Rozhovor, přednášky a video s environmentálním specialistou výzkumného centra RECETOX (MU)13 min čtení

Rozhovor, přednášky a video s environmentálním specialistou výzkumného centra RECETOX (MU)13 min čtení

O kvalitě ovzduší a vůbec s Romanem Prokešem

Které znečišťující látky, kromě těch, pro které jsou definovány imisní limity legislativou, se v ovzduší vyskytují? Snižují se koncentrace “nových” znečišťujících látek v ovzduší? Jaká je kvalita ovzduší ve vnitřním prostředí (interiéru)? To a odpovědi na další zajímavé otázky z oblasti kvality ovzduší se dozvíte v dalším rozhovoru, tentokrát s environmentálním specialistou výzkumného centra RECETOX, spadajícího pod Masarykovu univerzitu v Brně, RNDr. Romanem Prokešem Ph.D. 

 

Romane předně díky, že sis udělal čas na rozhovor.

Pracuješ momentálně ve výzkumném centru RECETOX, můžeš nám na úvod nějak blíže popsat toto pracoviště, čím se primárně zabývá?

Centrum založil před více jak 35 lety prof. Holoubek se zaměřením na výzkumnou a pedagogickou činnost v oblasti životního prostředí. Už od svého vzniku se centrum profilovalo jako mezinárodní instituce spolupracující na mnoha projektech a programech v národním i mezinárodním měřítku (program PHARE, síť EMEP, projekty OP VaVpI, FP7, H2020 a mnoho dalších).

V současné době se RECETOX zabývá výzkumem a výchovou odborníků v oblasti environmentálních a zdravotních rizik souvisejících s chemickými látkami kolem nás. Což zahrnuje sledování toxických látek v prostředí, výrobcích i lidských tkáních, hodnocení jejich toxikologických a ekotoxikologických účinků, souvisejících rizik a zdravotních dopadů, vývoj nových vzorkovacích i analytických technik, vývoj nových chemických nástrojů a metodik, biotechnologií i softwarových nástrojů.

Výzkumné skupiny centra jsou rozděleny do pěti programů, kterými jsou Environmentální chemie a modelování, Environmentální toxikologie, Environmentální epidemiologie, Chemické nástroje pro diagnostiku a terapii a Proteinové inženýrství. Součástí centra je také výzkumná infrastruktura, kterou tvoří akreditované Laboratoře stopové analýzy, Populační studie, Informační systémy a analýza dat. Národní centrum pro toxické látky a Regionální centrum Stockholmské úmluvy jsou rovněž součásti centra a zabývají se plněním mezinárodních smluv a dohod k ochraně lidského zdraví a životního prostředí.

Velmi důležitou součásti centra je také výuka a vzdělávání budoucích odborníků, kde RECETOX poskytuje multidisciplinární vzdělávání ve dvou nových studijních programech, kterými jsou Životní prostředí a zdraví a Matematická biologie a biomedicína.

Jedna z Tvých přednášek na hvězdárně se zaměřila na „nové“ znečišťující látky. Jaký je důvod slova „nové“ a o jaké látky konkrétněji se jedná?

Jedná se o chemické látky, pro které zatím nejsou žádné limity v Zákonu o ochraně ovzduší, ale jsou regulovány mezinárodními úmluvami, jako je např. Stockholmská úmluva a mnohé další. Tyto látky mohou být nebezpečné pro životní prostředí a mohou mít též zdravotní rizika pro populaci, a proto je velmi důležité tyto polutanty sledovat a vyhodnocovat jednotlivé trendy.

Další výzvou v této oblasti je vývoj nových vzorkovacích a analytických technik, které nám umožňují tyto nové potencionálně nebezpečné látky měřit a předvídat možná rizika. Na tomto základě lze pak tyto chemické látky regulovat a případně začleňovat jednotlivé limity do evropské a národní legislativy.

 

Výzvou je vývoj nových vzorkovacích a analytických technik, které nám umožňují nové potencionálně nebezpečné látky měřit a předvídat možná rizika. Na tomto základě lze pak tyto chemické látky regulovat a případně začleňovat jednotlivé limity do evropské a národní legislativy.

 

Mimo jiné jsi také hovořil o perzistentních organických znečišťujících látkách. Co se skrývá pod tímto složitějším názvem za chemické látky? Čím jsou charakteristické a proč nás zajímají?

Perzistentní látky jsou obecně odolné vůči rozkladu a dlouhodobě setrvávají v životním prostředí. Tyto látky se mohou v prostředí kumulovat i včetně živých organismů, člověka nevyjímaje, a mají také široké spektrum toxických účinků. Díky své odolnosti mohou být tyto látky v prostředí transportovány i na značné vzdálenosti, kde pak, ač na daném místě nebyly nikdy vyráběny nebo používány, dochází k jejich zakoncentrování neboli kumulaci (např. v polárních oblastech).

Dá se říci, jestli se situace v České republice u těchto látek bez imisního limitu dlouhodobě lepší, horší či stagnuje?

Existuji skupiny látek, jako jsou např. organochlorové pesticidy nebo polychlorované bifenyly, kde díky zákazu používání zejména v 70. a 80. letech minulého století došlo k výraznému poklesu koncentrací těchto polutantů v prostředí. Naproti tomu produkty spalování, jako jsou polycyklické aromatické uhlovodíky, jsou v ovzduší zastoupeny ve skoro nezměněné koncentrační úrovní, pokud tedy vycházíme z více jak 30letého monitoringu těchto látek na pozaďové stanici v Košeticích.

U dalších skupin tzv. nových látek, jako je například skupina současně používané pesticidů, polybromovaných difenyletherů, produktů denní péče nebo perfluorovaných látek, bude vždy záležet na potencionálním zdroji, formě látky a jejího rozšíření, koncentraci a prostředí, případně dalších podmínkách (reliéf krajiny, zastavěnost budovami, meteorologické podmínky apod.), zda bude situace lepší nebo horší. V mnoha případech si můžeme potencionální zatížení chemickými látkami ovlivnit i sami např. tím co jíme, jaké produkty používáme, v jaké oblasti bydlíme nebo co spalujeme v kamnech apod.

V rámci vašich měření používáte také tzv. „pasivní vzorkování“. Mohl bys nám popsat, jak se liší pasivní vzorkování od aktivního a jaké mají obě metody výhody a nevýhody?

Pro stanovení průměrné koncentrace škodlivin za delší časové období, zpravidla jeden až tři měsíce, je metoda využívají certifikovanou techniku pasivní vzorkování neocenitelná. Jedná se o zpravidla velmi malé, jednoduché a levné zařízení, které nepotřebuje elektrickou energie, servis, kalibrace nebo vyškolenou obsluhu a které lze umístit praktický kdekoliv i včetně velmi odlehlých a nedostupných míst. Nevýhodou této pasivní techniky může být menší časové rozlišení, případně nemožnost exaktních stanovení prošlého objemu vzduchu, a tudíž nižší přesnost ve srovnání s konvenční technikou aktivního odběru. Další nevýhodou pasivního měření může být jisté podcenění částicové frakce ovzduší. Všechny tyto nevýhody pasivního vzorkování byly dobře charakterizované v několika kalibračních a srovnávacích studiích, takže lze takto získané výsledky velmi dobře interpretovat a srovnávat i s daty s aktivního měření.

Kde vidíš největší potenciál pasivních vzorkovačů?

Vzhledem k velké finanční, personální a logistické náročnosti aktivního měření je pasivní vzorkování velmi dobrou alternativou zvláště v zemích třetího světa, kde je informací o kvalitě ovzduší velmi málo anebo zcela chybějí.

A v České republice?

V ČR lze pasivní vzorkovače použit na místech, která jsou nedostupná, jako doplnění stávající sítě imisního monitoringu anebo pro monitoring ovzduší s velmi omezeným rozpočtem. Naše centrum v současné době provozuje celkem tři pasivní monitorovací sítě pod názvem Monet ČR, Monet Evropa a Monet Afrika.

Je možné někde vaše výsledky dohledat?

Všechna data, která jsme, nejenom v rámci centra, naměřili v naších monitorovacích sítích a nejrůznějších odběrových kampaní jsou veřejně dostupná v repozitáři vědeckých a environmentální dat na stránkách www.genasis.cz.

Kromě venkovního ovzduší se zaměřujete také na kvalitu ovzduší uvnitř. Jaké jsou zdroje kvality ovzduší ve vnitřním prostředí a jak je toto znečištění významné v celkovém kontextu?

Většina dnešní populace tráví ve vnitřním prostoru kanceláří, škol, výrobních případně obchodních zón, dopravních prostředcích a zejména doma nejvíce času. Z tohoto pohledu je velice významné sledovat kvalitu vnitřního prostředí, respektive typy a koncentrace látek, kterou se mohou do toho prostředí uvolňovat. Zdrojů potencionálně nebezpečných látek ve vnitřním prostředí je mnoho a každý z nás by měl ideálně tyto zdroje eliminovat nebo se snažit používat ochranné prostředky v případě pracovního prostředí anebo minimalizovat dobu strávenou v tomto prostředí apod. Zdroje jsou primárně závislé na tom, v jakém konkrétním vnitřním prostředí se člověk nachází. V případě domácnosti to mohou být samotní lidé, stavební materiály, nábytek, čisticí a dezinfekční přípravky, klimatizace, rekuperace, větrání, vytápění, vaření,  kouření, domácí mazlíčci, ochrana rostlin atd.. Pokud je součásti nemovitosti garáž tak tu máme další zdroje jakou jsou: paliva, čalounění, těsnící materiály, spalovací motory, ale i samotné venkovní ovzduší. A v případě komerčních a výrobních prostor máme krom již výše zmíněných zdrojů řadu dalších potencionálně nebezpečných aplikaci v závislosti na druhu daných vnitřních prostor.

