Desítkami až stovkami tisíc vleklých sporů se začnou zabývat soudy kvůli škodám vzniklým uzavřením provozoven, placením mezd nebo nájmů, které firmám způsobily zákazy a omezení nařízené vládou. Odhadují to sdružení podnikatelů a žádají proto mimosoudní vyrovnání. Advokáti potvrzují zvýšený zájem o podávání žalob. Ministerstva kritiku odmítají s tím, že už firmám poskytla podporu za desítky miliard korun.
„Od začátku krize nabádáme stát, aby firmám poskytoval dostatečné kompenzace a nemusel se s nimi zdlouhavě soudit,“ řekla Lenka Dudková ze Svazu průmyslu a dopravy.
Hospodářská komora kritizuje vládu za úhybné manévry. „Místo hledání právních kliček, jak se vyvázat z povinnosti hradit škody, a mediálních prohlášení, jimiž se snaží podnikatele odradit od podávání žalob, měla přijít s férovou nabídkou. Předešla by nekonečným soudním tahanicím, které teď nastanou,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Dodal, že možnou cestou je mimosoudní vyrovnání v podobě dohody o náhradě alespoň poloviny škod prokazatelně vzniklých za epidemie.
Po mimosoudním vyrovnání volá i opozice. „Jinak hrozí, že soudy budou zavaleny,“ varoval šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek, který vyzval kabinet Andreje Babiše (ANO), aby co nejrychleji začal jednat se soukromým sektorem. „Pokud vláda nenajde vhodné řešení, zatíží státní rozpočet enormními výdaji,“ podotkl.
„Obrátila se na nás řada klientů s žádostmi o přípravu a podání žalob. Zejména se jedná o nájemce či podnikatele v oborech gastro, fashion, optiky nebo kadeřnictví. Dále jsou to provozovatelé sportovišť, jako jsou golf, tenis či fitness,“ uvedl Adam Batuna z právní kanceláře Adam Batuna Legal.
Advokát Zdeněk Tomíček z CEE Attorneys připomněl, že při kladném vyřízení žádostí o doplacení 50 až 80 procent mezd v programu Antivirus, musejí zástupci firem uzavírat s úřady práce dohody o narovnání. Jejich podpisem se do budoucna vzdávají veškerých dalších nároků. „Nemyslím si, že tento postup je fér,“ míní Tomíček.
Mezi právníky se však objevují názory, že soudy budou chránit spíše státní rozpočet než zájmy podniků. Záležet bude na tom, jak Nejvyšší správní soud naloží s kasační stížností ministerstva zdravotnictví proti rozhodnutí pražského městského soudu, který některé restrikce týkající se volného pohybu osob nebo maloobchodu zrušil.
Šéf rezortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) tvrdí, že stát už uvolnil desítky miliard korun. „Například v programech COVID I, II a COVID Praha byla do 6. května schválena podpora tisícům malých a středních podnikatelů v objemu přes osm miliard,“ řekl.
Doplnil, že dalších sto padesát tisíc živnostníků a firem dosáhne na peníze z programu COVID III, do něhož vláda alokuje 150 miliard korun a poskytne tak garance za úvěry ve výši půl bilionu.
Odhadované ztráty některých podnikatelů za dva měsíce:
Hospody, restaurace a kavárny
- 23 miliard korun
Kadeřnictví a další provozovny služeb osobní péče
- 2 miliardy korun
Další nejvíce postižení oblasti byznysu: cestovní ruch, zemědělství, sportovní, kulturní a obchodní centra, divadla, kina, pořadatelé veletrhů, výstav, sportovních, společenských a kulturní akcí, hoteliéři a poskytovatele ubytovacích kapacit, aukční síně a dražebníci.
Ústavní právo na náhradu škod
Podnikatelé mají ústavní právo na náhradu škod. Krizový zákon č. 240/2000 Sb. navazuje na čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR. Krizový zákon v § 36 stanovuje státu povinnost uhradit škody způsobené fyzickým a právnickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Za krizová opatření jsou považována mimo jiné i jednotlivá usnesení vlády nebo ministerstev přijatá kvůli koronaviru. Odpovědnosti se stát může zprostit jen tehdy, prokáže-li se, že si firmy způsobily škody samy.
Vzhledem k tomu, že právo na náhradu škod je ústavní, mohou být ve sporech podle právníků vedle krizového zákona aplikovány také zákon o ochraně veřejného zdraví nebo zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Nárok na náhradu škod je třeba nejprve uplatnit písemně u příslušných orgánů krizového řízení, jako jsou ministerstvo vnitra a Úřad vlády, a to do šesti měsíců od doby, kdy se žadatel dozvěděl o škodě. Po zamítnutí nároku či nečinnosti orgánů je nutné obrátit se na soud.
V případě sporů o škody způsobené opatřeními vlády a rezortu zdravotnictví činí poplatek za podání žaloby dva tisíce korun bez ohledu na výši žalované částky.
Pramen: Eurostat, Sbírka zákonů, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora
