„Je to zabetonovaná krajina. Znepřístupněny nejsou jen pastviny a louky, nýbrž i remízky, polní cesty a části lesních porostů,“ říká Pavel Suchopárek z Blatna.
S dalšími zhruba třemi stovkami obyvatel podepsal petici proti výstavbě oplocení. Požadují v ní zastavení stavby. Iniciátoři petici v minulých dnech předali chomutovskému stavebnímu úřadu.
„Nelíbí se nám, že si tu někdo dělá, co chce, jen kvůli byznysu. Oplocené pastviny tu byly i v minulosti, ovšem šlo o dřevěné sloupky, které pastviny ohraničovaly několik měsíců od jara do podzimu, po dobu venkovní pastvy dobytka,“ popisuje další občan z Květnova, který si přeje zůstat v anonymitě, redakce ale jeho jméno zná.
S budováním zábran začala před několika týdny firma Zebre, která v oblasti vlastní desítky hektarů pozemků, na nichž chová skot. Místní se již tehdy obrátili na chomutovský stavební úřad, zda je stavba legální. Úřad v polovině března oplocování zastavil, protože případ prošetřuje.
„Řízení nadále pokračuje,“ uvádí mluvčí chomutovského magistrátu Denisa Špeilová. Zmínila, že pokud firma prokáže, že betonové sloupky nejsou zabetonované, povolení stavebního úřadu nepotřebuje.
Tím se brání i firma Zebre. „Nestavíme v rozporu se zákonem. Na tyto ohradníky nemusíme mít stavební povolení, nejsou zabetonované do země,“ podotýká majitel společnosti Petr Březina.
Obyvatelé dotčených obcí tvrdí, že výstavba oplocení i přes nařízení stavebního úřadu nadále pokračuje. Podle nich bude mít pevné celoroční oplocení negativní dopad na migraci divoké zvěře i přecházení lidí.
„Nikdo nechce zpochybňovat vlastnická práva a potřebu živočišné výroby v České republice, ovšem situace, kdy je doložitelné porušování hned několika veřejnoprávních předpisů a opatření pro chov jsou necitlivá k okolní přírodě, krajině i lidem, je pro většinu obyvatel nestravitelná,“ dodává Suchopárek.
Firma při stavbě poničila cesty i koryto potoka
Petici podporuje starostka Blatna Iveta Houfová Rabasová. „Lidé byli zvyklí, že po celá léta byla krajina víceméně volně průchodná a jakmile z pastvin zmizely na podzim krávy, dalo se procházet bez jakýchkoli omezení. A to se nyní mění,“ upozorňuje starostka.
„Vlastnická práva majitelů těchto pastvin je nutné respektovat. Majitelé pastvin by ale zase měli respektovat pravidla, předpisy a zákony. A že není v tomto směru z jejich strany vše v pořádku, to vědí nyní sami dobře, protože s nimi úřady vedou řízení,“ dodává starostka.
Obec po firmě také požaduje, aby byly dány do pořádku obecní cesty, které při výstavbě oplocení poničila těžká technika.
Situaci sleduje i Povodí Ohře. Pastviny se totiž nacházejí v ochranném pásmu vodní nádrže, která je zásobárnou pitné vody pro region.
„Při stavbě docházelo k přejíždění koryta vodního toku mechanizačními prostředky. V Radenově byla navíc skládka hnoje, ze které unikala odpadní voda do okolního terénu, což není možné,“ zmiňuje mluvčí Jan Svejkovský.
