Hněv kolem Petříčkova článku? Izrael není na kritiku zvyklý, nejde ale o vybočení politiky, míní experti

  • Společný komentář ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) a jeho dvou předchůdců Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a Karla Schwarzenberga (TOP 09) s titulkem „Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?“ vyvolal bouřlivé reakce Hradu, premiéra Andreje Babiše i opoziční ODS.
  • Text, který kritizuje izraelský plán na anexi části Západního břehu Jordánu, podle prezidenta Miloše Zemana narušuje české vztahy jak s Izraelem, tak se Spojenými státy.
  • Podle oslovených odborníků sice Izrael není na takovou kritiku ze strany Česka zvyklý, komentář Petříčka a spol. ale není zásadním vybočením od české politiky vůči Izraeli. „Česká republika podporuje dvoustátní řešení. Od toho nikdy neustoupila, musí tedy kritizovat anexi Západního břehu, která bude de facto znamenat konec nadějí na toto dvoustátní řešení,“ říká pro iROZHLAS.cz analytička Irena Kalhousová.

Tento článek je více než rok starý.

Analýza Praha/Jeruzalém Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Samozřejmě vnímáme řadu závažných problémů na palestinské straně včetně vlády hnutí Hamás, designovaného celou EU jako teroristická organizace, v pásmu Gazy. Vždy také budeme apelovat na palestinské představitele, aby se aktivně a konstruktivně zapojili do všech mírových jednání. Ale Palestinci nyní nejsou těmi, kdo zvažují jednostranný krok hrubě porušující mezinárodní právo,“ uvádí článek zveřejněný v sobotním Právu.

Filip v ruských armádních novinách volal po rezignaci Petříčka. ‚Chystá se na sjezd KSČM,‘ reaguje ministr

Číst článek

Text, pod kterým je kromě šéfa české diplomacie podepsán také současný ministr kultury za ČSSD Lubomír Zaorálek a poslanec za TOP 09 Karel Schwarzenberg, reaguje na plán izraelské vlády premiéra Benjamina Netanjahua zahájit debatu o případném připojení židovských osad na Západním břehu Jordánu k Izraeli.

Jak přitom upozorňuje trojice současných a bývalých ministrů zahraničí, případná anexe tohoto území „vylučuje vznik životaschopného palestinského státu“ a odporuje tak dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu, které Česko podporuje.

Mezi prvními společnou úvahu Petříčka, Zaorálka a Schwarzenberga odsoudil prostřednictvím svého mluvčího prezident Miloš Zeman. Podle něj je článek popřením dosavadní české zahraniční politiky vůči Izraeli a povede k narušení vztahů nejen s Izraelem, ale i Spojenými státy.

Odborníci na Blízký východ pro iROZHLAS.cz připouští, že kritika vyjádřená v otevřeném dopise je na české poměry možná nezvykle tvrdá, pohybuje se ale v intencích české zahraniční politiky.

„Nemyslím si, že to je zásadní vybočení od toho, co Česká republika říká, protože podporuje dvoustátní řešení. Od toho nikdy neustoupila, musí tedy kritizovat anexi Západního břehu, která bude de facto znamenat konec nadějí na toto dvoustátní řešení,“ míní ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová, podle které není česká zahraniční politika vůči Izraeli jednohlasná – například ČSSD byla vůči okupaci Západního břehu vždy kritičtější, článek proto podle ní není překvapením.

Sebemenší kritiku odmítají

K Zemanově kritice se v sobotu připojil také premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého zahraniční politiku určuje vláda jako celek. „Proto je neakceptovatelné, aby v tak zásadní věci, jako jsou vztahy s Izraelem, vydávali jednotliví členové vlády, v tomto případě dva ministři, své vlastní stanovisko, které na vládní úrovni nebylo nikdy konzultováno, ale které je v zahraničí vnímáno jako stanovisko České republiky,“ komentoval článek pro server iDNES.cz Babiš.

Podobně bouřlivé reakce se nicméně ozývají také ze strany Občanské demokratické strany – kromě europoslance Jana Zahradila se proti textu Petříčka a jeho dvou předchůdců důrazně ohradila také poslankyně za ODS Jana Černochová.

„Je nehorázné, že stávající ministr zahraničí a taktéž ministr kultury se pouští do takových sólo akcí v tak závažných otázkách, bez ohledu na pozici vlády, Parlamentu a prezidenta. A ještě tím nejhloupějším způsobem, který zcela rozmělňuje a znevěrohodňuje pozici ČR k Izraeli, podkopává naše vztahy a dává munici všem, kteří jej ve světě nenávidí,“ napsala Černochová v neděli na facebooku.

Zemanovi vadí článek ministrů zahraničí. ‚Narušuje naše vztahy s Izraelem,‘ myslí si prezident

Číst článek

Stejně jako text Petříčka a jeho dvou předchůdců není podle Kalhousové překvapivé ani stanovisko některých politiků ODS nebo slova prezidenta.

„Tam byly vždy podobné hlasy v čele s Milošem Zemanem, které jakoukoliv sebemenší kritiku Izraele odmítají. Pokud jde o Babiše, ten se zatím snažil být v otázce Izraele spíš neslyšitelný a neviditelný. Myslím, že mu to přišlo zbytečně komplikované a že stejně mu to žádné body nepřinese. Teď se rozhodl připojit k Zemanovi, což podle mě neznamená, že by měl názor na izraelsko-palestinský konflikt, ale zřejmě jde o jiné věci,“ říká odbornice na Izrael.

Kalhousová připomíná, že premiér například nepodpořil Zemanův požadavek na přestěhování ambasády do Jeruzaléma, pro který se vyslovil na podzim roku 2018. „Tak daleko Babiš nikdy nešel, protože věděl, že by šel do přímého střetu s Evropskou unií a to mu za to nestálo,“ vysvětluje analytička.

Dnes jsem se sešel s @Tomáš Petříček. Shodli jsme se na tom, že pozice ČR k Izraeli zůstává neměnná, ČR v nedávné době významně podpořila IL na mezinárodních fórech. Ve sněmovně jsme připraveni podpořit usnesení, které znovu potvrdí naši politiku k IL jako našemu klíčovému partnerovi.

13:07 – 25. 05. 2020

10 113

Izrael není na takovou kritiku zvyklý

Může tedy článek trojice politiků z ČSSD a TOP 09 znamenat narušení vztahů Česka s Izraelem? Jak podotýká Kalhousová, podobná vyjádření se z úst představitelů těchto stran ozývala už v minulosti, v určitém ohledu ale může být článek zveřejněný v Právu pro Izrael překvapujícím.

DALŠÍ REAKCE

Proti článku se v pondělí ohradily také Česká pobočka Židovského národního fondu a Česká společnost přátel Izraele, které žádají odvolání Petříčka i současného ministra kultury Zaorálka. „Autoři údajně chtějí řešit problémy mezi Izraelem a Palestinci a přitom zavírají oči nad tím, že právě palestinská samospráva v loňském roce odmítla pozvání arabských zemí na konferenci v Bahrajnu o mírovém plánu,“ uvedly organizace ve stanovisku.

„Tato debata se tady vede dlouhou dobu, ale na druhou stranu je pravda, že Izrael není zvyklý veřejně slýchat kritiku ze strany českých představitelů. Kritika byla dosud subtilnější a byla slyšet spíš na chodbách v Bruselu než otevřeně v médiích. To může Izraelce překvapit,“ míní odbornice na Blízký východ.

Podobně debatu vyvolanou otevřeným komentářem v deníku Právo vnímá také odborník Institutu politologických studií Univerzity Karlovy v Praze Jakub Záhora, podle kterého je obecně konsenzus na úrovni EU výrazně tvrdší než text sepsaný českými ministry zahraničí.  

„Komentář zveřejněný v Právu je z mého pohledu poměrně překvapivý. Ten tón je kritičtější, než by kdokoliv čekal – zejména ze strany současného ministra zahraničí. Nicméně pokud se podíváte na izraelské plány anexe Západního břehu, v kontextu EU je to stále poměrně mírné vyjádření,“ říká Záhora pro iROZHLAS.cz.

Státy Evropské unie jednaly o společném postupu v otázce anexe židovských osad už v minulých týdnech, neshodly se ale na přijetí možných postihů. Některé evropské země v čele s Francií navrhovaly připravit sankce pro případ, že si Izrael své plány nerozmyslí. Proti se ale postavila řada ministrů zahraničí včetně Petříčka – Česko patří v unii k nejbližším izraelským spojencům, Petříček proto namísto sankcí vyzval k dialogu s novou izraelskou vládou Netanjahua a centristy Bennyho Gance, ale i se Spojenými státy, které „hrají v blízkovýchodním mírovém procesu nezastupitelnou roli“.

Izrael má americkou podporu k anexi Západního břehu, potvrdil při návštěvě Jeruzaléma Pompeo

Číst článek

„Chápu, že v českém kontextu to možná zní překvapivě a nekonvenuje to například Hradu a části parlamentních stran, Česká republika má s Izraelem totiž nadstandardně dobré vztahy. Kritika uváděná v tomto dopise je ale stále relativně mírná a přátelská,“ míní Záhora.

Odborník Univerzity Karlovy přitom upozorňuje, že v komentáři je silně zdůrazňována snaha o bezpečnost Izraele a dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Tato kritika je proto podle něj v mezích českého zájmu o bezpečnost a zachování demokratického systému v Izraeli.

„Případná anexe by byla nejenom zásadním porušením mezinárodního práva, ale problém je i to, že by Izrael anektoval území, kde živoří velký počet osob palestinského původu, kterým by ale téměř určitě nebylo uděleno občanství – něco takového současná vládní koalice neudělá. Znamenalo by to vytvoření systému, kde stát bude ovládat životy lidí, kteří nejsou jeho občany. To je narušení demokratického systému dost zásadní měrou. Takže přestože to je na české poměry celkem tvrdé, stále je to v intencích české zahraniční politiky, která zdůrazňuje zájem na stávajícím charakteru izraelského státu,“ dodává analytik.

Izraelci spěchají kvůli volbám

Židovské osady, které Izrael od roku 1967 vybudoval na Západní břehu Jordánu, považují Palestinci i řada dalších zemí za nelegální z pohledu Ženevské konvence, která zakazuje výstavbu na území zabraném při válce. Izrael přitom argumentuje svými bezpečnostními potřebami i biblickým odkazem na historické židovské území, které se na dnešním Západním břehu Jordánu nachází.

Trumpův plán je proizraelský, Palestina ale může zůstat sama. Už není téma číslo jedna, říká analytička

Číst článek

Debata o rozšíření izraelské suverenity na židovské osady a údolí Jordánu nyní znovu ožívá – jednání mají podle Netanjahua začít v červenci a mají i podporu Bílého domu, který představil „mírový plán“ pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu začátkem letošního roku. Spojené státy už oznámily, že s rozšířením izraelské suverenity na osady souhlasí, zároveň ale podporují vznik demilitarizovaného palestinského státu.

Pro Palestince je nicméně tento plán nepřijatelný. Jde totiž o území, se kterým vedle Pásma Gazy a východního Jeruzaléma Palestinci počítají pro svůj budoucí stát.

„Izrael s tím teď přichází, protože to umožnily Spojené státy – respektive Trumpův v uvozovkách ‚mírový plán‘, který počítá s tím, že Izrael anektuje poměrně velké části Západního břehu. Současně ale plán počítá s tím, že v jiných částech Izraele výstavbu zastaví a že začne jednání s Palestinci, které povede ke vzniku palestinského státu. Izrael zatím mluví jen o kroku A, tj. anexi části Západního břehu, ale už ne o kroku B,“ popisuje Kalhousová.

Analytička zároveň podotýká, že zatím není jasné, jestli anexe skutečně proběhne a v jaké podobě by se měla odehrát – prvotní mapa načrtnutá Netanjahuem nicméně hovoří o záboru zhruba 20 procent území, zejména v údolí Jordánu.

„Ještě tedy uvidíme, ale každopádně izraelská vláda, která je přes všechna předchozí jednání nakonec spíše pravicová a má podporu proosadnické politiky na Západním břehu, s tím přichází právě teď, protože ví, že éra Donalda Trumpa může brzy skončit a že případný budoucí americký demokratický prezident s tím nebude souhlasit. Izraelci proto spěchají,“ uzavírá Kalhousová.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme