Trestně stíhaný premiér? Málo. V Surinamu je prezidentem odsouzený vrah. Kandiduje i v nadcházejících volbách

Jihoamerický Surinam se intenzivně připravuje na všeobecné volby. Již deset let tam vládne Dési Bouterse, který byl v osmdesátých letech vojenským diktátorem a za své tehdejší vlády se dopustil masakrů a patnáctinásobné vraždy. K tomu ho odsoudili i v Nizozemsku za pašování drog, a tak má do této země zakázaný vstup. Před nástupem do vězení ho ale chrání diplomatická imunita. Země se za vlády současného prezidenta potýká s velkými ekonomickými problémy. K tomu volby ovlivní současná epidemie koronaviru. Jak se s tím vším Surinamci vypořádají?

Výměna za New York

Z hodin angličtiny si můžeme pamatovat, že New York se kdysi jmenoval nový Amsterodam a byl založen nizozemci. Brooklyn se tehdy jmenoval Breukelen, Flushing Vlissingen a ostrov Staten Island je dodnes pojmenován po nizozemských generálních stavech. Slavná Wall Street je místem, kde měla kolonie svou vnější zeď.  V roce 1664 ale po obchodní válce s Angličany přišla smlouva z Bredy, která znamenala přejmenování na New York a výměnu tohoto území také za část jihoamerické Guyany, dnešní Surinam.

Zatímco New York se dále vyvíjel ve světové centrum, Surinam sloužil nizozemcům jako zdroj bauxitu, zlata, gumy a zemědělských plodin a fungoval jako jakákoliv jiná kolonie v Africe nebo Americe. Během této doby se také stal mnohonárodnostní zemí. Původní indiánské obyvatelstvo neseznali kolonizátoři na práci na plantážích vhodné, a tak přivezli otroky z Afriky. Mnoho z nich se vzbouřilo, uteklo do džungle a smísilo se s indiány. Když bylo roku 1863 zrušeno otrokářství, bylo potřeba nahradit otroky dělníky z Jávy, Číny a Indie. Ti byli sice svobodnými pracovníky, nikdy si ale nemohli vydělat na cestu zpět do svých zemí, a tak zůstali.

Poté, co roku 1940 padla mateřská země Nizozemsko do rukou nacistů, spravovala zemi také americká armáda. Od té doby začala moc nizozemců upadat.

Roku 1975 Surinam, za jásotu místních obyvatel, dostal samostatnost. Na stadionu v hlavním městě Paramaribu se konala párty, na které si zatančila i tehdejší holandská královna, a poslední guvernér se stal prvním prezidentem.

Neposedný důstojník se pokusil o dva převraty, z čehož jeden po telefonu

Poté, co země obdržela nezávislost, vydržela demokracie jen pět let. Armáda totiž nebyla spokojena se svou pozicí ve společnosti a požadovala větší postavení. „Bojovali za své platy, zájmy a postavení a vyústěním tohoto byl převrat. Nešlo o nějaké osvobození společnosti v politickém slova smyslu, koneckonců volby měly být za měsíc.  Ty ale pak nepřišly sedm let.

Surinam byl sedm let diktaturou, naše ústava pozbyla platnosti a vládlo se dekretem. Odpůrce režim umlčoval a v prosinci roku 1982 dokonce zavraždili patnáct lidí,” říká k tomu opoziční aktivistka Xaviera Jessurun v rozhovoru. S Xavierou Jessurun vydá Houpací Osel exkluzivní rozhovor.

Vedoucí postavou vojenské junty byl Dési Bouterse, tehdy seržant, který se později zapletl i do prodeje drog a tak byl v Nizozemsku odsouzen. Od té doby má do této bývalé mateřské země zakázaný vstup.

Bezpečnostní situace se vyostřila natolik, že se roku 1984, v době, kdy v nizozemsku vládl tatcheristický premiér Ruud Lubbers, začalo uvažovat o nizozemsko-americké invazi do země a diktátorově sesazení. To se ovšem s ohledem na mezinárodní situaci nestalo. Bouterse z těchto spekulací těží dodnes a představuje se jako ochránce vlasti.

Poté, co byla po sedmi letech kompromisně obnovena demokracie výměnou za to, že Bouterse zůstane v čele armády, se vojáci roku 1990 pokusili o puč znovu.

Tehdejší prezident Shankar se snažil o zlepšení vztahů s Nizozemskem, o což Bouterse nestál. Protože se Bouterse příliš vměšoval do záležitostí vlády, nechal ho Shankar nahradit Ivanem Graanoogstem. Ten byl ale Bouterseho spojencem. Na Vánoce roku 1990 obdržel kolem půlnoci Shankar telefonát, ve kterém mu Graanoogst oznámil, že byl z postu prezidenta sesazen a on i vláda by měli radši zůstat doma. Rok poté, co byl Shankar odstraněn, armáda vrátila pravomoce zpět civilní vládě.

Syn Dino se potatil

Bouterse upevňoval moc také dosazováním svých rodinných příslušníků na místa ve vládě. Podle New York Times nechal odměňovat svou ženu ze státní kasy a svého syna Dina nechal jmenovat šéfem protiteroristické jednotky.

„V roce 2016 byl Dino Bouterse odsouzen za 16 let mimo jiné za obchodování s drogami, praní peněz a teror v jižním okrese Manhattan v New Yorku. Mimo svého komplice Edmunda Muntslaga měl být dopaden také další podezřelý, jehož totožnost není známá. V právních kruzích se ale mluví o tom, že by to mohl být prezident samotný. V USA jim teoreticky hrozí až osmdesát let ve vězení a kdyby prezident prohrál nebo odstoupil, budou američané žádat o jeho vydání,” uvedl pro Houpací Osel politik Antoon Karg z opoziční strany za Právo a Rozvoj .

Bouterseho “druhá šance” už trvá deset let

V roce 2010 se Bouterse dostal k moci podruhé a demokraticky, a to v čele své Národnědemokratické strany (NDP). Ta ve svém programu obhajuje revoluci, která začala roku 1980 a požaduje politický i spoečensko-ekonomucký pořádkek a pořádek ve školství. Během prvních let vlády se prezidentovi dařilo částečně předejít spekulacím o vedení země do izolace. Podle deníku Trouw stále udržoval jisté vztahy se sousední Guayanou a Brazílií. Mimo to se politicky orientuje na Kubu a Venezuelu.

V roce 2011 dokonce opoziční politik Santokhi ze strany VHP, která zastupuje především indické etnikum, uvedl, že Bouterse se v restrikcích vůči svým oponentům zmírnil. Zemi ale trápí zhoršení bezpečnostní situace v souvislosti s drogovou mafií a také daňová opatření, která vedou k chudobě a inflaci. Vysoká je také cena pohonných hmot. Mimoto byl minulý rok Bouterse pravomocně odsouzen za vraždu. „Verdikt byl v prvním stání vynesen a Bouterse se proti němu odvolal. Důkazy jsou ale tak silné, že je nelze právně obejít a v příštím volebním období je odnětí svobody nevyhnutelné,” uvadí Antoon Karg.

„Jeho politika je populistická a nezodpovědná. Nejdůležitější sektory jako vzdělání a zdravotnictví nedostávají takovou finační podporu, jakou si zaslouží,” vyjádřil se pro Houpacího osla k politice Bouterse Steven Tsjang-a-Sjin, honorární konzul ČR v Surinamu. Tvrdší v kritce je Antoon Karg: „Provádí národněsocialistickou etno-politiku, je oslavováno a užíváno násilí, a kvete klientelismus a korupce financovaná narkotiky.”

Nadcházející volby se budou konat za epidemie. Nizozemští Surinamci mají smůlu.

Termín konání voleb, které rozhodnou o Bouterseho setrvání ve funkci, je 25. května. Podle honorárního konzulátu ČR na v polovině Surinam k volbám nepřijal v souvislosti s pandemií koronaviru žádná speciální opatření. Země uzavřela hranice a letiště, školy a veřejnou dopravu a zakázala setkávání více než 10 lidí. Volby to ale neovlivní. V součinnosti s tím také repatriuje své občany, hlavně z Nizozemska, kde je početná surinamská menšina. Ta by ale nemohla jinak do voleb moc zasáhnout. „Možnost korespondenční volby existuje pouze pro personál ambasád,” uvádí Antoon Karg.

Na otázku, zda je prezident Bouterse favoritem, odpověděl konzul Tsjang-a- Sjin, že prezident žádným absolutním favoritem není. „Tomu odpovídají i průzkumy z roku 2019, kde má podobné výsledky s opoziční VHP.” Antoon Karg pak tvrdí, že v tom nehraje roli jen jeho vina z vražd v prosinci 1980, ale také zpronevěra ve výši 400 milionů amerických dolarů a celková finanční krize v zemi.