Záchranáři o zvířata pečují i v době pandemie, na pomoc mají křečka

  7:42,  aktualizováno  10:42
I když se ocitnou v nouzi, mohou se zástupci divoce žijící fauny v metropoli spolehnout na pomoc Pražanů i odbornou péči záchranářů. Nezměnila to ani mimořádná opatření, která platí dva měsíce. Do volné přírody v těchto dnech záchranáři navrátili několik stovek uzdravených zástupců fauny.

ilustrační snímek | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Křeček zachraňující poštolku, čáp nuceně přezimující v Praze anebo zdárně vykurýrovaní ježci. Jinonická záchranná stanice pro volně žijící živočichy nadále pomáhá pacientům navzdory všem restrikcím diktovaným pandemií covid-19.

„Ohleduplnost a ochota pomoci poraněným živočichům Pražany neopustila ani v těchto mimořádných chvílích. Nové je pro nás v tomto ohledu nošení ochranných prostředků a také dodržování bezpečné vzdálenosti při výjezdech do terénu,“ vysvětlil vedoucí jinonické stanice Václav Nejman.

O 314 uzdravených živočichů, zastupujících 40 druhů, se aktuálně rozrostla zvířecí populace luk, lesů a vodních ploch v metropoli, poté co je sem vypustili záchranáři.

Pomoc zvířatům v nouzi si vyžádala též několik pozoruhodných zásahů. Nebezpečná infekce, ale také další neméně závažné komplikace kvůli kovovému protiholubímu trnu zabodnutému ve stehně hrozily poštolce. Dravec zranění utrpěl na Hradčanech, záchranáři se o ptáku v ohrožení dozvěděli na sociálních sítích. Ovšem těžší bylo dravci objasnit nutnost návštěvy u odborníků. Řešení spočívalo ve využití pasti zvané sklopka a nasazení křečka.

„Poštolka je totiž predátor a lovec a nenechá se nachytat na mrtvou potravu, a proto jsme ji museli nalákat na něco živého,“ popsali akci záchranáři.

Činorodý malešický sokol

Dva dny plné napětí v teráriu plnil křeček v roli veterinárního asistenta či spíše návnady, než se zdařilo poraněnou poštolku nalákat a zachytit.

„Křeček byl po celou dobu v bezpečí, z akce vyvázl zdráv,“ ujišťují pracovníci jinonické stanice. Poštolce veterinářka trn vyňala a ránu ošetřila.

Azyl v Jinonicích nyní opustil také čáp, jenž se stal rekordmanem, ve stanici žil půl roku.

„Čáp bílý je tažný pták se zimovišti v subsaharské Africe a jižní Asii,“ uvedl ornitolog Karel Hudec. Objevují se také případy, že tito elegantní letci zimují třeba na jihu Španělska. Jenže zmíněný čáp Prahu nestačil opustit včas, nyní mu ornitologové na cestu dali satelitní vysílač a mapují jeho putování.

Více než sto dní do návratu na Vltavu strávil na jinonické „marodce“ labutí samec s vážně poraněnou kyčlí. „Silvestrovským hlukem zmatený pták v noci narazil do trolejového vedení na Mánesově mostě,“ popisuje labutí diagnóza.

Již o něco dříve se na nebe pražské divočiny v Malešicích vrátil další zajímavý létající dravec, sokol stěhovavý. „Je to vzácný a ohrožený druh dravého ptáka, který před několika desetiletími téměř vyhynul v celé Evropě,“ vysvětlil ornitolog Dušan Rak.

Zmíněného sokola, desetiletého samce neschopného letu, nalezli lidé ležet na zemi v Malešicích. Vyšetření odhalilo kromě totálního vyčerpání také starší poranění křídla, způsobené pravděpodobně nárazem. Kroužek ornitologům prozradil, že se jedná o veterána sokolí populace, který v hlavním městě žije již sedm let a s dvěma samičkami si zde vede čile.

„Celkem odchoval již více než dvacet mláďat a je to tak vůbec nejproduktivnější sokol v Praze,“ vysvětlují experti. Rodem se jedná o Němce, který dostal kroužek v roce 2010, o dva roky později se objevil poprvé v hlavním městě a později zde zahnízdil. Jeho ošetřování trvalo dva týdny.

Zpět do volné přírody se na jaře vrátila také skupina ježků, kteří patří na jinonické záchrance k frekventovaným pacientům.

Poštolka v truhlíku

Areál jinonické záchranné stanice by měl zanedlouho projít rekonstrukcí za přibližně 173 milionů korun. „Věřím, že ani současná mimořádná situace na tom nic nezmění, stanice je v takovém stavu, že rekonstrukci potřebuje,“ uvedl Václav Nejman. Podle předpokladů by hotovo mělo být za dva roky.

Metropole volně žijícím živočichům poskytuje dost potravy i úkrytů, je proto mezi nimi oblíbená, stahují se sem i ohrožené a unikátní druhy. Třeba dravcům, jako zmíněným poštolkám, se coby hnízdo líbí i klasický truhlík na parapetu obytného domu. V takovém hnízdě nedávno odchovali mláďata na Spořilově. Na Petříně se objevil plch velký, největší zástupce své čeledi u nás. Na Starém Městě odborníci nalezli stopy kuny skalní, u Vltavy a dalších toků se vyskytuje vzácný ledňáček říční.

Autor: