Z dálky vypadá část staveniště nové železnice u Doubí trochu jako bludiště. Dřevěné kolíky zatlučené do písčitého podloží vytyčují s pomocí provázku zóny, v jedné z nich se krčí muž v oranžové vestě. Místo dělníků s těžkou technikou zde ale pracují archeologové vybavení drobnými nástroji.
V místech, kde se za několik let mají prohánět vlaky až dvousetkilometrovou rychlostí, objevili pravěké mohylové pohřebiště.
„Pojďte přímo za mnou. Když projdeme kolem nálezů ve vyznačených místech, bude to v pohodě. Jsou to takové ty ometené části,“ upozorňuje archeolog Jiří Bumerl z Husitského muzea v Táboře.
Míří do srdce kamenného mohylníku, který se skupině osmi archeologů podařilo odkrýt.
Stáří je až 2 800 let
Jejich stáří zatím není přesně určené, ale odborníci jej odhadují na 2 400 až 2 800 let. Věkem tak spadají do období starší doby železné, tedy halštatské. Kamenné stavby s kruhovým půdorysem mají ve svém středu čtvercovou pohřební komoru s tmavším odstínem půdy, místy až téměř do černa. Podobnou barvou se ve světlém podloží vyjímají i poměrně jasně ohraničené žárové hroby volně rozptýlené mezi mohylami.
„Z těchto hrobů momentálně odebíráme vzorky a z jejich analýz později můžeme doplňovat mozaiku toho, jak vypadaly pohřební rituály nebo jak se společnost chovala v datovaných obdobích,“ vysvětluje Bumerl.
Za pravdu mu dává i jeho kolega Libor Vobejda, který se na výzkumu podílí jako student archeologie na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Pomocí malé škrabky právě odebírá vzorek z jednoho takového hrobu. „Zrovna tu vidím nějaké keramické střepy, občas najdeme i nespálené části kostí,“ komentuje Vobejda.
Právě střepy vytvořené z nedokonalé keramiky, stejně jako důkladná analýza zbytků rostlinného původu, mohou výzkumníkům pomoci s datací nálezu.
„Přítomnost pohřebiště dává tušit, že by v okolí mohlo být nějaké sídliště. To ale můžeme hledat jedině po okolních polích díky vyoraným předmětům, což nás určitě v budoucnu čeká,“ podotýká Bumerl s tím, že v okolí se podobná pohřebiště v minulosti také nalezla.
„Víme například o mohylníku ze Skalice, jež leží jen naproti přes Lužnici. Právě řeka hraje v poloze takových míst důležitou roli, vodní toky přitahovaly osídlení a fungovaly i jako komunikační trasa,“ doplňuje Bumerl.
Sám však přiznává, že ho nedávný nález příjemně překvapil. „Nic nenasvědčovalo tomu, že by tu mohlo něco být. Při stavbě nedaleké dálnice se totiž nic nenašlo,“ podotýká.
Díky podobným nálezům se nabízí i možnost objevování podrobností o obchodu. Na jiných pohřebištích je možné najít i luxusní zboží ze Středomoří.
„To se podařilo například v Rovné u Strakonic, kde se nacházely i luxusní toaletní předměty dokazující dálkový obchod. Už tehdy se daly vysledovat rozdíly ve společnosti,“ líčí Bumerl. Žádné takové předměty se ale v Doubí objevit nepodařilo. Na místě se navíc trochu překvapivě nenašly ani žádné kovové předměty.
Průzkum potrvá do konce června
Skupina archeologů se lokalitě věnuje už měsíc a půl a minimálně dva další zde ještě bude odkrývat zbytky pohřebiště. Veškeré práce musejí provádět v souladu s harmonogramem Správy železnic, která koridor buduje.
„V současné době počítáme s dokončením výzkumu a uvolněním prostoru pro stavbu do konce června. Není však vyloučené, že při průběžném odkrývání nálezů zjistí archeologové větší rozsah. Pak by mohlo dojít k částečnému zdržení pokračování prací v této lokalitě,“ říká mluvčí Správy železnic Nela Friebová.
Navzdory tomu, že někdy bývá komunikace stavitelů s archeology komplikovaná, nemůže si Bumerl domluvu se Správou železnic vynachválit. „Zajišťují nám zázemí, a pokud zrovna potřebujeme, pomohou i s technikou. My jim na oplátku přednostně zpracováváme lokality, na nichž musí urgentně pracovat,“ vysvětluje Bumerl.
