Pilotní projekt vede Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ve spolupráci s Českou endokrinologickou společností. Projekt odstartuje ve vybraných gynekologických zařízeních v celé ČR, kde vybraným těhotným změří hladinu hormonů štítné žlázy a protilátek v krvi. Gynekolog pak v případě zjištění problému pošle těhotnou pacientku k došetření na spolupracující endokrinologické pracoviště.

"Pokud se předpoklad 10-15 % nově odhalených nemocí štítné žlázy u těhotných potvrdí, mohl by z pilotního projektu vzniknout celoplošný screening, a vyšetření funkce štítné žlázy by se tak mohlo stát standardní součástí testování těhotných v prvním trimestru gravidity. Vezmeme-li do úvahy, že v ČR ročně porodí přibližně 112 tisíc žen, pak včasným odhalením můžeme předejít rizikům u téměř 17 tisíc z nich," uvádí endokrinolog, doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Připomíná, že hormony produkované štítnou žlázou jsou mimo jiné velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, kdy se tvoří jeho nervová soustava.

Těhotenství obecně klade na štítnou žlázu v těhotenství vyšší nároky - musí zvednout tvorbu hormonu (tyroxinu) přibližně o polovinu. Zdravá štítná žláza na požadavky v těhotenství reaguje správně, pokud má dostatečný příjem jodu. Podle nejnovějších údajů ÚZIS se v roce 2019 léčilo s nemocemi štítné žlázy téměř 620 tisíc pacientů. Ve srovnání s rokem 2010 tak došlo k nárůstu o téměř 140 tisíc pacientů.

"Odhadujeme, že dalších desítky tisíc o své nemoci vůbec neví. Částečně k tomu přispívá i to, že kvůli jodování jedlé soli už tak často nevídáme strumu, lidově "vole", které na potíže se štítnou žlázou viditelně upozorňovalo," říká předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA.

Zatímco zvýšená činnost štítné žlázy podle něj nemocného obtěžuje - provází ji například vyšší srdeční činnost, vysoký krevní tlak, únava, hubnutí a psychické změny, snížená činnost tak alarmující není. Projevuje se únavou, zimomřivostí, otoky, zadýcháváním, apatií a zácpou, občas bolestmi kloubů. A právě těhotné si tyto projevy snadno zamění za obtíže spojené se svým stavem a k lékaři nejdou.

Vyšetření komplikují i dlouhé čekací lhůty u endokrinologů, které se šplhají ke třem měsícům i déle. "Kromě skutečného nárůstu případů to částečně přičítáme i špatné organizaci péče. Jsme zahlceni banálními případy, kdy už pacient zná diagnózu, bere pravidelně léky a je stabilní. A potřebuje jednou za rok kontrolu a předepsat léky - to by dle našeho názoru mohli zajišťovat praktičtí lékaři. Pak by se nám uvolnily ruce pro komplikovanější případy a samozřejmě by se i snížily čekací lhůty," vysvětluje doc. Jiskra.

Podle něj se způsob léčby mění s věkem pacienta. Některé poruchy je dobré řešit jen v určitém věku, kdy mohou například zvyšovat kardiovaskulární riziko. U starších lidí se mírně snížená funkce štítné žlázy obvykle neléčí a pacienti se jen sledují. "Senioři obvykle užívají řadu jiných léků, které je někdy těžké s léky na štítnou žlázu zkombinovat. Navíc se užívají poměrně složitě a je důležité, aby je pacient bral přesně a správně. Pokud se tak neděje, nese to s sebou řadu rizik, a proto vždy pečlivě zvažujeme, zda nasazení léků nepřinese danému pacientovi více škody než užitku," vysvětluje doc. Jiskra. Podle něj také dochází občas k nadužívání léků, které by při úpravě režimu nebyly vůbec třeba. "Setkáváme se například s tím, že lidé svádí svoji obezitu na sníženou funkci štítné žlázy a domáhají se vyšetření. Takových případů je ale méně než 5 %. Zbytek, tedy 95 %, to má přesně naopak, obezita způsobuje mírné odchylky v tyreoidálních laboratorních testech, a když lidé zhubnou, hormony se jim většinou vrátí do normálu i bez léků," dodává doc. Jiskra.

Časný záchyt tyreopatií (onemocnění štítné žlázy) v těhotenství je součástí screeningových projektů Národní strategie Zdraví 2020 a Akčního plánu 7. Ministrem zdravotnictví ČR byl ÚZIS pověřen gescí nad Akčním plánem pro rozvoj programů zdravotního screeningu.