Hlavní obsah

Proč je SARS-CoV-2 pro lidi s demencí noční můrou?

Foto: Miriam Doerr Martin Frommherz, Shutterstock.com

Foto: Miriam Doerr Martin Frommherz, Shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Lidé s demencí hrozbě koronaviru nerozumí a dělá jim potíže zapamatovat si bezpečnostní opatření. Připočteme-li k tomu stářím oslabenou imunitu, je jasné, že jsou ještě rizikovější skupinou než senioři, kteří demencí netrpí. Jak zvládali karanténu a jak vnímají nutná opatření?

Článek

Před propuknutím pandemie byla demence intenzivně zkoumána a vyšlo najevo, že se nejedná o nevyhnutelný prvek stárnutí, ale o nemoc, a proto by se s ní jako s nemocí mělo zacházet. Podle statistik celosvětově postihuje asi 50 milionů lidí, nejčastěji starších 75 let, a nemocných stále přibývá. Proč jsou lidé s demencí ohroženi více než jiní? (Návyky, které poškozují zdraví mozku) 

Demence a její příčiny

Jde o nevyléčitelné onemocnění mozku. Začíná problémy s koordinací těla a krátkodobou pamětí, pokračuje poruchami plánování a organizací životních aktivit, řečí a dezorientací místem i časem. V konečných fázích nejsou lidé s demencí schopní postarat se sami o sebe, i když jsou třeba fyzicky úplně v pořádku. Ztrácí schopnost číst, vařit, uklízet, chodit na nákup, zapomínají pít. Mohou se také bát, trpět bludy nebo být agresivní – to vše bez zjevné příčiny. (Jak se vyhnout demenci)

Situace, která panovala kolem koronaviru a opatření, která jsou stále v platnosti, jim připadá jako noční můra. A i když se situace pomalu rozvolňuje, senioři jsou stále ohroženou skupinou, která by měla dbát na své zdraví téměř více než ostatní. Jenže pokud se to týká seniora s demencí, může to být velice náročné pro něj i pro jeho okolí. Proč?

1. Sociální izolace

Lidé s demencí bývají odkázáni na pomoc příbuzných nebo pečovatelů. A právě to bylo v době akutní pandemie největší překážkou. „Pro všechny seniory z řad našich klientů bylo největší deprivací rapidní omezení návštěv, kamarádů a přátel, omezení pohybu venku,“ sděluje své zkušenosti Tereza Zajíčková, sociální pracovnice tísňové služby Chytré péče. Absence osobního kontaktu s blízkým člověkem v nich vzbuzuje obavy a nejistotu. Telefon přitom osobní komunikaci nahrazuje jen částečně.

2. Neustálé připomínání

Dementním se musí stále připomínat tytéž věci: aby si umyli ruce, aby používali roušku a v době omezení bylo těžké si zapamatovat, kdy mohou do obchodu. Pokud jsou jim pokyny dávány po telefonu, je to pro ně spíš abstraktní, potřebují vedle sebe někoho fyzicky, o koho by se v tu chvíli mohli opřít. Jinak mohou propadat úzkosti a depresi, která jejich chorobu zhoršuje.

Foto: Da Antipina, Shutterstock.com

Dementní nerozumí hrozbě ani opatřením a je nutné jim to pořád připomínatFoto: Da Antipina, Shutterstock.com

3. Odsunutí na poslední místo

Řada domovů pro seniory, kde jsou také pacienti s demencí, se v akutní pandemii stala ohniskem nákazy koronavirem. Hospitalizace dementních je ale pro běžné nemocnice rizikovější než u psychicky zdravých seniorů. V cizím prostředí totiž mohou upadnout do deliria nebo propadnout halucinacím a ublížit nejen sobě, ale i ostatním. Také mohou utéct (a šířit virus) nebo být agresivní. Nemocnice tak mohou mít problém je přijmout. Co říci dementnímu, když chce jít „domů“?

Foto: David Herraez Calzada, Shutterstock.com

Zmatení, dezorientace, stářím oslabená imunita. To vše činí z dementních rizikovou skupinuFoto: David Herraez Calzada, Shutterstock.com

4. Opožděná diagnostika

Lékařská síla se v době pandemie orientovala hlavně na její řešení. K doktorovi se mělo chodit jen v naléhavých případech. To platilo i pro jedince s paměťovými potížemi. Ty ale mohou znamenat první stádium demence. A s protahující se diagnostikou demence se zvyšuje riziko, že nemocný ohrozí sebe i okolí – může třeba omylem zapálit nebo vytopit byt či způsobit autonehodu.

„Bohužel se vlivem koronavirových opatření začala přehlížet – nebo byla nedostupná – diagnostika demencí. Spousta lidí se obávala jít k lékaři a odkládala vyšetření,“ potvrzuje vedoucí AD Centra profesor Aleš Bartoš z Národního ústavu duševního zdraví. Pokud máte ve svém okolí seniora, věnujte mu pozornost. Pokud jste si drželi sociální odstup během nouzového stavu, možná se u něj mohly příznaky pozvolna začít projevovat.

Kdy zpozornět? 

„Zaměřte se na něj a pozorujte, zda se neustále neopakuje. Zapomíná více než dříve. Zanedbává množství a pravidelnost v braní léků. Zapomíná nebo odmítá svátky, rodinné oslavy a další. Je apatičtější než dříve. Nedokáže spočítat jednoduché počty, třeba při nakupování. Zanedbává nejen hygienu a stravu, ale i volbu teplého oblečení. Občas mluví nesmyslně nebo vidí a slyší to, co ve skutečnosti neexistuje, mluví sekaně, zapomíná jména nebo slova," radí Tereza Zajíčková.

Vlastní identifikaci stavu i celkovou situaci panující kolem demence může výrazně usnadnit i přesně stanovená norma toho, jak by měl zdravý český senior vlastně vypadat. Pokud chcete pomoci, zapojte se do výzkumů, které za tímto účelem provádí NUDZ.

NUDZ hledá duševně ZDRAVÉ osoby starší 55 let, které by byly ochotné zapojit se do výzkumů a přijít na jednohodinové vyšetření do Vinohradské nemocnice v Praze. Dotyčným bude zjišťována duševní a fyzická kondice za účelem stanovení českých norem pro zdravého seniora. Více informací najdete na: https://www.nudz.cz/adcentrum/default.htm 

Reklama

Načítám