Zlínský kraj a město spojily síly, hledají využití areálu Baťovy nemocnice

  16:28
Čtyři projekční kanceláře navrhnou využití areálu Baťovy nemocnice ve Zlíně. Dohodla se na tom pracovní skupina složená ze zástupců kraje a města. Na vytvoření vize, která nastíní proměnu prostoru poté, co se lékaři přesunou do nové nemocnice, mají zhruba měsíc a půl. Výsledky jejich práce budou veřejné.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně. | foto: MAFRA

Zlínský kraj už uzavřel smlouvu se dvěma vybranými společnostmi, které zpracují urbanistickou studii. Své dvě kanceláře zvolilo i město Zlín.

„Vybírali jsme firmy, které mají v této oblasti dlouholeté zkušenosti a dobré renomé. A také ty, které nejsou ze Zlína, což si myslíme, že je výhoda,“ vysvětlil architekt Ivo Tuček, vedoucí oddělení prostorového plánování města Zlína.

Koncepce má odpovědět na to, jaké nejlepší využití by měl za několik let nabídnout současný areál Baťovy nemocnice, až se lékařská a ošetřovatelská péče přesune do připravované nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích.

Každá firma zpracuje návrh v hodnotě 200 tisíc korun, úřady pak všechny zveřejní a vítěze vybere komise. Materiál později poslouží k dalšímu kroku, tedy k zadání územní studie.

„Zlín je svým urbanismem výjimečné město. Byli jsme se v areálu podívat a víme, že má své limity například v dopravní přístupnosti a řece Dřevnici, ale má také možnosti a přidanou hodnotu ve své historii,“ naznačil spoluzakladatel pražského studia Casua Oleg Haman, který patří k oceňovaným českým architektům a je předsedou Obce architektů.

„V návrhu hledáme vhodné využití budov, chceme přidat nějakou novou hodnotu a možná přijdeme s jedním překvapivým řešením,“ poznamenal.

Tuto společnost oslovil kraj stejně jako firmu Arch. Design z Brna. Zlín se dohodl s brněnskými společnostmi klesl kynčl architekti a P. P. Architects. Kraj na materiály spěchá, protože chce vědět, do kterých budov má v dalších letech investovat více a opravovat je a které naopak podle projektantů nenajdou využití.

Stavby jsou v různém technickém stavu. Některé postavila firma Baťa při vzniku nemocnice na konci 30. let, jiné vznikly po válce, další až v 80. letech.

Některé budou v dalších letech nepoužitelné a nebude možné je ani přestavět, další jsou naopak cenné z hlediska památkářů. Některé budovy se dají opravit a využít třeba na domov pro seniory, hospic, odlehčovací služby, studentské bydlení, obchod, kanceláře pro úředníky, restauraci a podobně.

Cílem je, aby místo nemocničního areálu vznikla nová městská čtvrť vybavená i parkovištěm nebo veřejným sportovištěm.

Do areálu by se mohly přestěhovat i některé úřady

Projektanti mají podle zadávací dokumentace navrhnout rozmístění nových budov, vyřešit dopravu po areálu, vyhodnotit, co vlastně město, kraj nebo stát potřebuje, a zpracovat harmonogram.

K dispozici budou mít třeba zhodnocení jednotlivých budov z pohledu architektonického, technického i památkového.

Například do městské památkové zóny, ve které platí přísnější pravidla, patří jen zlomek areálu, přesněji tři lékařské domy v západní části. Z pohledu památkové péče je ale cenná celá původní baťovská pavilonová zástavba, kterou od nových staveb odděluje malý potok.

„Doporučujeme také upřít pozornost na zachování vily prvního primáře Bohuslava Alberta, která je součástí areálu,“ upozornil Ladislav Buchta z Národního památkového ústavu v Kroměříži.

Do uvolněného areálu by se mohly přestěhovat i některé úřady. Stát vlastní polovinu budovy, kde v současné době sídlí ředitelství nemocnice a v dolních patrech krajská hygienická stanice. Podle kraje by budova mohla sloužit policii, armádě, případně krajskému soudu.

Téměř stoprocentním vlastníkem pozemků i budov v areálu je nemocnice.

Autor: