„Měli jsme před tím utkáním obrovský respekt, viděli jsme Prostějov ve dvou utkáních a hodně se proměnil. Po tom restartu to byl hodně náročný duel, ale výhru o gól jsme si zasloužili,“ mínil pardubický trenér Jiří Krejčí.
Pardubice v druhé lize utíkají, vyhrály i Hradec a Žižkov |
Kvůli vládním nařízením se utkání muselo odehrát pouze za účasti maximálně tří stovek lidí, ovšem ultras za domácí bránou se postarali o celkem slušnou atmosféru. Zápas navíc sledovaly i početné skupiny diváků na hlavní tribuně a v hospodě nedaleko hřiště, byť se nijak zvlášť neprojevovaly.
První vážnější šanci si domácí nachystali už v desáté minutě, Tomáš Solil ve vápně dobře našel Michala Hlavatého, jenže ten vysoko přestřelil.
Daleko úspěšnější byl běhavý středopolař zhruba o čtvrt hodinky později, kdy se za brankovou čáru došoural jeho odražený pokus. I když byl nejprve za střelce označen obránce Tomáš Čelůstka, jenž balon jistil skluzem těsně k levé tyči, na radosti domácích to nic nezměnilo - 1:0.
„Abych řekl pravdu, tak vůbec nevím, kdo ten gól dal. Já balon určitě tečoval, ale jestli to bylo na čáře, nebo až za ní, netuším. S Míšou Hlavatým jsme se o tom dohadovali, hodně ten gól chtěl. Já bych mu ho klidně nechal,“ řekl bek Čelůstka. Později byl podle oficiálních statistik gól Hlavatému skutečně připsán.
A jeho zásah se nejen kvůli v úvodu zmíněné velké příležitosti nakonec ukázal být jediným. Skórovat však mohl i Prostějov, jenže v 72. minutě střídající Karel Kroupa poslal po průnikové přihrávce míč těsně vedle.
„Škoda té Hlavatého šance v úvodu, mohlo to být veselejší, ale nechci být neskromný. Mohli jsme pojistit i ve druhé půli, ale soupeř neměl co ztratit a začalo to být těžké,“ uvažoval Krejčí.
„První půlku jsme nehráli, jak chceme. Zbytečně jsme měli strach, chtěli jsme jen odkopávat a to pak těžko můžeme uspět s týmem jako Pardubice. Soupeř proměnil tu jednu velkou šanci, kterou si vytvořil, my ne, a proto jsme prohráli,“ litoval prostějovský kouč Pavel Šustr těsné prohry.
„Jestli s týmem jako Pardubice prohrajete dva souboje po sobě, necháte soupeře dojet až do vápna a on nám to kopne skoro do prázdné brány, tak nemůžeme pomýšlet na úspěch,“ měl jasno Šustr.
