Rizikovým faktorem u koronaviru není věk, ale zdravotní stav, míní experti

Pojem senior může u člověka na první poslech vyvolat obraz dožívající osoby, která se z aktivního života přesunula do závěrečné fáze. Lidí v důchodovém  věku je však v Česku zhruba 2 miliony, což je 20 % české populace. A ne všichni z nich tento obraz naplňují.

Koronavirus v Česku

„Nevytvářejme dojem nemohoucích starců a stařen. Podstatná část z nás se v tomto věku těší dobrému zdraví, pracuje, zastává významné funkce v byznysu, poskytuje zkušenost v organizacích, institucích, samosprávách, ale například i v lékařských ordinacích a jiných expertních pozicích,“ stojí ve výzvě proti věkové diskriminaci.

Jejími autory je skupinka odborníků, výzvu už ale podepsaly necelé tři stovky lidí. „Jádro výzvy je poukázat, že se zaměňují individuální vlastnosti za skupinové. Ať už je to u osmnáctiletých, tak pětašedesátiletých,“ říká ředitel Gerontologického institutu Jan Lorman.

Samotný věk není riziko

Podle socioložky a spoluautorky výzvy Lucie Vidovičové motivace k jejímu sepsání vychází z dlouhodobého sledování stavu české společnosti a jejího postoje k věku a starším osobám.

„Chováme se k seniorům, jakoby to byla jednolitá skupina. Označujeme je za skupinu rizikovou, ačkoli rizikové je vždy chování nebo prostředí,“ dodává. Výzva vyzdvihuje to, že rizikovým faktorem nemá být věk, ale konkrétní onemocnění a predispozice, které nemají všichni senioři, a naopak je mohou mít i mladší lidé.

Podstatou výzvy je nediskriminovat lidi na základě jejich věku. Odborníci, kteří dokument sepsali, tvrdí, že vyšší věk automaticky neznamená vyšší zdravotní riziko. Odkazují se na to, že část starších lidí stále zastává aktivní funkce ve společnosti a jsou „fit“.

Jinými slovy: to, že je někomu 65 neznamená, že je automaticky více ohrožený než někdo, komu je 50 nebo 30. Důležitější je podle autorů výzvy, zda není člověk ohroženější ze zdravotních důvodů, což se může týkat všech věkových skupin.

„Kolikrát jsme slyšeli, že ohroženou skupinou jsou senioři. Ale ono to tak není. Ohroženou skupinou jsou lidé, které mají některé závažné choroby jako je třeba cukrovka, nadváha, hypertenze nebo snížená imunita,“ říká Lorman.

Ochrana „seniorů“ není k užitku

Vláda se v rámci opatření snažila ochránit rizikové skupiny. Mimo jiné se tak zaměřila na seniory, kterým doporučila nevycházet ven nebo jim vyčlenila daný čas na nakupování potravin.

„My říkáme, že naprosto rozumíme tomu, že to byl spíše prvotní šok a snaha najít rychlá řešení, ale je tam spousta nedomyšlených důsledků, které mohou vývoj té situace ovlivnit. A to jak na společenské, tak i ostatních rovinách,“ říká Vidovićová.

Lidé ve starším věku byli podle ní najednou upozaděni. „Například se vůbec nepočítalo s tím, že by mohli nějakým způsobem dobrovolničit,“ dodává socioložka s tím, že starší lidé nebyli pozváni ani k tomu aby mohli pomáhat třeba přes telefon na dálku.

Podle odborníků může mít přehnaná ochrana generace starších lidí negativní důsledky. „U té nejstarší generace se vypěstoval strach. My z linky důvěry víme, že jsou opravdu lidé, kteří jsou doma a nezvládají to. Oni se bojí jít i k poštovní schránce,“ říká ředitel Gerontologického institutu Lorman.

Diskriminace starší generace

Výzva se tím snaží poukázat na celkovou problematiku diskriminace na základě věku. To se týká všech věkových skupin, starší lidé však v tomto nesou nejtěžší břemeno.

„Zdravotní ohrožení, nouzový stav a návazná omezení mají dlouhodobé důsledky. Ty poznamenají společnost a změní obecné povědomí o tom, kdo je starý a co je to stáří, i po ústupu epidemie. Buďme při jejich vyhlašování a provádění uvážliví,“ stojí dále ve výzvě.

Tím se snaží autoři poukázat na to, aby současná opatření v boji s pandemií nezanechala nezvratné důsledky ve společnosti a přístupu ke starším generacím.

Socioložka Vidovićová říká, že může situaci vyústit k obviňování seniorů s tím, že nenosí roušky nebo že kvůli nim, jakožto „ohrožené skupině“, musí být všichni zavření doma. A to „jen“ proto, abychom je nenakazili.

Stejně tak se v budoucnu mohou stát senioři terčem kritiky, až bude vláda muset zaplatit důsledky krize z kapes daňových poplatníků. 

„My ten dluh musíme zaplatit. A nebudou ho platit ti, kteří pobírají důchod, ale ti, co pracují. A tam se to může zjednodušit, že se to platí kvůli těm starým,“ říká Lorman s tím, že se v důsledku můžou zhoršit mezigenerační vztahy.