Nemocnice řeší, jak se vyrovnají se ztrátami kvůli koronaviru. Ministerstvo chystá kompenzace
Zdravotnictví sčítá ztráty způsobené pandemií nemoci covid-19. Ministerstvo je podle prvotních odhadů vyčíslilo na 30,5 miliardy korun. Většinu z toho chce poskytovatelům péče kompenzovat přímo. S problémy se potýkají i krajské nemocnice - třeba zařízení na jižní Moravě mají za březen a duben ztráty 300 milionů korun. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru totiž musely omezit poskytovanou péči.
Vláda už na konci dubna poslala mimořádnou pomoc 6,5 miliardy korun do zadlužených státních nemocnic v Praze a Brně.
Nemocnice řeší, jak se vyrovnají se ztrátami kvůli šíření koronaviru. Od poloviny března totiž musely omezit péči, kterou začaly postupně obnovovat až po Velikonocích. Více si poslechněte v reportáži Jaroslava Hrocha
Nemocnice dostávají peníze na péči od pojišťoven dopředu ve formě záloh. Pokud by ji ale nezvládly poskytnout, musely by finance vracet. Třeba u akutní lůžkové péče je podle resortu zdravotnictví propad od března mezi třiceti a padesáti procenty v porovnání s minulým rokem.
V rakovnické nemocnici to ale bylo ještě víc. „Pokles výkonnosti v lůžkové péči u nás je přibližně 70 procent. Samozřejmě jsou velké rozdíly mezi jednotlivými odděleními, třeba porodnického oddělení nebo interního oddělení se v podstatě žádný pokles nedotkl, na druhé straně u plánovaných operačních oborů, jako je chirurgie nebo gynekologie, byl pokles ještě více než 50 procent,“ řekl Radiožurnálu její ředitel Tomáš Jedlička.
O hodně dražší roušky
Nemocnice mají i zvýšené náklady a to kvůli hygienickým opatřením nebo třeba vyšší ceně ochranných pomůcek. „Například roušky, které stály 50 až 90 haléřů, stojí 15 až 20 korun. To všechno samozřejmě bude v balíku projednávání se státem,“ upozorňuje hejtman Zlínského kraje z KDU-ČSL Jiří Čunek, který je zároveň předsedou Komise pro zdravotnictví rady Asociace krajů.
Na transplantaci čeká 112. den, při životě ji drží umělé plíce. Podobný případ lékaři ve světě nepamatují
Číst článek
Ten kritizuje i oddlužení státních nemocnic. Podle něj nemohla za jejich ekonomické potíže pandemie koronaviru, ale špatné hospodaření.
Ministerstvo zdravotnictví aktuálně do sněmovny poslalo zákon o kompenzacích. Ten umožní vypracování kompenzační vyhlášky. „Jednak budeme kompenzovat výpadek produkce ve výši zhruba 30 miliard korun. Zároveň to bude nastaveno tak, aby byli poskytovatelé motivováni, aby zkrátka dohnali – pokud je to možné aspoň částečně - péči, která byla odložena,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Nemocnice i lékaře tak chce resort zdravotnictví motivovat k navýšení zdravotní péče. Předseda zdravotnické sekce Hospodářské komory Ivo Hlaváč ale varuje, že s tím může být problém. „Budu mluvit za některé členy Hospodářské komory, především z ambulantního sektoru, bude nesmírně složité navyšovat produkci v druhé polovině roku. Prostě a jednoduše protože třeba někteří pacienti s konkrétními diagnózami nebudou chtít do ordinací i do nemocnic vracet, pokud to nebude vyloženě nezbytný zákrok,“ dodává Hlaváč.
Pojišťovny jsou proti
Oslovení zástupci krajských nemocnic se shodují na tom, že zařízení výpadek péče nedoženou. Zároveň se ale snaží co nejrychleji obnovit všechny odložené zákroky i operace.
Výpadek příjmů zdravotnických zařízení dosáhne podle ministerstva více než 30 miliard korun
Číst článek
Podle šéfa největší zdravotní pojišťovny VZP Zdeňka Kabátka můžou pomoct i finanční rezervy pojišťoven. „V původní predikci jsme počítali se zhruba 13,5procentním poklesem příjmů a teď počítáme s 11 procenty. Korigovali jsme to směrem nahoru,“ vysvětluje Kabátek. Zároveň upozorňuje, že nelze předvídat další vývoj.
Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha ale budou problémem i nižší příjmy pojišťoven. Deficit může být přes 25 miliard korun. Friedrich si myslí, že by proto resort zdravotnictví neměl ztráty kompenzovat v plné výši: „Není bráno na zřetel, že část péče, která nebyla poskytnuta, by poskytnuta být nemusela a vytvořila nějaké úspory na straně těch zařízení.“
O kompenzační vyhlášce teď vyjednávají pojišťovny, ministerstvo zdravotnictví i zástupci poskytovatelů zdravotní péče.
