Jeho kariéra se uzavřela teprve před pár týdny. Sestřelené terče a naběhané kilometry teď ale nově vystřídaly čísla, grafy a analýzy. Papír při tom už nepotřebuje. Ten je věcí minulosti! „Víme, že data jsou ropou 21. století," říká Michal Šlesingr, který s kamarády vytvořil unikátní elektronický deník Yarmill. Vedle biatlonu ho už využívají v gymnastice, šermu či krasobruslení. Prorazí s ním „Boušek" a spol. i v cizině?
Jedna historka o něm říká, že byl člověkem, který dokázal udělat z tréninkového deníku měsíčník. Sem tam dokonce občasník. A občas chybějící data doplňoval i tak, že je opsal od svých biatlonových parťáků z tréninkové skupiny.
Devatenáct sezon závodil Michal Šlesingr mezi světovou špičkou, posbíral kompletní medailovou sadu z MS a na trénincích posouval přes bolest limity svého těla - ta pravá agonie ale pro něj přišla, když měl po absolvované přípravě otevřít svůj deník a všechno do něj propiskou zapsat.
„Vopruz," usměje se ještě teď při vzpomínce bývalý reprezentant.
Není to ani měsíc, co ukončil v 37 letech kariéru. Co ho naposledy vyhodili, byť před prázdnými tribunami v Novém Městě na Moravě, oslavně do vzduchu. Říká se, že když ale něco končí, něco nového začíná. Může odted trávit víc času s rodinou? Ano. Zvážit práci pro svaz? Možná. Rovněž se ale nabízí i víc prostoru pro projekt, jenž před deseti lety vymyslel, a banda kamarádů ho časem ještě víc zdokonalila. Do koncepce elektronického tréninkového deníku!
„Z vlastní zkušenosti vím, že psaní těchto věcí mladé sportovce nebaví a je to věc, kterou oceníte až jako starší, když si uvědomíte, že ta data mít není vůbec k zahození. Jenže dřív vám tohle nedochází a berete to jen jako věc, ke které vás nutí trenéři," přiznává rodák z Ústí nad Orlicí.
Jenže Šlesingr se dál nedokázal přimět k pravidelnému zapisování. „Čili dostal za trest to převést do elektronické podoby," zavzpomínal Ondřej Rybář. A biatlonista, který byl už tehdy medailistou z MS, pookřál.
Tou dobou už měl své vlastní internetové stránky. IT ho bavilo. „První verze vypadala jako ten papírový, jen byl na monitoru. Kromě tréninku jsem tam zavedl ještě sekci plánování, kam mohl trenér napsat rozpis," uvádí Šlesingr. Postupně to s ním začala využívat biatlonová reprezentace, sportovní centra mládeže, kluby a nápad se chytl.
Jenže vývoj vpřed letí v téhle oblasti velmi rychle a on jako stále aktivní závodník neměl na vylepšováky tolik času - i proto se domluvil na spolupráci s bývalým lyžařem, programátorem a současným přítelem Markéty Davidové Tomášem Pošepným. „On sám tuhle myšlenku zpracovával na škole jako ročníkový projekt, načež k tomu postupně ještě přivedl další lidi, až z toho vznikla velká skupina," říká Šlesingr. „Zjednodušeně řečeno je to teď tréninkový deník pro profesionální sportovce. Zatímco různé aplikace pro hobíky používají věci, které třeba nevyužijete, nebo vám naopak něco chybí, my to máme na klíč pro každý tým, který nás používá. Stavíme to na míru pro konkrétní sport a svazy, podle toho jaké údaje chtějí evidovat," podotýká bývalý biatlonista.
Voilá. Na světě je Yarmill. Speciální databáze, která má evidovat a mapovat cestu k úspěchu.
Od lyžování, přes šerm po plochou dráhu
Základní platforma je daná, jádro společné. A až teprve podle přání klienta se přidávají parametry, na které chce kdo mít důraz. „V biatlonu jsou to třeba odtrénované jednotky, data ze sporttesterů, funkčních vyšetření a cílem je sestavení komplexní informace. Jde o to, aby sportovní svaz měl přehled o svých sportovcích a mohl je porovnávat v rámci svého hnutí nebo klubů. V klasickém lyžování si to vzal třeba za své Míra Petrásek, kterému to šetří čas, poněvadž nemusí vše objíždět, ale podívá se jen na data a vidí, co potřebuje," tvrdí Šlesingr.
Jak se támhle podařilo vytvořit úspěšného sportovce? Jak trénoval? V jaké intenzitě? A jak často? Nebo i jak trénink upravit, aby se dosáhlo lepších výsledků? To vše se dá využít nejen pro trénink, ale i do seminářů pro další vzdělávání trenérů. Například jen u biatlonu jsou evidovány různé tréninkové prostředky (lyže, běh, kolečkové lyže, kolo, posilovna), rozfázované intenzity, tepovky pro daný den, kolik se odtrénovalo, kolik zbývá do konce sezony, nebo i zdravotní komplikace.
„Tvrdíme, že data jsou ropa 21. století a v analytice je pak krásně poznat, jaký je rozdíl rok od roku. Můžeme si říct: Fajn, tady měl člověk nějaké problémy, přestal jezdit, nebo naopak tady toho zvládl víc a zvedl se. Navíc se vše dá porovnat nejen formou čísel, ale i přehlednými grafickými výstupy," popisuje Šlesingr.
A jestli si myslíte, že tuhle vychytávku využívá jen biatlon, pak jste na omylu. Výčet sportů, jež dnes Yarmill obhospodařuje, je už skoro dvacítka. Alpské lyžování, běh na lyžích, cyklistika, gymnastika, kanoistika, plavání, severská kombinace, skoky na lyžích, snowboarding, střelba, skikros, veslování, vodní slalom, ale i šerm, box, krasobruslení nebo plochá dráha. „Každý sport se zaměřuje na jiné věci a i pro nás je super, že se člověk s novým klientem učí, protože přinese něco zajímavého. Pokud si takovou vychytávku nestřeží jako know how a umožní nám to, dá se to pak nabídnout i ostatním a platforma se díky tomu stále vyvíjí a vylepšuje," pochvaluje si Šlesingr.
Tajemství dat hlídají IT esa
Čím víc sportů, tím víc dat. A čím víc dat, tím platí větší důraz na jejich ochranu. Stejně jako jsou informace a jejich srovnávání klíčem k úspěchu, zároveň jsou cenným tajemstvím, které je třeba střežit před konkurencí. O to víc, když tuto platformu svazy nemohou nainstalovat pevně na své počítače, ale je dostupná externě formou tzv. cloudu a všechna data se sbíhají u provozovatele.
„Je to právě z důvodu, aby vše fungovalo. Když se to bude sbíhat jen někomu v počítači, tak se to neporovná. Jsme online služba, data jsou u nás, ale jsou zabezpečená, zálohovaná a kluci, kteří na tom dělají, mají zkušenosti z IT projektů pro banky, mobilní operátory či sázkové kanceláře, díky čemuž mají nejnovější bezpečnostní parametry. Jak se to ale pořád vyvíjí a každý chce v tom svém nastavení jinou funkci, byla by pro nás správa jinak nemožná," vysvětluje bývalý biatlonista.
Celý prodej pak funguje na bázi licencí, načež cena se pohybuje podle množství uživatelů, kteří chtějí prostřednictvím svého svazu data evidovat. Čím víc uživatelů, tím mohou být licence levnější. Až se chce říct, že mají množstevní slevy. „Licence na uživatele a rok je asi dva a půl tisíce korun, sto euro. Při větším počtu uživatelů jde cena dolů," říká Šlesingr a ví, že pokud chce se svými parťáky uspět i za čas, musí dál svou aplikaci vyvíjet.
V plánu však mají stále dost. Například zavedení čistě mobilní aplikace. „To, co máme, je sice v pohodě už teď, ale chceme, aby bylo pro sportovce vkládání dat ještě jednodušší. Obecně platí, že když vás to nebaví, tak to dělat nebudete, zatímco když to bude rychlé a lehké, tak ano. A sportovci musí pochopit, že ta data jsou zajímavá, protože pak svaz může vidět, jakou cestou jejich úspěšný závodník prošel a využít tyto zkušenosti u dalších svěřenců," doplňuje Šlesingr.
