Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v novele zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) počítá s tím, že takzvané vnitřní výnosové procento (IRR) bude pro různé obnovitelné zdroje rozdílné.
Co je to vnitřní výnosové procento (IRR)
- Ukazatel IRR (z anglického Internal Rate of Return) říká, jak výnosná (ekonomicky efektivní) daná investice je.
- Čím je údaj IRR, který se vyjadřuje v procentech, vyšší, tím pro investici lépe.
- Vnitřní se mu říká proto, že jsou z jeho výpočtu vyloučeny vnější faktory jako riziko, inflace nebo náklady kapitálu.
Výše IRR podle novely zákona o POZE:
- bioplyn: 10,6 %
- biomasa: 9,5 %
- vodní, větrné a geotermální energie: 7 %
- fotovoltaické zdroje: 6,3 %
U solárních zdrojů vláda v pondělí až přímo na jednání upravila přípustnou výši IRR z původně navrhovaných 8,4 procenta na 6,3 procenta. To je nejnižší možná úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) to zdůvodnil právě několik let starým solárním boomem, dosavadní podpora byla podle něj příliš vysoká.
U ostatních zdrojů zelené energie stanovila vláda IRR naopak na maximální možnou výši. Evropská komise v návrhu podpor obnovitelných zdrojů udává číselné rozpětí od - do, čísla ale EK zasílají samy české úřady, která je pak schvaluje.
"U ostatních obnovitelných zdrojů jsme drželi horní hranici podpory. Stejně tak budeme podporovat nově instalované obnovitelné zdroje energie, včetně fotovoltaiky. Musí to být nicméně za férových podmínek. V letech 2009 až 2010 se to zcela vymklo, což nás bude stát 500 miliard korun jen v solárech," uvedl Havlíček.
Takzvaný solární boom z přelomu desetiletí dodnes budí kontroverze. Instalovaný objem solárních elektráren se tehdy zvýšil za rok více než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010. Stát ještě v tomtéž roce zavedl solární daň ze zisku ve výši 26 procent, aby investice do fotovoltaiky zklidnil.
Podnikatelé daň napadli u Ústavního soudu, kde však neuspěli. Část z nich později žalovala stát v mezinárodních arbitrážích a domáhala se odškodnění, avšak většinou opět neúspěšně.
Předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář naznačil, že by český stát kvůli nynější novele mohl dalším arbitrážím čelit i v budoucnosti.
"Vláda stále opakuje mýtus o solárních baronech. Důvod, proč podpora solární energetiky stojí několik miliard ročně, není tím, že hrstka firem si rozděluje obrovské dotace, ale protože těch elektráren a firem jsou tisíce a tisíce. Patří mezi ně tradiční české firmy, které třeba vyrábějí nábytek, koupelny, opravují auta, a před deseti lety investovaly část svých peněz do fotovoltaiky. Pro tyto firmy může být vládní krok likvidační," zkritizoval pro on-line deník Aktuálně.cz postoj kabinetu Krčmář.
"Kdo by teď chtěl investovat do nových solárních elektráren v Česku, ten si to hodně dobře rozmyslí. České firmy dnes už staví elektrárny v Maďarsku, Polsku, a dokonce v Austrálii, protože je tam stabilnější investorské prostředí a přístup k lepšímu financování," uvedl také Krčmář.
Podobně mluví i programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. "Vlády jinde v Evropě plánují zařadit rozvoj obnovitelných zdrojů do opatření pro oživení ekonomiky - nebo už to některé udělaly, jako například Francie či Litva," uvedl Sedlák s tím, že vláda podle něj k obnovitelných zdrojům nepřistupuje nezávisle.
Solární asociace mluví o diskriminaci. "Stát nám nyní říká, že pokud někdo investoval peníze do solárních elektráren a stejnou sumu do bioplynek, tak z těch bioplynek smí vydělat víc. To je nejen podle nás naprosto diskriminační," uvedl Krčmář. U bioplynu bylo výnosové procento stanoveno nejvýše ze všech obnovitelných zdrojů.
Zájmy Agrofertu?
A vládní podpora bioplynů má ještě jeden rozměr. Několik bioplynových stanic provozuje v Česku také koncern Agrofert, který současně v roce 2012 koupil firmu Farmtec, jež bioplynové stanice dodává, na což teď upozornil například novinář David Klimeš.
Holding Agrofert vlastnil do února 2017 premiér Andrej Babiš (ANO), poté jej převedl do svěřenských fondů. Podle kritiků ale předseda hnutí ANO firmu ovládá i nadále.
"Je důležité připomenout, že drtivá většina bioplynových stanic nepatří do koncernu Agrofert, stejně jako drtivá většina těch tisíce firem podnikajících v solární energetice neudělala nic špatně. To ale bohužel nic nemění na negativní optice celého rozhodnutí vlády," uvedl k tomu Krčmář.
Pro server Seznam Zprávy ale minulý týden volil ostřejší slova. "Štědré dotace naopak nechává (vláda - pozn. red.) pro bioplynové stanice, z čehož budou profitovat bývalé firmy předsedy vlády," tvrdil Krčmář.
Podle České bioplynové asociace se v tuzemsku nachází celkem 574 bioplynových stanic, Agrofert jich provozuje osm. Mluvčí holdingu Karel Hanzelka uvedl, že Agrofert je tak v této oblasti zcela marginálním hráčem v Česku i Evropské unii.
Podle Klimeše není ani tak podstatný počet bioplynek vlastněných Agrofertem, jako spíše zemědělsko-technická firma Farmtec, která mimo bioplynových stanic dodává například také stáje pro skot či drůbež nebo dojicí techniku.
Generální ředitel Farmtecu Bohumil Belada ale jakoukoliv souvislost ohledně vládní podpory bioplynu a jeho firmy pro Aktuálně.cz označil za naprostý nesmysl. "Zásadně s tím nesouhlasíme. Hlavně z toho důvodu, že firma od roku 2013 žádnou novou bioplynovou stanici nepostavila," uvedl Belada. Stejnou informaci sdělil i Hanzelka. Podle Belady se ministerstvo zkrátka řídí nařízením EK.
