Stát našel vodní plochy pro uložení kůrovcového dřeva, seznam ale tají

Ministerstvo zemědělství už vytipovalo vodní plochy, kde by mohlo být dočasně uložené dřevo, které se vytěžilo v důsledku kůrovcové kalamity. Seznam těchto míst ale ministerští úředníci tají. Důvodem může být obava, aby už předběžný záměr uložení dřeva nevyvolal paniku mezi rekreanty, rybáři a obecně lidmi v okolí vodních nádrží.

V celém procesu hledání vhodného „vodního úložiště“ pro kalamitní dřevo jde o obrovské peníze. „Ponoření pod vodu“ je dnes podle odborníků vlastně jedinou možností, jak zachovat v dobré kvalitě desetitisíce pokácených kmenů, pro které vlastníci lesů nemají odbyt. Podobně uchovávali dřevo po kalamitách před 100 lety i naši předci a v někde, například ve Skandinávii, Francii nebo v Bavorsku se tak děje dodnes. 

Kmeny se prakticky ihned po pokácení „naházejí“ do vody, díky čemuž kvalita dřeva zůstane poměrně dlouho stejná. Na suchu naopak začíná pokácené dřevo v řádu dnů nejprve modrat a později se v něm kvůli vysychání objeví prasklinky. „Když pak takový kmen přivezete na pilu, už není použitelný prakticky na nic jiného než na zpracování v papírnickém průmyslu nebo jako energetická surovina,“ řekl už dříve INFO.CZ předseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků Tomáš Pařík.

Blažek: Vláda si z obcí a krajů podrazem udělala kasičku

sinfin.digital