Návrh novely zákona o obalech počítá s cílem recyklace železných obalů od r. 2021 ve výši 55 %. Ne všechny odděleně sebrané odpady jsou ekonomicky zhodnotitelné, proto se dotřiďují. Jednoduchá úprava stávající třídicí linky pro sdružený sběr plastů a kovů do žluté popelnice může být ekonomicky výhodným řešením.
Článek původně vyšel v květnovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborném měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii.
Mezinárodní praxe ve sběru recyklovatelných složek odpadů (tzv. suché frakce, která neobsahuje biologicky rozložitelné složky kromě papíru) ukazuje, že jednotlivé odpadní toky (papír, plast, kovy, sklo atd.) mohou být sbírány odděleně; částečně sdruženě; nebo i v jednom směsném toku.
Každý z těchto přístupů má své výhody i nevýhody, jeho výhodnost vždy závisí na nákladech (investičních a provozních, vč. nákladů na sběr odpadu), technologiích třídění/dotřiďování a odbytu/cenách komodit na trhu. Nicméně i jednotlivé toky sebrané odděleně musí být následně dotříděny, aby z nich byly odděleny znehodnocující složky.
Zavedení odděleného sběru nového odpadního toku, např. obalových kovů, využitím samostatných sběrných nádob může znamenat větší zábor pozemků, nutnost přepravy vytříděného materiálu do specializovaného (externího) zařízení k dotřídění, další investice do shromažďovacích prostředků, případně do rekonstrukce stávající třídicí linky atd.
Další intenzifikace odděleného sběru a separace využitelných složek ze směsných komunálních odpadů (SKO) je v ČR nutná s ohledem na vysoké recyklační cíle EU. Návrh novely zákona o obalech počítá s cílem recyklace železných obalů od roku 2021 ve výši 55 %, pro hliníkové obaly 35 % od r. 2025. Cíl EU pro hliník je ve Směrnici o obalech však stanoven na 50 %. Z toho vyplývá nutnost výrazného zvýšení sběru a recyklace obalového hliníku a železných kovů. V blízké budoucnosti lze očekávat prioritizaci tohoto cíle na národní úrovni. Podle odhadů společnosti EKO-KOM se úroveň recyklace kovových nápojových obalů v roce 2018 mohla pohybovat mezi 25 až 35 %.
Oddělený sběr využitelných odpadů a mezinárodní environmentální právo
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 o odpadech (dále Směrnice) ukládá povinnost odděleně sbírat papír, plast, sklo a kovy za účelem recyklace od roku 2015, pokud je to z technického, environmentálního a ekonomického pohledu proveditelné a pokud to neohrozí životní prostředí a lidské zdraví. Směrnice také ukládá povinnost odděleně sbírat oleje a podpořit oddělený sběr BRO. Zároveň však umožňuje sdružovat jednotlivé toky dohromady podle principu proporcionality (článek 10) za předpokladu, že bude dosaženo vysoké kvality recyklace. Jaký je ale vliv různých schémat odděleného sběru na kvalitu recyklace?
Odlišnosti jednotlivých schémat odděleného sběru, mezinárodní praxe
Existuje několik způsobů sběru využitelných složek odpadů vycházející z rozdílných přístupů a priorit. Liší se účinností, kvalitou výstupní suroviny, náklady a také požadavky na občany.
Základní systém nezahrnující žádné prvky odděleného sběru představuje svoz SKO, který je následně tříděn a upravován. Využitelné složky jsou materiálově a energeticky využívány.
Takto sdružený sběr obecně způsobuje sníženou kvalitu výstupních komodit a výtěžnost systému, případně souvisí s nutností zavádět další opatření jako dodatečná dekontaminace, protože komodity jsou znečištěné.
Systémy pokročilejší z hlediska materiálového využití zavádí oddělený sběr využitelných složek do jedné nádoby pro suchou frakci, zbytkový směsný odpad do zvláštní nádoby a případně ještě pro organickou frakci. Jako nejpokročilejší z hlediska vytříděného množství a kvality získané suroviny se uvádí oddělený sběr využitelných složek odpadů, tak jak je preferovaný evropskou legislativou.
Zřetelným příkladem země, která běžně praktikuje sdružený sběr několika frakcí, je Velká Británie. Pro posouzení, zda recyklační systémy SKO v této zemi budou v souladu s požadavky rámcové Směrnice o odpadech od roku 2015, byl zpracován metodický průvodce.1 Ten doporučil místním autoritám, jak postupovat při posuzování nutnosti změny stávajících systémů sběru a úpravy odpadů. Zahrnoval mj. test nutnosti zavádět striktně oddělená schémata a test technické, environmentální a ekonomické proveditelnosti odděleného sběru.
Podle údajů z roku 2014 ve Velké Británii se oddělený sběr uskutečnil v 0,4 % pro jeden materiál odděleně; ve 23 % se sbíralo více toků odděleně, některé jako plast a kovové obaly sdruženě; ve 27 % v obcích organizovali sběr do dvou toků a v 50 % případů obecní systémy sbíraly suchou frakci v jednom směsném toku, který byl následně tříděn.
Podle zprávy Environment Agency bylo v roce 2015 vytříděno sdruženým sběrem ca 2/3 papíru, plastu, skla a kovů, zatímco odděleným sběrem jen 1/3. Po zavedení zmiňovaného ustanovení ohledně odděleného sběru využitelných složek SKO Směrnicí v roce 2015 došlo ke změně v zastoupení recyklačních schémat (viz graf).
Ze srovnání dat z roku 2014 a 2017, tedy před a po zavedení povinnosti odděleného sběru papíru, plastu, kovu a skla Směrnicí vyplývá, že část obcí ustoupila od schématu “mnoho toků ve směsi” ke schématu odděleného sběru jednotlivých toků, který ale často zahrnuje sdružený sběr plastů a kovů. Použitý informační zdroj však neprezentuje tato statistická data společně s ekonomickým hodnocením těchto systémů.
Analýzy a studie provedené v britském prostředí publikované mezi lety 2005 a 2009 indikují, že systémy založené na třídění u zdroje (oddělené toky) zajišťují vyšší kvalitu separátu, snižují množství odpadního materiálu a snižují náklady na provoz systému ve srovnání se systémy, které shromažďují využitelné složky ve směsi. Jiné studie uvádí srovnatelnou kvalitu recyklátu z obou způsobů sběru, další uvádí že větší množství recyklovatelné suché frakce pochází ze směsného sběru.
Rozdíly mezi tzv. single a dual/multi- -stream systémy byly v minulosti sledovány také v Severní Americe. Údaje o výhodnosti systémů se liší. Podle některých studií single systém sice přináší úsporu ve fázi sběru odpadu, ale ve fázi zpracování se jeví ekonomicky náročnější 4,5 (investice až o 35 % vyšší), míra znečištění výstupních produktů je vyšší (o 10 % kvůli nekázni obyvatel), účinnost separace je nižší, tím vzrůstá množství výmětu. Rozdíl se také projevuje v provozních nákladech (8 %).
Modelový výpočet návratnosti investice do sdruženého sběru plastů a kovových obalů v ČR
Systémy odděleného sběru a recyklace v ČR jsou vesměs postaveny na odděleném sběru jednotlivých komodit a s tím souvisí také schéma dotřiďování. Podle společnosti EKO-KOM jsou kontejnery a pytle na kovový odpad k dispozici v 1800 obcích a umožňují separaci zhruba čtyřem milionům obyvatel. Kromě tohoto způsobu odděleného sběru jsou v ČR v menší míře také zavedeny systémy sdruženého sběru plastů a kovových obalů do žlutého kontejneru. Vlastním průzkumem trhu bylo zjištěno, že sdružený sběr plastů a kovových obalů a jejich následná separace nejsou u nás ojedinělé.
Pro modelový výpočet byl uvažován příklad rekonstrukce provozované linky na dotřídění plastových odpadů s kapacitou cca 1 000 t/rok, která má být doplněna o zařízení umožňující separaci hliníkových obalů a železných obalů ze společného sběru do žlutých kontejnerů (magnetickou a elektrostatickou separaci kovů, doplnění linky o dopravníky). Kromě těchto prvků zahrnuje modelová rekonstrukce další intenzifikační opatření, jako je modul pro rozdružení pytlů a separaci plastových folií (folie a pytle snižují účinnost separace plastů i kovů) a intenzifikační opatření stávajících lisovacích zařízení na výstupu linky.
Pro modelový příklad linky s ročním výkonem 1 000 t, jak je popsaný výše, byla návratnost investice odhadnuta na 1 až 4 roky, výše investičních nákladů cca 4 mil. Kč bez DPH. Odhad přínosů a návratnosti investice jsou závislé na mnoha faktorech, které zahrnují zejména:
- množství kovových obalů a odpadů v komunální sféře daného regionu,
- míra intenzity odděleného sběru kovových odpadů ze směsného odpadu,
- kvalita suroviny, její výkupní cena a dopravní náklady,
- investiční a provozní náklady na úpravu linky,
- náklady na informační kampaň a její dopad.
Závěr
Přestože Směrnice zavedla od roku 2015 povinnost odděleného sběru papíru, plastu, skla a kovů za účelem recyklace, nevylučuje možnost sdruženého sběru některých těchto komodit za předpokladu, že bude dosaženo vysoké kvality recyklace. Jak ukazuje příklad z Velké Británie, tak sdružený sběr může být běžný a efektivní.
V ČR je systém odděleného sběru jednotlivých komodit obvyklý, ale existují oblasti, kde je sběr plastů a nápojových kartonů, případně obalových kovů sdružen do žlutých popelnic tak, že dává ekonomický smysl a je šetrný k životnímu prostředí. Investice do úpravy a rozšíření stávajícího systému může mít návratnost 1 až 4 roky. Rozšířené využití žlutých popelnic reflektuje rostoucí požadavky na zvýšení recyklace využitelných složek odpadů a může zlepšit ekonomiku stávajících systémů odpadového hospodářství s ohledem na:
- nízké výkupní ceny využitelných plastů,
- problematický odbyt mnoha druhů plastů,
- náklady na odstranění výmětu a
- relativně vysokou výkupní cenu hliníku, případně železa.
