Společná tisková zpráva Zeleného kruhu, Hnutí DUHA a Greenpeace
Uhelná komise, kterou vláda pověřila přípravou doporučení k útlumu a konci spalování uhlí v Česku, zasedá v pátek 5. června po dvouměsíčním odkladu způsobeném epidemií koronaviru. Dlouho očekávané jednání bude na netradičním místě, v končící uhelné elektrárně Prunéřov I. Podle zástupců ekologických organizací případ Prunéřova ukazuje, že odstavování zastaralých uhelných elektráren není problém – a je tedy potřeba bezodkladně zavřít i další zastaralé elektrárny vyrábějící elektřinu na vývoz, zejména Počerady a Chvaletice.
V loňském roce se v ČR vyrobilo o 13 TWh elektřiny více, než spotřebovalo [1]. Přebytek vývozu je o téměř 1 TWh vyšší, než činí dohromady maximální dodávka z elektráren Počerady, Chvaletice a Prunéřov I [2]. Elektrárny Počerady a Chvaletice jsou také největší zdroje škodlivé rtuti do ovzduší a společně vyprodukují stejně emisí oxidu uhličitého jako 4 miliony osobních aut [3].
Jiří Koželouh z Hnutí DUHA, člen Uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh, řekl:
“Je nejvyšší čas, aby se práce komise restartovala, takže vítám jednání v Prunéřově. Místo je zvoleno dobře – ukazuje, že zastaralé uhelné elektrárny je možné bez problémů odstavit. Ale i po odstavení Prunéřova I bude obrovský převis vývozu elektřiny z ČR, emisí skleníkového oxidu uhličitého i škodlivé rtuti. Takže zcela logický další krok je odstavit i zastaralé elektrárny Počerady a Chvaletice. To koneckonců může Uhelná komise vládě poradit, jako jeden z bodů svého doporučení.”
Jan Rovenský, člen Uhelné komise za Greenpeace ČR řekl:
“Odstavení elektrárny Prunéřov I ukazuje, že odstavovat zastaralé uhelné elektrárny můžeme, když budeme chtít. A pokud Uhelná komise bude dostatečně ambiciózní, mohli bychom do roku 2025 zavřít všechny uhelné zdroje jedoucí na vývoz a do roku 2030 po využití potenciálu energetických úspor a vybudování dostatečné náhrady především v obnovitelných zdrojích bychom mohli zavřít i všechny ostatní velké uhelné zdroje, které nejsou potřebné pro teplárenství.”
Zdůrazňujeme, že výše uvedená vyjádření členů Uhelné komise jsou projevem jejich osobního názoru, resp. názoru Zeleného kruhu a Greenpeace ČR, nikoliv názoru celé Uhelné komise.
Kontakty:
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Jan Rovenský, Greenpeace, jan.rovensky@greenpeace.org
Poznámky pro editory a editorky:
[1] Z České republiky se v roce 2019 vyvezlo o 13 TWh více elektřiny, než se dovezlo. Ukazuje to aktuálně zveřejněná Zpráva o provozu elektrizační soustavy Energetického regulačního úřadu: http://www.eru.cz/documents/10540/5381883/Ctvrtletni_zprava_2019_IV_Q.pdf/78ade820-c6b2-41e0-8a72-56bd8d20a94d (str. 6 v tabulce nahoře)
[2] Dle prezentace ČEZ pro investory a analytiky z 4. 10. 2019 elektrárna Počerady vyrobí ročně maximálně 5,3 TWh a elektrárna Prunéřov I pak 2,2 TWh: https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/informacni-povinnost-emitenta/2019-10/vnitrni-informace-cez-031-2019_uhelna-energetika_v_cr.pdf
Elektrárna Chvaletice vyrobila dle veřejného sdělení společnosti Seven Energy v roce 2018 rekordní množství – 4,7 TWh. Celkem tedy tyto zastaralé zdroje dodaly 12,2 TWh.
[3] http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/nis/CRF/CZE_2019__04042019_164747_ready_for_submission.zip (inventarizace emisí CO2 v ČR v roce 2017, novější data za všechny sektory ještě nejsou, data za sektor ETS jsou reportována nejdříve, proto již dnes byla zveřejněna za rok 2019)
Počet osobních aut v ČR lze nalézt na http://portal.sda-cia.cz/stat.php?p#rok=2017&mesic=12&kat=stav&vyb=&upr=&obd=m&jine=false&lang=CZ&str=vpp