Praha 17: Sochaři Mánesa v Kulturním centru Průhon

KC Průhon ve své novodobé historii představuje umělce různých oborů. Ať už fotografie, plastiky, ale nejčastěji výtvarné umění. Současná výstava sochařů Mánesa je výzvou nejenom po stránce prostoru, ale i svým rozsahem.

„Smyslem výstavy uspořádané v Kulturním centru Řepy je prezentovat prostřednictvím charakteristického prostorového díla doplněného o výběr kreseb jednotlivé sochaře, kteří jsou dnes sdružení ve Spolku. Jsou mezi nimi jak klasičtí sochaři, tak i umělci hledající experimentální podobu abstraktní tvorby, stejně jako malíři, kteří se věnují trojrozměrným dílům či skláři, jejichž uměleckým základem je koneckonců sochařská průprava,“ přiblížil obsah expozice kurátor výstavy Jiří T. Kotalík.

„Letos tomu je 200 let, kdy se narodil velký umělec Josef Mánes, jehož jméno Spolek výtvarných umělců Mánes nese. Mám velkou radost, že po krátké přestávce galerii otevíráme veřejnosti právě touto velkolepou výstavou. Vždyť Řepy mají ke Spolku Mánes velmi blízko. Několik ulic je zde pojmenováno po umělcích působících v tomto sdružení. Máme zde ulici Makovského, Laudovu, Zrzavého, Španielovu a mnoho dalších. V Řepích zároveň žije čestný starosta Spolku Mánes akademický malíř, grafik, textilní výtvarník a ilustrátor Emil Jan Cimbura, který je členem Mánesa již od roku 1946,“ přiblížila starostka Prahy 17 Jitka Synková propojení této městské části a Spolku Mánes.

Mezi nejzajímavější díla určitě patří plastika Křtitelnice od Jasana Zoubka, která je celá ze žuly a váží 500 kilogramů. Umístěna je proto v přízemí galerie. „Z bezpečnostních důvodů bude v prostorách galerie vytvořen koridor a výstavní okruh bude pro omezený počet osob. Novinka, kterou spustilo naše kulturní centrum je možnost výstavu navštívit virtuálně. 3D prohlídka je umístěna na webu KC Průhon,“ dodala starostka Jitka Synková.

Představí se těchto 9 umělců:
1. Petr Císařovský (narozen 1950) – se od počátku své sochařské tvorby zabýval železnými a kovovými plastikami. V souladu s charakterem černého řemesla mají jeho díla robustní formu a jednoduché objemy a siluety

2. Bohumil Eliáš ml. (narozen 1980) – je absolventem sochařské školy profesora Jana Hendrycha na Akademii výtvarných umění v Praze. Ve volné návaznosti na tvorbu svého otce Bohumila Eliáše st.  se věnuje sklářské tvorbě s důrazem na úsporné prostorové sestavy objemů a hmot vibrujících barvou a světlem.  

3. Stanislav Hanzík (narozen 1931) – doyen Spolku a dlouholetý profesor AVU, žák Jana Laudy a spolupracovník Vincence Makovského. Jeho doménou je především kámen a monumentální figurální tvorba. Je autorem řady veřejných realizací.

4. Barbora Chládková – absolvovala ateliér figurálního sochařství Jana Hendrycha na Akademii výtvarných umění v Praze.  Zde získala první zkušenosti s klasickým modelováním a tématu figury zůstala věrná i po škole, což není tak úplně obvyklé.

5. Xenie Hoffmeisterová – absolventka studia scénografie na DAMU se věnuje především malbě, kresbě a grafice. Velmi často využívá i možnosti trojrozměrného zobrazení často za použití netradičního materiálu jako drát a textil.

6. Vojtěch Malaník (narozen 1954) je absolventem sochařského ateliéru profesora Stanislava Hanzíka na Akademii výtvarných umění v Praze. Je zkušeným figuralistou a v jeho díle dominují stylizované ženské postavy či zvířata vymodelovaná v pohybové zkratce a kompozičně dramatické prostorové křivce.

7. Jaromír Rybák (narozen 1952) – je našim předním sklářským výtvarníkem ze světově proslulé školy profesora Stanislava Libenského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.  Jeho mnohovrstevnatá tvorba v poslední době těží z překvapivého spojení skla s dalšími materiály, zejména kovem, v útvarech inspirovaných florou a faunou.  

8. Jaroslav Urbánek (narozen 1959) – se dostal k volné plastice přes kámen a s prací na řadě soch, kterým pomáhal při realizaci, Ve své tvorbě samozřejmě v první řadě zúročuje svoji původní profesi kameníka a s mistrovským řemeslným fortelem a až s rozmařilou velkorysostí zkoumá možnosti různých druhů materiálu.

9. Jasan Zoubek (narozen 1956) – se od počátku své tvorby soustředil na zkoumání zákonitostí elementárních tvarů. Nezapře přitom inspiraci těmi nejstaršími doklady sochařské aktivity naší civilizace a obdivu ke kykladským idolům či egyptskýma asyrským stélám či známým idolům.

Výstava Sochaři Mánesa bude v KC Průhon k vidění od 25. května 2020 a potrvá do 31. října 2020. Expozice bude zpřístupněna i online prostřednictvím virtuální 3D prohlídky na stránce www.pruhon.cz. Prohlídka je doplněna o interaktivní body obsahující názvy obrazů, fotografie či videa. Dále budou vystavovaná díla k vidění na YouTube kanálu Kulturního centra Průhon: https://1url.cz/mzq2i