Plno novinek musí na jaře „pobrat“ fotbalisté v první a druhé lize. Dvě dlouhé přípravy, přerušení soutěží, hygienická opatření při zápasech a náročný režim dvou zápasů týdně patří mezi ty největší.
Brněnský záložník Peter Štepanovský si k nim přidá ještě jednu (staro)novou zkušenost. Poprvé za dobu jeho působení ve Zbrojovce je z něho obránce. Na pravém kraji defenzivní čtveřice odehrál oba dva přípravné zápasy, v nichž nastoupil.
„Když si na to nastavím hlavu, dostanu hodně míčů a častěji útočím, tak je to v pohodě. Dá se to zvládnout,“ říká 32letý fotbalista, loni autor osmi jarních gólů.
Není divu, že i jako obránce mluví Štepanovský hodně o útočení. Minulý týden v duelu proti Uničovu se podepsal pod čtyři ze šesti gólů Zbrojovky; jeden dal, na jeden nahrál přímo a další dva padly po akcích z jeho výtečných přihrávek.
V tomto zápase jste se hodně vytahoval dopředu. Hrál jste tak útočně i v sobotu v Olomouci?
Tam jsem byl víc zatažený a musel jsem víc bránit. Párkrát jsem vepředu byl, ale nebylo to tak aktivní jako proti třetiligovému soupeři. Vždycky hrajete i to, co vám protivník dovolí, a v sobotu nás Olomouc víc zatlačila. Plnil jsem si spíš defenzivní úkoly.
Na standardky a rohové kopy jste ale chodil. Po této stránce je to pro vás v pořádku?
Příští zápas nebude kvůli žlutým kartám hrát Vaněk, takže to teď v přípravě chodím kopat já. Potom si to asi zase vezme on, nevím. Podle mě mi to šlo, kopal jsem to dobře.
Je to pro vás v obraně velká změna?
Už na Slovensku jsem nějakou tu sezonu vzadu hrál, byly to dvě nebo tři sezony. Dá se to.
Přesto je to ale hlavně vynucená změna, když nově vypadl na několik měsíců kvůli mononukleóze krajní obránce Juraj Kotula.
Asi to tak je. Kotula je pryč, hrává tam sice i Bariš, ovšem to je středový hráč. Já jsem byl taková alternativa, že jsem to dřív hrával a věděl jsem, jak to tam chodí.
Zkuste se za sobotní zápas ohodnotit. Zvládl jste ho?
První poločas byl vyrovnanější, to jsme ještě měli síly. V druhém už to bylo těžší, ale myslím si, že i domácí toho měli dost. Ubránil jsem si to v pohodě, jsem zvyklý.
Je vám jedno, na které straně hřiště nastoupíte?
V podstatě ano, ale na pravé straně je to lepší. Když se dostanu k centru, tak ho můžu pravou nohou dát hned. Nalevo bych musel napřed zasekávat. Pravou mám silnější.
Bylo v plánu, že se budete víc vysunovat do útoku, nebo vás to tam táhlo podvědomě?
Nebylo to plánované, ale já rád útočím, rád dávám góly, tlačím se tam stále. Když jde dopředu balon a já vím, že mám sílu na to, abych se po akci vrátil, tak určitě dopředu jdu.
Potřebujete útočení k tomu, abyste se v zápase cítil dobře?
Každopádně mě to táhne víc dopředu. Nechci jenom bránit. Jak jsem už řekl, jde i o to, co vám soupeř dovolí a kolik máte sil. Uničov nám toho dovolil víc. Rád útočím, tak se budu asi stále vysunovat.
Co je pro vás osobně největší změna? Nový post, nebo nový zápasový rytmus?
Asi že zápasy jdou rychle za sebou a jsou bez diváků.
Jak tuhle porci zvládnout, aby vás tempo neskolilo?
Myslel jsem si, že to bude v pohodě. Byl jsem ale dlouho zraněný a hrál jsem dva zápasy za týden a musím přiznat, že ten druhý zápas už jsem na sobě dost cítil. Podle mě to bude hodně těžké jaro. I když my máme široký kádr, abychom se protočili, když bude někdo unavený nebo dostane žluté karty. Dá se to zvládnout.
Hrál jste někdy v „anglickém“ rytmu delší dobu?
Hráli jsme to ve Slovanu, když tam byla Evropská liga. Tehdy ligu hráli jiní hráči než evropský pohár, síly se daly rozložit. Teď ve druhé lize je to tak nahuštěné, že to fakt vypadá obtížně. Nebude se moc trénovat, po zápase bude výklus a další den už zase předzápasový trénink. Půjde to strašně rychle za sebou.
Udrží si mužstvo herní tvář, když jsou v něm týden co týden tak velké zásahy do sestavy?
Trénujete přece stále spolu, tak víte, jaký systém hrajete. Všichni vědí, co mají dělat. To by neměl být problém.
Chybělo sebevědomí, posteskl si Machálek Pětadvacet hráčů protočil trenér Miloslav Machálek při dvou sobotních zápasech Zbrojovky v Olomouci. Domů se Brňané vrátili se dvěma porážkami; silně kombinovaná sestava prohrála 1:3, tým více podobný tomu druholigovému padl 0:2. V obou dvou duelech musel Machálek improvizovat v obraně, kam ze zálohy poslal nejen Petera Štepanovského, ale i Šimona Šumberu nebo Marka Macha. „V prvním utkání se ukázala kvalita širšího kádru Sigmy, především Pilař nám dělal velké problémy. Výsledek celkem odpovídá, byť zejména Marek Vintr předvedl kvalitní výkon. Škoda, že některou z šancí neproměnil,“ rozhovořil se Machálek na klubovém webu o utkání s výsledkem 3:1 pro prvoligového protivníka. Produktivita mu scházela i v druhém zápase, do něhož nastoupily oba celky ve svých silnějších sestavách a hrál se za „zavřenými dveřmi“, bez diváků i bez médií. „Úvodní čtvrthodina byla vyrovnaná a můžeme litovat toho, že se nám nepovedlo některé situace dohrát kvalitněji. Poté nás domácí zatlačili, z čehož vyplynul první gól a ještě jedna šance. Ve druhé půli už byla hra opět vyrovnaná bez výraznějších šancí,“ shrnul dění brněnský trenér. Ze strany Zbrojovky mu chyběla větší agresivita. „Chybělo nám zdravé sebevědomí. Někteří naši hráči nejsou v optimálním stavu třeba po zdravotním výpadku,“ pravil. |
