Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

V úterý 28. dubna uplynulo 100 let od narození čestného občana Jihlavy Antonína Štěpánka. Byl politickým vězněm komunistické totality a po listopadu 1989 zastával funkci předsedy městské organizace KDU-ČSL v Jihlavě. 
Na Antonína Štěpánka vzpomíná současný předseda jihlavských lidovců Josef Kodet mladší. Napsal, že všem, kdo ho znali, zní dodnes v uších barva a síla jeho nepřeslechnutelného moravsky živelného hlasu.
„Především si ale živě vybavujeme jeho přímé a rovné jednání a jeho jasně formulované životní postoje formované hlubokou vírou a zocelené sedmi lety komunistických lágrů, z větší části strávených v jáchymovských uranových dolech,“ přiblížil současný lidovecký předseda. 

Antonín Štěpánek se narodil 28. dubna 1920 v obci Hlohovec na Břeclavsku. Vystudoval gymnázium v Břeclavi. Do politiky se zapojil krátce po skončení druhé světové války. 
Do Jihlavy se dostal v roce 1946 jako zemědělský tajemník Československé strany lidové (ČSL). 
V době před únorem 1948 nesmiřitelně vystupoval proti ambicím komunistické strany (KSČ) uchvátit veškerou moc ve státě. 
Po komunistickém převratu se vítězné KSČ podařilo do svých řad nejprve násilně začlenit sociální demokraty. 

Další na řadě byli lidovci a Československá strana národně socialistická. Za pomoci přisluhovačů se podařilo KSČ tyto politické subjekty zcela ovládnout a začlenit je do Národní fronty. 
Lidé jako Štěpánek se stali pro nové mocipány nepohodlní. Štěpánek byl z loutkové ČSL vyloučen. 

V říjnu 1948 byl zatčen Státní bezpečností. A v lednu 1949 byl odsouzen ve vykonstruovaném politickém procesu k sedmi letům vězení. Většinu trestu strávil v uranových dolech v Jáchymově. 
Propuštěn byl v roce 1955. Poté pracoval až do listopadu 1989 jako silničář a řidič. 

V době obrodného procesu pražského jara 1968 se opět zapojil do politické činnosti. V Jihlavě se podílel na založení K-231, který sdružoval bývalé politické vězně. 
Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byl K-231 zakázán. 

Polistopadový návrat
Do politického života se Štěpánek znovu zapojil v době listopadových událostí roku 1989. Podílel se na obnovení činnosti lidovců v Jihlavě a stal se jejich městským předsedou. 
Podle Josefa Kodeta mladšího byl Antonín Štěpánek člověkem velkého formátu. To projevoval mimo jiné také svým vztahem k těm nejslabším a nejzranitelnějším, ke starým lidem, ženám a dětem.  
„Mohu jen dosvědčit, že kdykoliv jsme k němu přišli jako děti, ,strejda Štěpánků’ (jak jsme mu říkávali) nám vždy velmi pozorně naslouchal a všechny naše zvídavé otázky velice trpělivě a přiměřeně našemu věku vysvětloval,“ připojil svojí vzpomínku Kodet. 
V novodobé české politice byl na lokální úrovni Antonín Štěpánek i přes svůj věk nesmírně aktivní.  
V roce 1993 byl na základě jeho iniciativy vybudován u dnešní Vysoké školy polytechnické Pomník popravených politických vězňů v Jihlavě. Lví podíl má také na vybudování Smírčího kamene, který nahradil komunisty odstraněnou a zničenou sochu T. G. Masaryka před jihlavským gymnáziem. 

„Až do posledních let svého života se velice živě zajímal o politiku, a to nejen o tu naši místní, jihlavskou, ale i o širší dění kolem nás, které zdaleka nekončilo jen hranicemi naší země,“ dokládá Kodet. 
Za celoživotní příkladnou činnost v boji za lidská práva a svobodu získal Antonín Štěpánek v roce 2000 čestné občanství města Jihlavy. 
O dva roky dříve vydalo nakladatelství Parolaart knihu spisovatelky Ludmily Klukanové nazvanou Například jeden život. 

Publikace vznikla na základě rozhovorů autorky s A. Štěpánkem o jeho životě. Antonín Štěpánek zemřel 30. září 2004 v Jihlavě.  
„Svou nezištnou angažovaností a laskavou otevřeností, které se v té správné míře snoubily s nezlomnou morální zásadovostí, zůstává Antonín Štěpánek nám, jihlavským lidovcům, velkou inspirací a vzorem,“ dodal předseda jihlavské KDU-ČSL Josef Kodet mladší. 

Diskuze k článku