Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tv„Scénografie světa před vstupem Josefa Svobody byla jiná než po něm,“ popsal teatrolog František Černý důležitost Svobody, který svým působením výrazně ovlivnil současnou podobu oboru a předznamenal zrod prudce se rozvíjejícího světelného designu.
Mnoho inscenací, na kterých se podílel, překročilo tradičně chápané divadlo směrem k multimediálním uměleckým formám, které jsou aktuální v současnosti.
Svou divadelní dráhu začal už během druhé světové války v amatérském souboru ve Smetanově muzeu, poté působil ve Velké opeře 5. května, kde se posléze stal vedoucím výpravy. V roce 1948 přešel do Národního divadla, kde se o dva roky později stal šéfem umělecko-technického provozu, a v letech 1970 až 1979 zde působil ve funkci vedoucího scénografa.
V Národním divadle spolu s režiséry Krejčou, Radokem, Macháčkem a Pleskotem formoval proslulou epochu českého divadla. Podílel se také na výrazných inscenacích na poli hudebního divadla, především s režiséry Hrdličkou a Kašlíkem.
V roce 1958 ho proslavila Laterna magika, program hravě propojující přítomnost herce s filmem, který připravil s Alfrédem Radokem pro EXPO 58 v Bruselu.
Od začátku 60. let se datuje jeho zářivá zahraniční kariéra po celém světě. K vytvoření scénografie si Svobodu zvaly osobnosti jako byl Laurence Olivier, Leonarda Bernstein nebo Friedrich Dürrenmatt.
V roce 1974 se stal uměleckým šéfem Laterny Magiky a po jejím osamostatnění v roce 1992 ředitelem.
Zemřel v Praze 8. dubna 2002 po dlouhé nemoci. V roce 2011 vznikl o Svobodovi celovečerní dokument s názvem Divadlo Svoboda, který natočil scénografův vnuk, režisér Jakub Hejna.
Dílo této výjimečné osobnosti si bude moci široká veřejnost připomenout na rozsáhlé výstavě v Galerii středočeského kraje (GASK), která bude zahájena 10. října 2020 a potrvá až do 31. ledna 2021.