 

Všechna data, která jsme, nejenom v rámci centra, naměřili v naších monitorovacích sítích a nejrůznějších odběrových kampaní jsou veřejně dostupná v repozitáři vědeckých a environmentální dat na stránkách www.genasis.cz.

 

Na vašem pracovišti jste zapojeni také do řady projektů, může jmenovat nějaký zajímavý projekt či projekty týkající se kvality ovzduší a případně nějaké zajímavé výsledky?

V současné době je na našem centru v realizaci více jak 100 nejrůznějších projektů. Pokud bych to měl vztáhnout na Brno nebo případně jihomoravský kraj tak asi nejaktuálnější projekt, na kterém se podílím, je průzkum hladin směsí pesticidů v Evropě v rámci studie CELSPAC – SPECIMEn. Jedná se o projekt Evropské iniciativy pro lidský biomonitoring HBM4EU (Human Biomonitoring for Europe), kde se zabýváme lidskou expozici těmto potenciálně škodlivým chemickým látkám a výzkumem jejich následných vlivů na zdravotní stav v lidské populaci. Pomocí lidského biomonitoringu jsou měřeny hladiny specifických chemických látek nebo jejich metabolitů v biologických vzorcích získaných od lidí. Výsledky tohoto projektu budou mimo jiné použity jako podklad pro zákonodárné orgány a jejich rozhodnutí, týkajících se úpravy a tvorby zákonů o regulaci chemických látek a ochraně zdraví lidí v Evropě.

Je něco, na co byste se v budoucnosti rádi více zaměřili?

V rámci ovzduší pracujeme na vývoji nové vzorkovací techniky, její kalibraci a srovnáním s konvenčními metodami měření. Tento vývoj souvisí s novými výzvami v monitoringu ovzduší, jako jsou analýzy nových typů škodlivých látek, snižování nákladů monitoringu, rozšiřování vzorkovacích oblastí i do míst bez potřebné infrastruktury anebo zaměřením se na vnitřní prostředí.

Další výzvou je optimalizace našich monitorovacích síti v Evropě, Africe a ostatních státech světa se zaměřením se na nové polutanty, a také s případným rozšířením i na jiné matrice.

Ještě se zeptám, proč ses rozhodl pracovat zrovna v oboru kvality ovzduší, popř. zda se specializuješ ještě na nějaké další obory v oblasti životního prostředí?

Můj zájem souvisí se studiem životního prostředí na MU, kde jsem se setkal se skvělými lektory a dnes již kolegy, jako jsou zejména prof. Klánová, prof. Holoubek a mnozí další, kteří mě dokázali nadchnout pro tento obor a zůstat v něm profesně i nadále.

Kromě kvality venkovního ovzduší se věnuji i vnitřnímu a pracovnímu ovzduší, a také ostatním matricím jako jsou vodní prostřední, tzn. povrchová voda a sediment, půda a částečně i novým výzvám, které jsou pro mě biologické matrice jako je lidská moč a mateřské mléko.

Romane díky moc, že sis udělal čas a budu se těšit na další spolupráci a ať se daří!

RNDr. Roman Prokeš, Ph.D.
Vystudoval doktorské studium na Masarykově univerzitě v Brně obor chemie životního prostředí. V centru RECETOX MU začínal jako student s realizací bakalářské práce v roce 2003 a od roku 2007 je zaměstnancem centra. Ve volném čase rád sportuje, konkrétně například jizda na kole, lyžování, vysokohorská turistika, ale zajímá ho i cestování, kynologie, zahrada, kutilství a motorismus.

 

Přednáška Romana Prokeše o “nových” znečišťujících látkách, kterou přednesl na akci Ovzduší v Brně a vůbec, 18. 11. 2019

 

Přednáška Romana Prokeše o zdrojech znečišťujících látek, kterou přednesl na akci Ovzduší v Brně a vůbec, 19. 11. 2019

 

Přednáška Romana Prokeše o “nových” znečišťujících látkách, kterou přednesl na akci Ovzduší v Brně a vůbec, 18. 11. 2019

 

Přednáška Romana Prokeše o zdrojech znečišťujících látek, kterou přednesl na akci Ovzduší v Brně a vůbec, 19. 11. 2019

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.

Sdílet

Napsat komentář