V EU se rozjíždí nová debata o tom, jak bude vypadat plán obnovy evropských ekonomik a potažmo nový dlouhodobý rozpočet EU. V zájmu Česka je podle zástupců podnikatelů i zaměstnanců například to, aby se ulevilo z tlaku na zelenou transformaci.
Evropská komise ve středu zveřejnila nový návrh víceletého finančního rámce EU pro roky 2021-2027, jehož součástí je i očekávaný fond obnovy evropských ekonomik. Zatím se však jedná pouze o návrhy, které budou předmětem dlouhých debat mezi institucemi EU a členskými zeměmi.
Nejen nejvyšší politické reprezentace České republiky má smysl ptát se na to, jaká podoba fondu i rozpočtu by nejlépe vyhovovala požadavkům a potřebám Čechů. Krize totiž může kromě pohromy představovat také příležitost, a vhodné nastavení podmínek bude pro její využití klíčové.
V současné době už je téměř jasné, že EU si na oživení ekonomik společně půjčí peníze. Alice Krutilová z Úřadu vlády na nedávné on-line debatě řekla, že kromě objemu pomoci bude pro Česko důležité především to, s jakými podmínkami si Unie tyto peníze půjčí.
„Pan premiér říká poměrně konzistentně, že neexistuje nic jiného než peníze členských států, a další nerostou nikde na stromě,“ uvedla s tím, že přesouvání dluhu dále než do víceletého finančního rámce 2021-2027 nepředstavuje nejracionálnější cestu z krize. Pro ČR bude podle ní také důležité sledovat, jak bude vypadat výdajová stránka fondu z hlediska poměru půjčky vs. granty, o které se nyní vedou spory.
Pro podnikatele je podle Kariny Kubelkové z Hospodářské komory ČR zásadní, aby peníze na obnovu šly především do investic. Počítají i s tím, že namísto dotací budou mít ve většině případů formu půjček, což je směr, kterým se chce EU dlouhodobě ubírat.
Zdeněk Čech ze Zastoupení Evropské komise připomněl, že pro ČR je naprosto zásadní si uvědomit, jak velký investiční impuls se jí nyní nabízí. Jedná se jak o možnost dočerpat finance z končícího víceletého finančního rámce, tak o příležitosti v blížícím se novém dlouhodobém rozpočtu. K nim se navíc přidává plánované navýšení rozpočtu kvůli oživení ekonomik.
„Máme zde tři relativně velké zdroje, a úkolem je zamyslet se, kam by tyto investice měly jít, a také jestli máme připravené projekty, abychom s investicemi začali co nejrychleji,“ podotkl Čech s tím, že situace sice teď nevypadá zle, na podzim však může být hůře.
Koheze nám vyhovuje
ČR v posledních letech výrazně bohatla, a měla proto mít k dispozici čím dál tím méně peněz z evropských strukturálních fondů. Několik let se řešilo, jak se české regiony s plánovaným snížením přidělených peněz vypořádají. Koronavirus vše změnil, a právě kohezní politika se má stát jednou z cest, jak peníze z fondu obnovy využít.
Jako přídavek k tradiční kohezní politice by se podle Krutilové mělo jednat o vznik nové „obálky“ pro členské státy v rámci fondu obnovy. „Za Českou republiku jsme pro, je to velmi dobrý nápad, potřebujeme stále konvergovat. Jak jinak se členské státy mohou přiblížit svým předchozím obdobím, než s pomocí kohezní politiky,“ podotkla odbornice z Úřadu vlády.
Vláda se však obává změny alokačních podmínek takovým směrem, který pro Česko nemusí být výhodný. „Kritéria by byla taková, že by se zohledňoval pokles HDP členských států v důsledku koronakrize. ČR má ten pokles jeden z nejmenších, jiné země by tak dosáhly na daleko větší obálku,“ upozornila Krutilová. Druhé kritérium pak představuje vzrůst nezaměstnanosti, a dubnová čísla ukazují, že ani v tomto ohledu si ČR nevede špatně.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) je podle slov svého zástupce Tomáše Pavelky pro to, aby právě kohezní politika hrála v záchranných plánech EU hlavní roli. „Je to pro nás jednak výhodné, a také jsme pro spravedlnost, která od začátku fungovala ve stylu, že se pomáhá těm slabším. Zatím stále patříme mezi ty slabší,“ podělil se o pohled zaměstnanců Pavelka.
Jak však upozornil Zdeněk Čech, rozdělování kohezních fondů musí vždy probíhat na základě objektivních kritérií, a ČR podle nich už mezi ty nejslabší nepatří. „Pokud jde o HDP, nezaměstnanost a další základní kritéria, musíme se smířit s tím, že když jsme na tom byli hůře z hlediska životní úrovně, tak jsme dostávali více. Bude jedině dobře, pokud nám poroste životní úroveň,“ poznamenal Čech.
Česká republika měla mezi tzv. čisté plátce do rozpočtu EU podle prognóz zamířit až kolem roku 2030, koronavirová krize ji však posunula k této skupině států rychleji, minimálně tedy v novém návrhu Evropské komise. ČR má za fond obnovy ručit větším objemem peněz, než z něj reálně získá.
Odklad zelených cílů
Česká republika by podle hlavního ekonoma Czech Fund a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáše Kovandy měla tlačit na to, aby EU v rámci obnovy ekonomik nepostupovala podle nejpřísnějších scénářů v otázce zelené politiky.
„Prioritou by měly být investice, ale druhým krokem je, že budeme vytvářet tlak na to, aby ČR a další průmyslovější země dosáhly na určité úlevy,“ řekl Kovanda s tím, že obnova či transformace průmyslových regionů je záležitostí na několik desetiletí.
Odklad cílů v zelené ekonomice podporují čeští podnikatelé i zaměstnanci. Podle Kariny Kubelkové by firmám v těžké situaci pomohlo, kdyby došlo k posunutí některých ambiciózních cílů o jeden či dva roky, protože místo jejich plnění musí teď podnikatelé často řešit spíše existenční otázky. Obzvlášť tvrdě krize dopadla na automobilový průmysl, a odklad některých nových povinností by sektoru pomohl. Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) v současnosti usiluje o odložení platnosti některých dříve přijatých norem.
Podle Pavelky Evropská komise zelenou politiku ve svých nových návrzích sice utlumila, „ekologická linka“ je však v jejích plánech patrná stále. „Toto směřování je žádoucí, otázkou je rychlost. Obáváme se, že by českému hospodářství nemusela prospět,“ řekl za zaměstnance Pavelka a dodal, že některé české regiony jsou stále závislé na „nezelené“ ekonomice.
Ze středečního návrhu Evropské komise nicméně vyplývá, že 25 procent zdrojů z fondu obnovy v hodnotě 750 miliard eur by mělo jít právě na zelenou politiku.
Článek vznikl při příležitosti debaty „Plán EU na obnovu ekonomiky – jak pomůže Česku?“ pořádané 22. května 2020 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.
