Muzeum kladenských věžových domů se pro veřejnost mělo otevřít již 14. března. Ovšem kvůli vládním nařízením byl tento termín odložen. Zájemci už se ale brzy dočkají restartu otevření. To město stanovilo na 30. květen.

O chod unikátního muzea, které sídlí v prvním věžovém domě, se bude spolu s městem starat spolek Halda. První muzeum sídlištní architektury v Česku přivítá tedy první objednané návštěvníky 30. května. Přednostně se do prohlídkových skupin zařadí ti, kteří si zakoupili nebo rezervovali vstupenky na dané datum a následně ti, kteří prohlídky nemohli absolvovat v rámci opatření nouzového stavu.

„Muzeum věžáků Kladno nabízí unikátní expozici sídliště Josefa Havlíčka, zaměřenou na kladenské věžáky, urbanismus padesátých let minulého století a život tehdejších obyvatel věžových domů. Návštěvníci si v něm projdou dům doslova od sklepa až po střechu. Čeká je návštěva restaurované vstupní haly, moderní expozice v suterénu, krytu civilní obrany, ukázkového bytu a střešní terasy s výhledem. Muzeum se nachází v prvním ze šesti věžových domů a stále v něm bydlí několik obyvatel, kteří se tam nastěhovali hned po jejich dokončení,“ říká mluvčí kladenského magistrátu Lucie Steinerová.

„Původní termín otevření Muzea věžáků Kladno byl v polovině března, kvůli mimořádným opatřením se otvírá až na konci května a všechny zakoupené vstupenky lze přeobjednat na další termíny, nebo vrátit. Věřím, že návštěvníci se na prohlídky již velmi těší a vynucené odložení nadšení nijak neovlivní,“ řekl primátor Dan Jiránek a dodal: „Věžáky v době svého vzniku byly symbolem komfortního bydlení a patří k nejcennějším architektonickým celkům své doby nejen v Kladně, ale i celé republice. Svou originalitou a zasazením do žijícího domu autenticky přenáší atmosféru poloviny minulého století. Návrh i realizaci v ateliéru architektů vedl Josef Havlíček, po kterém je sídliště dnes pojmenováno. Muzeum věžáků Kladno je kompletně financováno z rozpočtu Města a věřím, že originalitou přiláká zájemce nejen o sídlištní architekturu a urbanismus. Nadšenci do architektury se zde mohou vrátit v čase a zažít podobu a atmosféru domu v době krátce po dokončení.“

„S ohledem na specifický charakter Muzea věžáků se první prohlídky uskuteční 30. května pro ty, kdo na dané dny již mají zakoupenou či zarezervovanou vstupenku. Po obnovení provozu budou přednostně odbaveni návštěvníci, kteří měli rezervaci či zakoupenou vstupenku na některý ze zrušených termínů (14. března až 29. května). Všechny další zájemce prosíme v tomto ohledu o shovívavost. Rezervační systém pro nové zájemce bude v Městském informačním centru a na webu otevřen začátkem června, datum upřesníme na www.muzeumvezaku.cz. Rezervace a vstupenky zakoupené v uvedeném termínu je možné přeobjednat výhradně prostřednictvím Městského informačního centra, T. G. Masaryka 499, tel. 312 604 543 / 312 604 540. Náhradní termín je možné si v Městském informačním centru domluvit až do 30. června. Prosíme o trpělivost, je vás hodně,“ informoval Roman Hájek, kurátor Muzea věžáků.

„Návštěva muzea bude probíhat za zpřísněných hygienických podmínek, skupiny budou prozatím omezeny na devět osob, dodržující bezpečnou vzdálenost v souladu s vládními opatřeními a návštěvníci budou povinni mít po celou dobu roušku, zpočátku i rukavice. Provozní režim bude průběžně reagovat na aktuální epidemiologickou situaci a vládní opatření,“ upozornil Zdeněk Slepička, tajemník magistrátu.

Muzeum se skládá z pěti částí, vstupní haly, expozice, krytu civilní obrany, ukázkového bytu a střešní vyhlídka.

Reprezentativní vstupní hala věžáků je unikátní sama o sobě, protože takto velkorysé prostory nejsou v bytových domech obvyklé. Architekt Josef Havlíček ovšem předpokládal, že vstupní hala bude zároveň místem, kde mohou obyvatelé domu trávit volný čas. V rámci příprav Muzea věžáků se hala vrátila do své původní podoby, včetně repliky původních lamp, odstínu výmalby a dvojice sedacích souprav, jež sloužily obyvatelům domu.

Expozice je koncipována v úzké spolupráci s architekty tak, aby si lidé dokázali představit širší kontext vzniku věžových domů a jejich hlavní kvality. Základní představu o příběhu domů návštěvníci získají z úvodního filmu a filmových výpovědí původních obyvatel domu. Dále se budou moci vedle detailní časové osy výstavby domů seznámit také s materiály o průmyslové expanzi Kladna, s modelem celého sídliště, jemuž věžáky dominují, nebo se srovnávacími modely prvotního návrhu podoby domů a jejich realizovaného stavu. Zvláštní pozornost je věnována také osobnosti hlavního architekta věžáků i celého sídliště Josefu Havlíčkovi a jedinečné umělecké výzdobě domů. Velkým lákadlem pro děti se určitě stane velký model věžáku z kostiček Lega,“ říká mluvčí magistrátu Lucie Steinerová.

„Prostory v druhém suterénu měly sloužit jako odvětrávané kryty civilní obrany a technické zázemí. V rámci Muzea věžových domů je kryt prezentován v podobě, jako by měl přijít letecký nálet. Dobovou atmosféru dokreslují budovatelská hesla na zdech, která se v krytech běžně objevovala, rovněž tak dobová hudba. V krytu byla pro každého plynová maska, různé ochranné pomůcky a další vybavení jako například lékárničky, nářadí, sprchy a suché toalety, lavice na sezení, boxy na odkládání zamořeného oblečení a technické zařízení. Z podzemního krytu vede dodnes průchozí únikový tunel, ústící těsně za hranicí parcely domu,“ popisuje další část muzea mluvčí Steinerová.

„Ukázkový byt je prezentován v podobě, v níž vyniknou důmyslnost jeho dispozice a cit architektů pro detail. Shánění původního vybavení bytů od veřejnosti začalo přibližně před třemi lety ve spolupráci se Správou bytového fondu. A to se podařilo. Stejně tak i repase veškerého typizovaného vestavěného nábytku, který navrhl architekt Josef Havlíček přímo pro věžové domy. Zajímavostí je, že zdi místností bytu zdobil stařičkým válečkem malíř, který chodíval malovat byty lidem do věžáků od 60. let. I tato výzdoba je tak autentická. Staré vybavení citlivě doplňují multimediální prvky,“ popisuje ukázkový byt Lucie Steinerová.

„Střešní terasa byla architekty zamýšlená jako pobytová a lidé ji v prvních letech skutečně využívali, zejména během slunných dnů. A protože se věžové domy nacházejí na vyvýšeném hřebeni, je střecha prvního věžáku jedním z nejvyšších bodů v širokém okolí. Za extrémně dobré viditelnosti lze odtud zahlédnout dokonce i Ještěd a hřebeny západní části Krkonoš a za běžných podmínek třeba horu Říp, České středohoří nebo severozápadní zástavbu Prahy. V další fázi by zde měla vzniknout vyhlídka,“ sděluje plány do budoucna mluvčí kladenského magistrátu.

Architekta Josefa Havlíčka zastupitelstvo města na konci roku 2019 oprávněně ocenilo čestným občanstvím Kladna in memoriam. Rok předtím dostal opět rozhodnutím zastupitelstva celý unikátní architektonicko-urbanistický celek název Sídliště architekta Havlíčka.

Autor: (red)