Podle pamětníků vznikly plány na stavbu přehrady u Záhorovic někdy v 60. letech. V takzvaném generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod (LAPV) byla obec vedená ještě v roce 2006. O pět let později z něj vypadla. Teď se vrací na scénu.

„Pokud vím, počítá se u nás se stavbou přehrady o rozloze 207 hektarů. Všechno máme prodiskutované, naposledy jsme byli na Povodí Moravy loni, já i starostové okolních obcí, kterých se to týká,“ řekl starosta obce Záhorovice Miroslav Andrlík.

Přehrada by měla začínat za zemědělským družstvem v Záhorovicích. Místo, které pro ni vodohospodáři vytipovali, je údolí s pastvinami, ornou půdou a lesy. S nápadem sice nesouzní všichni obyvatelé, ale širší území se stále více potýká se suchem.

„Obec je napojená na skupinový vodovod, zdejší studny během léta vysychají,“ popsal Andrlík.

Stavbu by proto vítal. Jenomže uvedení místa v LAPV zdaleka neznamená, že se přehrada začne v dohledné době stavět. Nebo alespoň připravovat.

„Tak to skutečně není. Jde o jakési zarezervování lokality do budoucna. Možná ji budeme potřebovat využít za padesát let, protože vody bude čím dál méně,“ vysvětlil ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Kdyby v místě vyrostl rozsáhlý průmyslový areál nebo třeba dálnice, bylo by pro vodohospodářské účely znehodnocené. Proto chce stát vytipované lokality chránit. Nemá v nich platit striktní stavební uzávěra, zároveň se zde nemají povolovat velké liniové stavby ani průmyslová či bytová výstavba.

V minulosti se počet hájených lokalit pohyboval kolem 260, později se zredukoval. V roce 2006 jich bylo zhruba 70 a o pět let později pouhých dvacet. Dramatické zhoršení klimatických podmínek v posledních letech je ale na mapu vrátilo.

„Znovu jsme je všechny procházeli a hodnotili z pohledu vodohospodářského a také kvůli možnému střetu s ochranou přírody. Ty lokality, které se stále jeví jako vhodné, jsme pak projednali s obcemi,“ doplnil Gargulák.

Další místa se do seznamu nevrátila

Zbylo jich zmíněných 31 napříč republikou. Z celkem dvaceti míst, která byla hájená ve Zlínském kraji ještě v roce 2006, zbyly tři. Kromě Záhorovic jde ještě o obce Blazice a Suchá Loz.

U Blazic by přehradu vítali, také tady by mohla zabírat plochu přes 200 hektarů. „Máme vhodnou lokalitu v údolí, kde se těžil písek. Celé oblasti by to dost pomohlo,“ řekl starosta Blazic Luboš Hradil.

V případě Suché Lozi jde o zkapacitnění stávající přehrady Ordějov. Ve skutečnosti je na katastru Bánova. „Nazvali ji podle sousední obce a už to tak asi zůstane, ale přehrada je u nás. Má se zvedat hráz a přepad. Jsme rádi, pomůže to celému území, protože v létě tady máme sucho,“ poznamenal starosta Bánova Marek Mahdal.

Naopak třeba Velké Karlovice, Javorník nebo Brusné, se kterými se počítalo ještě v roce 2006, už na seznamu nejsou. O pět let později na něm ještě zůstávala obec Rajnochovice. I ta vypadla. Důvody mohou být dva. Buď se změnily vodohospodářské podmínky, nebo by se stavba dostala do rozporu například s okolní přírodou.

Přehrady jsou řešením, které zadrží vodu v krajině. Jen připravit stavbu na zahájení ale trvá několik let. V rámci Zlínského kraje proto zároveň roste tlak na další opatření, jako je vznik rybníků, tůní, mokřadů a také změny v hospodaření.

„Ty se týkají jak zemědělství, tak i lesů,“ upozornil náměstek hejtmana Josef Zicha. „Přehrada rozhodně není jediná možnost, která by sama o sobě situaci řešila,“ dodal.

Dlouhodobě spolupracuje s Povodím Moravy na přípravě Vlachovické přehrady a staveb s ní spojených. Od přehrazování lesních cest, aby po nich voda neodtékala, až po budování retenčních nádrží.

Mezi další vhodná opatření, která zadrží vodu v krajině, patří také budování remízků v polích, stromořadí kolem polních cest nebo využívání meziplodin. Ty se sejí po sklizni a před další výsadbou, aby zemina na poli nevysychala.

V budoucnu se má také zjednodušit povolování menších vodních ploch. To v současné době trvá několik let.

Stát počítá se zkapacitněním přehrady Suchá Loz (červená šipka) a výstavbou nových u obcí Záhorovice (černá) a Blazice (modrá)

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz