natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Co psala světová média o Severoatlantické alianci

    Koronavirus pomáhá Islámskému státu, říká velitel norského kontingentu v Iráku

    14. května 2020  14:35

    Radikálové Islámského státu | foto: You Tube

    Koronavirus pomáhá Islámskému státu, říká velitel norského kontingentu v Iráku

    Teroristé z tzv. Islámského státu se skrývají v řídce obydlených zemědělských oblastech, odkud plánují útoky na irácké ozbrojené síly, které se nyní snaží omezit šíření onemocnění covid-19 v zemi, varoval velitel norského kontingentu v Iráku Stein Grongstad.

    Irácká vláda čelí nejen pandemii, ale také ekonomické krizi způsobené hlubokým propadem cen ropy, na níž je Irák vysoce závislý. Militanti ze skupiny Islámský stát využívají situace, kdy je irácká armáda zaměstnána bojem proti covid-19, k provádění útoků na iráckém a syrském území. Islámský stát využívá také bezpečnostního vakua vzniklého po stažení amerických sil ze základen v západním Iráku.

    Grongstad situaci popisuje jako „paradox“, že v době, kdy svět bojuje proti světové pandemii, jsou útoky Islámského státu na vzestupu.

    Kam dál?
    Afghánistán obnovuje ofenzivní kampaň proti Tálibánu (13.5. 2020) 

    Zdroj: Military Times (USA) 

    ---

    Před 65 lety vznikla Varšavská smlouva, měla zničit NATO, nakonec zaútočila na svého člena

    Před 65 lety vznikla Varšavská smlouva, v čele se Sovětským svazem, jako přímá reakce východního bloku na přizvání západního Německa do Severoatlantické aliance. Podle historika z Vojenského historického ústavu (VHÚ) Jaroslava Láníka by posílení NATO západním Německem znamenalo počátek konce sovětských ambicí na sjednocení Německa a sovětské vojenské převahy v Evropě.

    Inspirací na vznik vojenské spolupráce mezi státy východního bloku se stal československý návrh na vytvoření bezpečnostního paktu mezi Československem, Polskem a východním Německem. Taková myšlenka posloužila vůdci SSSR Nikitovi Chruščovovi jako východisko pro rozšířenou formu spolupráce založenou ve Varšavě 14. května 1955. Podle Michala Buriana z VHÚ byla smlouva spíše diplomatickým než vojenským nástrojem, jelikož Sovětský svaz již před vznikem paktu kontroloval armády zemí východního bloku. Burian dále míní, že Chruščov usiloval o vznik celoevropské kolektivní bezpečnostní organizace, která by nahradila jak NATO, tak Varšavskou smlouvu.

    V průběhu své existence Varšavská smlouva vypracovala plány na obranné i ofenzivní operace v případě invaze vojsk Severoatlantické aliance. Invaze NATO však nikdy nepřišla a ani vojska Varšavské smlouvy nikdy nepřekročila hranice Západu. Jedinou ofenzívou tedy zůstala operace Dunaj na potlačení pražského jara v Československu v roce 1968. Účastnila se jí vojska Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Bulharska.

    Kam dál?
    Pád Varšavské smlouvy před 25 lety měli Sověti za zradu, vzpomíná Dobrovský (3.7. 2017)

    Zdroj: Česká televize (ČR)

    ---

    Adamová poděkovala šéfovi NATO za podporu pražských politiků

    Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová poděkovala šéfovi Severoatlantické organizace Jensi Stoltenbergovi za podporu pražských komunálních politiků, kteří mají kvůli kritice Ruska policejní ochranu.

    „Považuji za naprosto nepřijatelné, abychom se hlasitě neozvali ve chvíli, kdy je v naší zemi ze strany Ruské federace oficiálně vyhrožováno demokraticky zvoleným politikům pouze za to, že mají jiný politický názor,“ uvedla Pekarová Adamová v dopise generálnímu tajemníkovi NATO.

    Zároveň v dopise uvádí, že považuje za klíčové podporovat členství ČR v NATO a neškrtat v této době výdaje na obranu. Zmínila, že NATO musí být připraveno na všechny typy války, včetně hybridních válek a kybernetických útoků na klíčovou státní infrastrukturu.

    Kam dál?
    Šéf NATO se postavil za české politiky, kteří mají kvůli Rusku policejní ochranu (11.5. 2020)

    Zdroj: ČTK 

    ---

    Covid-19 může zasáhnout do obranných rozpočtů a obnovit napětí uvnitř NATO

    Napětí mezi Spojenými státy americkými a spojenci v Severoatlantické alianci může znovu propuknout kvůli škrtům ve výdajích na obranu členských zemí způsobeným koronavirovou pandemií. Covid-19 vyvíjí tlak na veřejné výdaje a experti se obávají, že to povede ke snížení rozpočtů na obranu.

    Americký prezident Donald Trump v minulosti několikrát kritizoval spojence v NATO za neplnění závazku odvádět 2 % HDP na obranné výdaje. „Parodoxně koronavirová krize přichází v moment, kdy evropští spojenci v NATO ukazovali Trumpově administrativě, že utrácejí více na obranu,“ podotkl bývalý vysoce postavený představitel NATO a expert z londýnského think tanku Chatham House Jamie Shea.

    Podle Nicole Koenig, zástupkyně ředitele berlínského think tanku Centrum Jacquesa Delorse, jsou škrty v obranných rozpočtech nevyhnutelné. Zároveň připomněla vášnivou debatu z roku 2018 mezi USA a evropskými spojenci NATO o dosahování cíle 2 % HDP na obranné výdaje, kterou může znovuzvolení amerického prezidenta Trumpa obnovit.

    Kam dál?
    Covid-19: obranné rozpočty EU se pandemií ocitají v nejistotě (13.5. 2020)

    Zdroj: CNBC (USA)

    ---

    Čína plánuje velké vojenské cvičení v Jihočínském moři

    Podle čínských zdrojů plánuje v srpnu čínská armáda velké cvičení poblíž ostrova Chaj-nan v Jihočínském moři. Cvičení má simulovat možné budoucí obsazení Prataských ostrovů kontrolovaných Tchaj-wanem.

    Prataské ostrovy, které se nacházejí na trase mezi čínskou vojenskou základnou na ostrově Chaj-nan a Tichým oceánem, jsou pro Čínu strategicky velmi důležité pro případný postup do Pacifiku. V prosinci na ostrov Chaj-nan Čína přemístila svoji první letadlovou loď, což zvyšuje pravděpodobnost čínského pokusu o převzetí kontroly nad ostrovem. Podle čínských zdrojů sílí hlasy z čínské lidové armády volající po vojenském obsazení Prataských ostrovů nebo snahy donutit tchajwanskou prezidentku Cchaj Jing-wen, aby se ostrovů vzdala.

    Čína dlouhodobě posiluje svou vojenskou pozici u Spratlyho a Paracelských ostrovů ve sporných vodách Jihočínského moře, které si nárokují i Tchaj-wan, Vietnam, Filipíny, Malajsie či Brunej. V posledních měsících velmoci Čína a USA zvýšily své vojenské aktivity poblíž Tchaj-wanu. Aktivity se týkají pravidelných plaveb americké flotily skrz tchajwanskou úžinu a pravidelných čínských leteckých cvičení poblíž ostrova.

    Kam dál?
    Čína během koronavirové pandemie zvyšuje vojenský tlak na Tchaj-wan (13.5. 2020)

    Zdroj: The Japan Times (Japonsko)

    jan; natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media