Otevřít smíme, lidé ale nejsou. Nájemci na letišti žádají úlevy, stát pomalu ustupuje

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
28. 5. 2020 10:47
Provoz na pražském letišti v dubnu meziročně klesl o 99,6 procenta, rapidně se tak propadly i tržby zdejších prodejen či taxikářů. Stát jim ale podobně jako dalším podnikatelům vysoké nájmy, které na letišti musí platit, zatím odpustil jen do 30. června. Nájemníci požadují zavedení takzvaného obratového nájemného, které by se odvíjelo od počtu cestujících v porovnání s daným měsícem loňska.
Letiště Václava Havla na pražské Ruzyni v době koronaviru.
Letiště Václava Havla na pražské Ruzyni v době koronaviru. | Foto: Tomáš Vocelka

"Pokud se ta situace nějak nevyřeší, určitě budeme muset přistoupit k propouštění. Nebudeme schopni udržet všechny řidiče, neuživili by se," říká Jan Otta, jednatel společnosti Fix Taxi. Ta a firma Taxi Praha mají s Letištěm Václava Havla uzavřenou pětiletou smlouvu, na základě které zajišťují osobní autodopravu z a na letiště. Jako jediné dvě taxislužby tak mohou parkovat přímo před příletovými terminály. 

Výhoda oproti ostatním taxislužbám je ale vykoupena vysokým nájmem, který se pro ně na letišti pohybuje kolem pěti milionů korun měsíčně. "Za poslední tři roky jsme my dvě taxislužby zaplatily 380 milionů," počítá jednatel Taxi Praha Patrik Altman. Na adresu letiště říká, že dobrý hospodář musí zařídit i to, aby své klienty, kteří mu roky přinášeli kvalitní servis, neztratil.

Na jednání s letištěm, jehož vlastníkem je ministerstvo financí, si ale Altman ani jiní nájemci nestěžují. Podle nich jim chce pomoci, i přestože se jednání táhnou už několik týdnů. Firmy, které jsou v pronajatých prostorech a kvůli vládním opatřením proti epidemii koronaviru musely zavřít své provozovny, mohou podle nařízení vlády odložit platby za nájemné až do 30. června. To se vztahuje i na nájemce na letišti, dlužnou částku ale musí stejně postupně nakonec splatit do konce roku. 

Jenže rušný provoz se na pražskou Ruzyni zřejmě jen tak nevrátí. Zatímco loni tu bylo odbaveno rekordních 17,8 milionu cestujících, v příštím roce půjde o zhruba deset milionů pasažérů a k loňským statistikám se podle prognóz znovu dostane až za tři roky. Nájemci proto požadují zavedení takzvaného obratového nájemného. "Jinak firmy zkrachují," je přesvědčený Altman.

"Pro nás by bylo samozřejmě výhodnější platit obratové nájemné, což přesně reflektuje počet lidí, kteří budou proudit letištěm," souhlasí i Naděžda Filina za společnost AmRest, pod jejíž záštitou na letišti funguje třeba restaurace KFC nebo kavárna Starbucks.

Problém v legislativě

Letiště označuje za hlavní důvod, proč se zatím nepodařilo nalézt nějaké řešení, legislativu, konkrétně zákon o zadávání veřejných zakázek. "Tento zákon, podle kterého musíme striktně postupovat, neobsahuje dostatečně jasná pravidla pro provedení změn existujících nájemních smluv v takovém rozsahu, který by dostatečně odpovídal současné výjimečné situaci našich nájemců," vysvětluje mluvčí letiště Roman Pacvoň s tím, že letiště legislativní změny průběžně konzultuje například s ministerstvem pro místní rozvoj.

Letiště se kvůli zákonu o zadávání veřejných zakázek obrátilo také na Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který požádalo o výkladové stanovisko ohledně možnosti změn podmínek nájemních smluv. Na vyjádření stále čeká.

"Letiště má obavu, aby neudělalo nějakou chybu a dodrželo zákon. Nemyslím si, že je chyba striktně na jeho straně, spíš to vnímám jako špatnou patovou situaci," říká k tomu Otta. Podobně to vidí i Altman, podle nějž letiště nechce zklamat stát a odvolává se na to, že se musí chovat jako dobrý akcionář, byť je k jednání otevřené.

Právě on v polovině dubna oslovil ostatní nájemce (například hračkářství Hamleys nebo skupinu Lagardere, jež na letišti provozuje obchody v duty free zóně), spolu s kterými napsal otevřený dopis ministryni financí Aleně Schillerové (ANO) a šéfovi pražského letiště Václavu Řehořovi. 

"Za účelem udržitelnosti úspěšné obchodní spolupráce níže podepsaní nájemci již od počátku března 2020 vyvíjí snahu najít s pronajímatelem východisko, a to i navzdory tvrdým smluvním podmínkám, které nemohly předjímat bezprecedentní situaci, která celosvětově ovlivnila život a podnikání nás všech," píše se mimo jiné v dopise.

Obratové nájemné nejméně do konce roku

Letiště si kvůli současné situaci zadalo také ekonomickou analýzu, která má být podle informací ředitele Lagardere Richarda Procházky hotová do konce května. Na základě ní by se mělo podle Procházky zřejmě přejít právě k obratovému nájemnému. 

"Na rozdíl například od obchodních center není provoz na letišti žádný. Obratové nájemné považujeme za střednědobé, přechodné řešení na tu dobu, než se provoz vrátí zpět do uspokojivých čísel," říká Procházka. Podle Filina by obratové nájemné mělo platit minimálně do konce letošního roku.

Stejně to vidí i Jana Doležalová, provozní ředitelka společnosti Hamleys.  "Obratové nájemné je prakticky jediným řešením, které je z našeho aktuálního pohledu přijatelné. Takový stav by měl trvat do konce roku 2020 nebo minimálně do doby, než se provoz letiště nevrátí na alespoň 80 procent počtu odbavených pasažérů, který mělo před krizí," domnívá se.

Do problému se vložil i šéf pražských zastupitelů ANO Patrik Nacher, který upozorňuje, že je i v zájmu letiště stávající situaci řešit. Kdyby současné obchody zkrachovaly, muselo by se vypsat nové výběrové řízení, po dobu kterého budou na letišti prázdné prostory. "Takže ze služeb budou mít nulový příjem," upozorňuje Nacher a dodává, že i pro nové nájemce by bylo třeba nájem definovat obratově vzhledem k tomu, že návrat do normálního chodu potrvá. 

Také podle Nachera tkví největší potíž v legislativě, kterou si letiště podle něj za této mimořádné situace vykládá příliš formalisticky. "Údajně má právně svázané ruce tím, že podle koncesní smlouvy nese veškerá rizika v momentě, kdy letecká doprava poklesne (například kvůli teroristickému útoku nebo výbuchu sopky), nájemník. Koronavirus ale není riziko, které by se vztahovalo izolovaně jen na leteckou dopravu, pandemie šla napříč celou planetou bez ohledu na druh odvětví," vysvětluje svůj pohled na věc člen hnutí ANO. 

Neshody s Národní galerií

Nájmy v době koronavirové krize se staly předmětem neshod i v případě dalších státních institucí, například Národní galerie (NG), kterou coby příspěvkovou organizaci zřizuje ministerstvo kultury. Například známá kavárna Café Jedna ve Veletržním paláci kvůli sporům s vedením galerie minulý týden oznámila, že končí. 

"Paní ředitelka (šéfka NG Anna-Marie Nedoma, pozn. red.) se s námi ani nesešla. Všechna komunikace probíhala jen formálními dopisy," uvedl minulý týden pro Aktuálně.cz Daniel Kolský, který podnik provozoval šest let. Nedoma odpověděla, že musí "striktně postupovat v souladu s právním řádem", pročež mu ani v době, kdy je kavárna zavřená, nemůže slevit nájem či povolit odklad splácení. Nedoma ale tvrdí, že se galerie řešení snažila najít, představy byly ale odlišné. 

Nejistotu přiznává například i Lucie Kováčová, která provozuje kavárnu v další galerijní budově, Šternberském paláci na Pražském hradě. Krach původně oznámila také další známá restaurace Kuchyň ze skupiny Ambiente, která je taktéž v pronájmu Národní galerie. Zkraje dubna podnik sice oznámil, že končí, mimo jiné proto, že mu galerie neodpustila nájem, nakonec ale využil takzvané covidové moratorium před započetím insolvenčního řízení, teď je znovu otevřený a vyjednává s galerií o své budoucnosti.

Video: Denně mi vyhrožují, prý jsem přivezl do Česka koronavirus. Jsme na odpis, říká Papež

Situace je blbá a pro cestovní kanceláře je ještě o něco blbější. Máme ministryni, která bojuje spíš proti nám než za nás, tvrdí Jan Papež. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy