Hrad Valdek: Unikát skrytý za ostnatým drátem

Ač se hrad Valdek řadí již do kategorie zřícenin, zaujme dnes každého návštěvníka svou velkolepostí a poměrně dobrou zachovalostí. Jeho nejstarší část přitom vznikla již ve 2. polovině 13. století. Tato skutečnost je dána známým příslovím mít „štěstí v neštěstí“. A toho se hrad za svou dlouhou historii dočkal několikrát.

Zřícenina hradu Valdek se dnes nachází na okraji CHKO Brdy ve stejnojmenném pohoří. Leží nedaleko obce Neřežín, severozápadně od Příbrami ve Středočeském kraji.

Hrad zde vyrostl na skalnatém ostrohu, který vybíhá jihozápadním směrem z vrchu Beranec, který je významnou dominantou, tvořící severní protiváhu Jineckých hřebenů. Jeho situování bylo výhodné. Nacházelo se zde dostatek stavebního materiálu, byť nebyl zcela snadno opracovatelný. Severním a západním směrem se již nacházel Přemyslovský lovecký hvozd podél řeky Berounky.

Hrad založil příslušník slavného rodu Zajíců z Valdeka, z rozrodu rodu Buziců. Tomuto významnému a mocnému rodu patřilo rozsáhlé území sahající od Žebráku přes Komárov hluboko do Brd již ve 12. století.

Poprvé se o hradu nepřímo hovoří v roce 1263, kdy se zmiňuje v predikátu Oldřicha Zajíce z Valdeka. Ten byl královským číšníkem a purkrabím na hradě Loket, od roku 1265 zastával významný úřad purkrabího Pražského hradu. Údajně již okolo roku 1260 založil nedaleký augustiánský klášter na Ostrově. Je tak pravděpodobné, že hrad Valdek vznikl již dříve, než se poprvé zmiňuje, snad již v 50. letech 13. století.

Hrad Valdek, vedle hradu Žebrák, vystavěli Zajícové z Valdeka pro ochranu místních i dálkových cest. Menší hrad Žebrák ovládal důležitou mezinárodní komunikaci vedoucí z Prahy přes Plzeň do Norimberka a Řezna. Hrad Valdek byl postaven u méně důležité cesty, vedoucí z Hořovic brdskými lesy do Příbrami. Jeho příznačné jméno Valdek, lze přeložit jako „v lesním rohu" či jako „lesní hrad“.

Jak ukázaly stavebně-historické analýzy hrad byl původně menší, než jeho současný stav. Za svou historii prodělal několik stavebních úprav. Do prvé fáze patří palác, původně nižší, stojící na nejchráněnějším místě, a obvodová kamenná hradba. Jak palác, tak obvodové opevnění prodělalo během 14. až 16. století řadu přestaveb a úprav. Palác byl navýšen a zveleben, nakonec též na druhé straně hradního areálu doplněn o druhý palác. Též hlavní dominanta hradu, kterou je věž bergfitového typu, je až dodatečnou přístavbou, která proměnila vzhled hradu.

Postupný růst a rozkvět hradu umožnil fakt, že hrad patřil až téměř do poloviny 14. století příslušníkům politicky významného rodu Zajíců z Valdeka, kteří si nechávali záležet na vzhledu jejich rezidenčního sídla. Po krátkém úpadku, kdy hrad vlastnili vladykové z Beškovic, se Valdek dostal do královského majetku a na hradě již ve 2. polovině 14. století sídlil královský purkrabí. V královských rukou byl i během bouří husitských válek. Zdá se, že díky uzavření příměří mezi posádkou hradu a Pražany, i díky následné obměně náboženského smýšlení hradních pánů, neutrpěl hrad vážnější újmu. Hrad tak měl štěstí v neštěstí.

Během 15. století se na hradě střídala řada nevýznamných pánů, díky čemuž nedošlo k radikálním úpravám. Až v roce 1544, když byl Valdek v majetku Kryštof z Komárova, došlo k úpravám zejména paláců, u nichž byla vylámána větší okna. Navzdory těmto úpravám již v této době chátral a nakonec se ukázalo, že jeho udržování přesahuje finanční možnosti majitelů. Hrad tak byl ke konci 16. století postupně opuštěn a začal se proměňovat ve zříceninu. Měl však štěstí, jelikož díky své odlehlosti v hustých brdských lesích nebyl na rozdíl od hradu Žebrák rabován na stavební kámen.

Na sklonku 19. století byl hrad součástí hořovického velkostatku knížat z Hanau. V té době byl v duchu tehdejších romantických představ místy lehce upraven. Zejména byla osazena nová ostění do brány a branky, jimiž se vstupuje do hradu. Díky tomu byl částečně opraven.

Během první republiky se o Valdek staral Klub československých turistů. V padesátých letech se stal součástí Vojenského prostoru Brdy. V této době začal rychle chátrat a nic na tom nezměnilo ani opakované zapsání hradu jako kulturní památky. Na druhou stranu se vyhnul někdy necitlivým památkářským zákrokům z období minulého režimu a nelegálním výkopům. Skryt za ostnatým drátem měl tak opět štěstí v neštěstí.

V novodobé historii se Valdek lidem otevřel v roce 2016, kdy bylo zmenšeno posádkové cvičiště Jinonice, a hrad se dostal do přístupného ochranného pásma. Zřícenina je však ve špatném stavu a je tak oficiálně nepřístupná. To ji alespoň opět chrání před návaly turistů a hledačů pokladů.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie hrady a zámky Brdy zajímavosti

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty

Řecko a Španělsko jsou pod stále větším tlakem spojenců z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), aby dodaly Ukrajině více systémů protivzdušné obrany. Uvedl to server Financial Times.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy