Báchor odhaduje, že mu z každého ze 75 včelstev uhynuly tři čtvrtiny včel. "Úl má čtyři patra, teď mám obsazené jen jedno. Výrazně ubylo létavek, které nosí vodu, nektar, pyl. Stihly ale nakazit i úlové včely, kterých umřela jen část," popisuje. Celkem tak včelař během dvou dnů utrpěl škodu za statisíce korun. Na samotných včelách asi 150 tisíc, za 200 tisíc ročně prodává med a produkty z něho, jako například medovinu. O nejcennější včelí produkt ale letos přijde.
Hledá se viník
Včelař je přesvědčený, že škodu způsobil pro včely nebezpečný chemický postřik, který použili zemědělci na některém z blízkých lánů. "Ty mrtvé včely páchly, chemie z nich byla úplně cítit," řekl. Včely si totiž na pole létají pro vodu. "Berou ji nejen z řek či potoků, ale sají i vlhkost, kterou ráno vypuzují listy rostlin. Blízko mých úlů je například chemicky ošetřované pole pšenice, kolem kvetou porosty, na které kvůli větru pesticidy také doletí," říká. Některé včely mohou při kontaktu s čerstvým jedovatým postřikem zemřít na místě, jiné doletí přiotrávené domů, kde předají pyl úlovým včelám, a padnou až poté. "Přiotráví pak i ty v úlu. A protože včela neumírá uvnitř, tak vyleze ven," popisuje Báchor.
Počet včelstev v Česku
duben 2017 – 739 323
duben 2018 – 673 553
duben 2019 – 674 745
duben 2020 – 685 625
Zdroj: Českomoravská společnost chovatelů
Jeho včely nejsou jediné, které v neděli 10. května zřejmě potkala otrava. Podobně skončily i úly Miroslava Kadlečka, který má svých 14 včelstev nedaleko Báchorových. "Škodu si zatím netroufnu odhadnout, ale úbytek je výrazný," řekl.
Dvojice, která se chce domoci odškodnění, nahlásila případ na policii. "Čekáme na rozbory včel a obilí, od toho se bude věc dále odvíjet," uvedla tisková mluvčí policie ¬Pardubického kraje Markéta Janovská.
Vzorky mrtvých včel ještě v pondělí 11. května odebrali experti z pardubické krajské veterinární stanice. Jejich kolegové z Ústavu pro ochranu rostlin zase odvezli vzorky chemicky ošetřených rostlin z polí. Ředitel odboru zdraví a ochrany zvířat veterinární stanice Radek Axmann potvrdil, že podezření včelařů má reálný základ. "Vzorky jsou nyní v laboratořích, ale bylo zřejmé, že úhyn včelstev byl masivní a souvislost s otravou je pravděpodobná," řekl.
Velkou část pole nejbližšího k postiženým úlům obhospodařuje společnost Zeas ze Starého Hradiště. HN zažádaly mailem o vyjádření k události jejího předsedu představenstva Vladimíra Řehounka i ředitele Víta Řehounka. Ti však nijak nereagovali. Při telefonickém rozhovoru se k věci jakkoli odmítl vyjádřit i vedoucí střediska rostlinné výroby podniku Josef Jacko.
Na další části pozemku pěstují řepku soukromí farmáři Petr Sochor s manželkou. "Dávali jsme 10 dní před událostí postřik, který je schválený, bez ohlášení, není pro včely nebezpečný. Děláme to takhle už třicet let a nikdy nebyl problém," řekl Sochor.
Případy úhynů otrávených včelstev jsou v Česku poměrně časté. Česká televize před týdnem popisovala podobný případ z Náchodska, při kterém přišel včelař kvůli chemickému ošetření pole o 55 úlů. Kvůli masivnímu postřiku řepky uhynulo loni v polovině roku 70 včelstev včelaři z Šenova nedaleko Ostravy. "Včely rády létají právě na řepku, která je silně postříkaná pesticidy. Často ani nevíme, kolik se jich nevrátí. A ty, co se vrátí, zase ztrácejí imunitu a umírají na různé banální nemoci," říká včelař z Těrlicka na Havířovsku Petr Klimša. Včelaři podle něho často nehlásí ani masivnější úhyny otrávených včel, protože na ně nepřijdou včas. Pesticidy se na včelách i rostlinách velmi rychle rozkládají. "Kolega takhle přišel o všech dvacet včelstev, ale objevil to až za několik dní, kdy už bylo na odběry vzorků a prokazování viny pozdě," vzpomíná.
Podle předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machové je tak v Česku ročně prokázáno pouze do deseti případů otrav pesticidy či jinými chemikáliemi používanými zemědělci. "Případy jsou po celé zemi, ale dokázat to viníkům je složité," řekla.
Pomohou paragrafy?
Na to, jak mají zemědělci s pesticidy zacházet, aby včelám neškodili, pamatuje zákon o rostlinolékařské péči. V paragrafu 49 se píše, že nesmí být postupováno v rozporu s požadavky na ochranu vod, včel, zvěře a vodních organismů. V paragrafu 51 však zákon připouští i aplikaci přípravků pro včely nebezpečných i zvláště nebezpečných. V odstavci dvě pak stanovuje povinnost zemědělců informovat včelaře do dvou kilometrů vzdálenosti od stříkaných polí 48 hodin předem. V doprovodné vyhlášce je navíc stanoveno, že takové látky lze použít, jen když včely nelétají, tedy od 19 do 23 hodin, po postřiku musí následovat 12 hodin pauza. "Kdyby dodržovali zákon a předpisy, bylo by případů minimum, ale lidský faktor často selhává," říká předsedkyně Machová.
V zákonu není chyba ani podle ministerstva zemědělství. "Právní úpravu použití pesticidů ve vztahu k ochraně včel považuje úřad v tuto chvíli za dostačující. Ministerstvo zemědělství však bude efektivitu opatření na ochranu včel dále sledovat, a pokud se ukáže, že není dostatečná, bude se zemědělci a včelaři hledat způsoby, jak by mohla být existující opatření vylepšena," uvedl tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Zdá se, že s hledáním nových způsobů ochrany může začít. Včelaři jsou ze současné praxe silně rozčarovaní. "Je to na nic. Včely stejně odstěhovat nemůžeme, pouze můžeme se zemědělci komunikovat. Upozorňuji je třeba, že se mi ty látky nelíbí, a že když už, tak mají stříkat večer, když včely nelétají, a když není vítr. Což ale stejně často nedělají," říká Báchor.
Častá porušení předpisů připouští i veterinář Axmann. Obvyklé jsou podle něho případy, kdy zemědělci použijí povolené látky, avšak chybně, nebo se nakonec ukáže, že včelám vadí kombinace látek, které samostatně škodlivé nejsou. "Předpokládám podobný závěr i v případu z Pardubic, použití látek sice povolených, ale buď nesprávně, nebo ve škodlivé kombinaci," dodal.
Česko na předním místě
I přes střety se zemědělci zůstává Česko po Řecku zemí s druhým největším výskytem včel na kilometr čtvereční na světě. V posledních letech jich ale ubylo. Podle údajů Českomoravské společnosti chovatelů bylo letos v dubnu v zemi 686 tisíc včelstev, což je oproti dubnu roku 2017, kdy bylo registrováno 739 tisíc včelstev, pokles o 53 tisíc. A včelařů ubylo za poslední čtyři roky o 1500.
Otazník zůstává nad kvalitou medu, zejména ohledně přítomnosti zbytků pesticidů v něm. Vědci z České zemědělské univerzity provedli v letech 2016 a 2017 analýzu látek, o jejichž škodlivosti pro lidský organismus se vědci stále přou, v českém medu a pylu z 20 lokalit. Zjistili přítomnost celkem 43 herbicidů, fungicidů i insekticidů a v malém množství se vyskytla i léčiva, repelenty i nebezpečný konzervant potravin. Například látka na hubení hmyzu thiakloprid byla v letech 2016 i 2017 nejméně v 88 procentech vzorků, v roce 2016 dokonce ve všech vzorcích medu.
Autor: Martin Biben
Zdroj: Ihned.cz