě odvety. První souboje s Danielem Cormierem a Alexandrem Gustafssonem vyhrál na body.
Když se stejnými protivníky nastoupil podruhé, bylo z toho v obou případech ukončení ve třetím kole. (Odvetu s Cormierem následně komise přehodnotila na „bez výsledku“, jelikož Jones neprošel dopingovým testem) Z toho vyplývá jediné, jakmile nejmladší šampion historie UFC najde slabinu, vždy jí dokáže dokonale využít. Mnoho fanoušků mu vyčítá, že poslední dobou taktizuje příliš a poslední dvě vítězství (na body s Thiagem Santosem a Dominickem Reyesem) už si nezasloužil. Jones však vždycky dobře ví, co si může dovolit.
Box - Conor McGregor (Irsko)
„Preciznost poráží sílu a načasování poráží rychlost.“ Jeden z nejslavnějších citátů irského bouřliváka. Váhu těmto slovům dodává v kleci. Conoru McGregorovi nelze upřít, že jeho levá ruka patří mezi nejobávanější zbraně celého UFC. Každý, kdo proti Irovi nastoupil, si na jeho boxerské schopnosti musel dávat obrovský pozor. McGregor má totiž na svou výšku (175 cm) enormní rozpětí paží (188 cm), dokáže výborně kontrovat a vše doplňuje skvělou koordinací rukou s očima. Své o tom ví například Eddie Alvarez, kterého právě nejslavnější muž světového MMA knokautoval perfektně trefenou kombinací čtyř úderů v duelu o titul lehké váhy. Fakt, že McGregor opravdu patří mezi boxerskou špičku, pak potvrzuje i to, že s hvězdným Floydem Mayweatherem vydržel mezi šestnácti provazy téměř deset kol.
Síla – Francis Ngannou (Kamerun)
Člověk, proti kterému v kleci určitě nechcete stát. Kamerunec Francis Ngannou je obávaným „Predátorem“, jak zní jeho přezdívka. Od dvanácti let pracoval ve své rodné zemi v kamenolomu, tato práce mu ve spojení s neuvěřitelnou genetikou vybudovala opravdu nadlidskou sílu. Dokáže rozhodnout zápas doslova každým úderem. Za poslední tři střetnutí strávil v kleci přesně 142 vteřin, všechny zápasy vyhrál knokautem. Nejhůře vzpomíná na téměř stodvacetikilovou horu svalů legendární Alistair Overeem. Nizozemec inkasoval na konci roku 2017 brutální zvedák, po kterém ještě několik minut ležel nehybně na zemi. Ngannou se tuto sobotu utká právě s posledním přemožitelem Overeema, neporaženým Jarzinhem Rozenstruikem ze Surinamu.
Grappling (Boj na zemi) – Chabib Nurmagomedov (Rusko)
Neporažený šampion, který všechny válcuje stejným způsobem. Strhnout soupeře na zem a tam mu proměnit pobyt v kleci na horor. To je taktika, s níž Chabib Nurmagomedov dokráčel k bilanci osmadvaceti vítězství bez prohry. Základy piloval už od dětství, kdy jej vedl otec Abdulmanap, uznávaný trenér volného stylu. Chabibova úspěšnost strhů se v UFC pohybuje kolem padesáti procent, jakmile však dostane protivníka pod sebe, už ho nenechá vstát za žádnou cenu. Při posledním souboji s Dustinem Porierem se Američan obrátil v přestávce mezi koly na kouče a se zklamaným pohledem pronesl: „Nemůžu ho ze sebe kur** dostat.“ Nurmagomedův grappling ve spojení s ground and pound (údery na zemi) je opravdu na jiné úrovni a převyšuje dokonce olympijské zápasníky. Připravuje se například s Danielem Cormierem, bývalým šampionem polotěžké i těžké váhy, který je taktéž proslulý skvělou prací na žíněnce. A to je Dagestánec v zápasové formě téměř o čtyřicet kilo lehčí.
Jiu jitsu - Charles Oliveira (Brazílie)
Brazilské Jiu jitsu je bojové umění, které se zaměřuje zejména na práci na zemi. Jde o to protivníka za pomocí různých technik škrcení nebo páčení končetin donutit vzdát. Charles Oliveira z Brazílie je v tomto umění držitelem třetího stupně černého pásu a v UFC už své dovednosti dokonale předvedl třinácti soupeřům. Z celkového počtu pětadvaceti duelů totiž právě třináct vyhrál škrcením nebo pákou. Nikomu jinému se to v historii organizace tolikrát nepovedlo. Třicetiletý rodák ze Sao Paula totiž při válčení na podlaze nedá soupeři ani vteřinu vydechnout. Ihned, co se rival dostane z jedné techniky, přejde Oliveira plynule do jiné a ač na to tělesnou strukturou možná nevypadá, jeho stisk je opravdu silný. Stačí tak jediná chyba a protivníkse ocitne v pozici, ze které už nemá šanci uniknout.
Kopy - Edson Barboza (Brazílie)
Znáte ten pocit, kdy celá hala zahučí, jakoby soucítila s jedním z bojovníků, který právě schytal tvrdý úder? Přesně to se děje, když dopadne kop vyslaný Brazilcem Edsonem Barbozou. V UFC už ukončil duel kopem na hlavu, tělo a dokonce i na nohu. Jeden z předních vyzyvatelů lehké váhy disponuje jak obrovskou silou v dolních končetinách tak početnou variací technik, které dokáže vymyslet. Nejzářivější moment zažil v roce 2012, kdy na galavečeru UFC 142 knokautoval z otočky Terryho Etima. Na jedno z nejlepších ukončení všech dob se můžete podívat v přiloženém videu.
Výdrž - Colby Covington (USA)
Kdyby Colby Covington uvažoval o změně přezdívky, jedna z možných variant by určitě zněla „perpetuum mobile“. Proč? Jeho fyzický fond je takřka nevyčerpatelný. Například v souboji s Robbiem Lawlerem vyslal 541 úderů, do toho přidal 18 strhů a stejně po finálovém gongu vypadal svěže. Covington zkrátka nepolevuje na tempu. Přitom využívá fyzicky nesmírně náročného způsobu boje, kdy na soupeře neustále tlačí, otravuje jej údery a povaluje na zem. Kamarád amerického prezidenta Donalda Trumpa sice spoustě fanoušků vadí, jelikož si při žádné příležitosti nebere servítky a uráží všechny okolo, výbornou fyzičku mu však nikdo nemůže upřít.
Strhy – Georges St-Pierre (Kanada)
Jediným neaktivním válečníkem ve výběru je Georges St-Pierre. Kanaďan se v oktagonu představil naposledy v roce 2017, kdy zvítězil nad Michaelem Bispingem v duelu o titulový opasek střední váhy. Několikrát se však spekulovalo o jeho návratu a možném střetu s Chabibem Nurmagomedovem a i v osmatřiceti letech stále vypadá ve skvělé formě. St-Pierre vždy vynikal obrovskou komplexností, jeden z aspektů ale přeci jen převyšoval ty ostatní. Když se rozhodl, že někoho hodí na žíněnku, udělal to. V nejslavnější kleci mrštil se soupeřem k podlaze přesně devadesátkrát s neuvěřitelnou téměř 75% úspěšností. Nikomu se to nepovedlo vícekrát. Nutno říci, že více než dvě třetiny z těchto strhů přišly v titulových soubojích, St-Pierre se tak nepotkával s žádnými slabými protivníky. I tak s nimi ale házel jako s pytli brambor.
Obrana proti strhům – José Aldo (Brazílie)
Deset let držel pás šampiona pérové váhy. Mimo jiné také díky tomu, že jej téměř nikdo nedostal na podlahu. Za svou kariéru v UFC drží José Aldo neuvěřitelnou úspěšnost 91 % proti strhům, a to čelil bojovníkům, kteří v téhle disciplíně vynikají. Dvakrát se utkal například s výbornými wrestlery Frankiem Edgarem nebo Chadem Mendesem. Brazilec těží zejména ze skvělých reflexů a dobrého pohybu po kleci, pro soupeře je velmi obtížné dostat Alda do pozice, ze které by jej stáhnul k zemi. Jeho výhodou je, že mimo výborného zápasení drží také černý pás v bojových uměních Jiu Jitsu a Luta Livre. V přiloženém videu se můžete podívat na to, jak se jej v jednom ze soubojů snažil různými technikami poslat k podlaze Američan Edgar. Třiatřicetiletý bývalý král pérové divize však vždy okamžitě zareagoval a souboj se tak na zem ani jednou nepřesunul.
Související články
