Článek
Teplý den, i když bez sluníčka, kdy se navíc k loučení přidalo pár kapek deště, vylákal do domovského parku řadu jeho obyvatel, v poslední době vzhledem ke koronavirové pandemii, jinak uzavřených v pokojích.
Sotva se stačili porozhlédnout, co kde se chystá vyrašit a rozkvést do jarní krásy, zazněly radostné tóny uvádějící hudební skupinu Jednoty bratrské. Nebyly to sice dechovky od podlahy, ale chrámová hudba v rytmech současné doby, která doprovází jejich mše. Texty plné radosti a naděje naplnily atmosféru poetickými slovy, které si člověk v osamění přeje tolik slyšet.
„Ty jsi ta perla vzácná, co v sobě nosím, to, co mi volnost dává, co svobodu má,” v souladu pak zazněl doprovodný text Daniela Dostrašila, kazatele Jednoty bratrské. „Na zelených lukách dává odpočinek, dobro a láska mě budou provázet,” doplnil z veršů otce krále Šalamouna.
V přirovnání k jeho životu v jeskyni pokračoval podobou striktních opatření nouzového stavu k normálnímu životu, kdy se může člověk cítit jako ve vězení, kdy nemůže dělat činnosti, které má rád a scházet se s druhými. To pomalu končí a dnešní oslava, do které spadá i Den matek, je toho důkazem.
Ani zavedení tohoto svátku nebylo lehké. Má dlouhou tradici, kdy předchůdcem dnešního Dne matek byla v 16. století v Anglii tzv. Mateřská neděle. V tento den dostávali sloužící volno, aby mohli navštívit své matky.
V novodobé historii se poprvé slavil v roce 1907 v USA jako vzpomínka na Annu Marii Jarvisovou, která celý život bojovala za práva matek. V roce 1914 byl uznán jako celonárodní svátek, který symbolizoval uznání opomíjené práce matek. Myšlenka jeho oslav v mezinárodním měřítku vznikla ve 20. století, kdy se postupně rozšířil do všech zemí světa.
V Československu se poprvé slavil v roce 1923 na popud Alice Masaryková, dcery tehdejšího prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Po 2. světové válce byl nahrazen MDŽ a v kalendáři vůbec uveden nebyl. Svého obnovení se dočkal až v roce 1989, i když oslava probíhá většinou jen v rodinách.
A protože k tomuto svátku patří zejména květiny, rozběhly se děti z Rodinného centra Srdíčko v Ústí nad Orlicí, aby přítomným seniorkám předaly jimi vyrobené papírové květy, které zato budou krášlit jejich pokoje po celý rok. Všechny pečovatelky obdržely pozornost v podobě kornoutů potravinářského zboží z hokynářského krámku Srdíčka. K potěšení všem byla ještě darována řada výkresů s jarní tematikou na zkrášlení nástěnek chodeb domova.
„Zpívejte, protože přichází radost, i ptáci zpívají. Je třeba zvednout se ode dna, nenechat se odradit. Mějte naději, svět bude zase lepší!” dodal Daniel Dostrašil.
Na závěr s textem z bible vystoupil Denis Vološin z východní Ukrajiny, který již dva roky v Ústí nad Orlicí pracuje a s rodinou žije. Jeho vzpomínka pak patřila sedmdesátileté mamince, která v nelehkých podmínkách žije na Ukrajině.
