Vrcholoví sportovci, olympijští vítězové Barbora Špotáková a Lukáš Krpálek, stejně jako učitel tělesné výchovy z pražské základní školy v Ohradní ulici Jan Musil by žákům a studentům českých škol „ordinovali“ více hodin pohybových aktivit. Mají opačný názor než ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. Ten navyšování hodin tělocviku odmítá.
V době pandemie koronaviru a uzavření škol všech stupňů se ve společnosti řešilo, jak nahradit jednotlivé předměty. Téměř vůbec se nemluvilo o tělesné výchově. Přitom jde o důležitý element, který by dětem a mládeži neměl chybět. Navíc je základem dalšího sportování. Moderátor sportovní redakce Ondřej Lípa o této problematice mluvil v pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS s dvojnásobnou olympijskou vítězkou v hodu oštěpem z Pekingu 2008 a Londýna 2012 Barborou Špotákovou a šampionem v judu na Hrách 2016 v Riu de Janeiru Lukášem Krpálkem.
Vrcholový sport je jedním z ukazatelů toho, jaká je v té které zemi pohybová aktivita dětí. Podle Lípy si děti nyní hrají doma spíše s tablety, než aby tzv. lítaly venku, jak tomu bývávalo dříve. Dodal však, že je to i dobou, ve které žijeme. Lípa tvrdí, že děti sice chodí do různých sportovních kroužků, ale chybí jim obecná pohybová průprava. Tím ztrácejí lepší pohybové základy pro všechny sporty.
Lípa také zmínil, že sport je důležitý i pro duševní rozvoj dítěte. „Pohyb pomáhá výrazně k tomu, aby lidé byli schopnější, co se týče rozhodování, pozornosti, řeči a schopnosti učení,“ dodal Lípa.
Dítě by si sport mělo vybrat samo
Zastáncem toho, aby děti měly obecnou sportovní průpravu, je i judista a olympijský vítěz z Ria de Janiera 2016 Lukáš Krpálek, který se sám jako mladý věnoval více sportům. „To, že se děti už tolik nehýbou, je problémem rodičů, kteří jim dávají do ruky tablet,“ řekl v pořadu Nový den Krpálek, který jako problém vidí i brzký výběr jednoho sportu. „Dítě by nemělo být tlačené hned do jednoho sportu, mělo by si jich vyzkoušet více a vybrat si ho samo,“ myslí si judista. Krpálek také dodal, že tělesná výchova měla mít ve školách důležitější roli a mělo by se jí dostávat podobné pozornosti jako hodinám českého jazyka či matematiky.
S tím souhlasí také oštěpařka Barbora Špotáková. „Myslím, že nejdůležitější je, aby pohyb dětem ukazovali sami rodiče. Pokud toho nejsou schopni, měly by se tohoto tématu chytit školy,“ myslí si oštěpařka. Také ona se hned od mládí nespecializovala na atletiku. K hodu oštěpem, své pozdější vítězné disciplíně, se dostala dokonce až v jednadvaceti letech po kariéře sedmibojařky. Jako nevýhodu to nevnímá. „Jsem ráda, že jsem dělala více sportů. Má to dobrý vliv na tělesný aparát, ale i na psychiku. Pak se bohužel často stává to, že jsou sportovci v 17 letech vyhořelí a chtějí svou kariéru ukončit,“ poznamenala Špotáková a dodala, že právě v tomto věku skutečná kariéra z pravidla teprve začíná.
Ministerstvo školství hodiny tělocviky navíc přidávat nebude
Světová zdravotnická organizace doporučuje hodinu pohybových aktivit denně. K tomu se v Česku přiblíží jen pětina školáků. Za nedostatkem pohybu přitom může být i neúčast v hodinách tělocviku. Například tělocvikář Jan Musil ze Základní školy Ohradní v Praze, se s tímto nešvarem snaží bojovat. „Pokouším se přístup podporovat tím, že cvičím společně s dětmi. V podstatě všechno, co po někom chci, tak sám nejdříve předvedu. Tím se mi dost často podaří minimálně chlapce třeba zaujmout a motivovat,“ popsal Musil.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) však oznámil, že neplánuje přidávat hodiny tělocviku. Problémem jsou podle něj ti žáci, kteří dříve nenosili tolik omluvenek, jako tomu je dnes. „Pokud přidáme hodinu tělocviku a děti se stále budou omlouvat, tak ty, které potřebujeme rozhýbat, stejně nerozhýbeme,“ myslí si ministr.
