InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Folk koncert kapel Spolektiv a Jistem

    sobota 11.5 19:00 - Na Ostrově, ul. Na Dubovci, Strakonice

  • Koncert kapely Parkán

    sobota 11.5 20:00 - Podskalí – Hospůdka Ostrov, Strakonice

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  >  Písecké postřehy  > 

Kámo, nahoď! V Písku mají svou divadelní "Partičku"

To jsou oni - Kámo, nahoď!

To jsou oni - Kámo, nahoď!

29.5.2020 8:56

PÍSEK – Před sedmi lety zahájila v Písku své účinkování improvizační show Kámo, nahoď. Myšlenka vytvořit divadelní představení na motivy úspěšné televizní Partičky vznikla ve skupince několika přátel. Ti posléze začali rozehrávat improvizace po Písku. O historii tohoto improvizačního večírku vypráví v rozhovoru jeden z členů uskupení Tomáš Jiřík, který zároveň působí v Divadelním spolku Prácheňská scéna v Písku a je vedoucím provozu v Divadle Fráni Šrámka.

Tomáš Jiřík

 

Jak vznikla dramatickoimprovizační show Kámo, nahoď?

Začátky byly opatrné. Hráli jsme různé improvizační hry ze známé Partičky. Zjišťovali jsme na vlastní kůži, jak pohotově reagovat jeden na druhého. Jaké to je držet se zadání dané hry a zároveň vystavět scénku, aby byla pro obecenstvo pochopitelná a vtipná.

Můžete popsat, jak vypadá Kámo, nahoď?

Před vystoupením dostane každý divák lísteček a propisku. Na lístečku jsou k vyplnění tři kolonky. Věc, prostředí a situace. Nápaditosti se meze nekladou. Divák vhodí vyplněný lísteček do osudí a moderátor večera losuje vhozená témata. Funguje i jako režisér vylosovaných témat a společně s diváky vykomunikuje pro herce jednotlivé role.

Opravdu nemáte nic připraveného předem?

Opravdu ne. Jediné, co před vystoupením známe, jsou improvizační hry, které bude program večera obsahovat. Témata z lístečků, rozdělení rolí a obsazení herců do jednotlivých her se dozvídáme na místě. Jen tak to může fungovat. Stává se, že scénka někdy drhne. A stačí jeden dobře trefený geg, gesto, grimasa a diváci se mlátí smíchy. Jindy scénka funguje od začátku do konce a není jednoduché vypointovat konec. Někdy scénka nikam nevede, není ani vtipná a vy doufáte, že to někdo už ukončí. Pokaždé je to jiné.

Kolik členů vaše parta má? 

Je nás celkem šest. Stanislav Pešek, Petr Pešek, jejich otec Jaroslav Pešek. Stanislav Dušek, který je moderátor, Aleš Sladký a já.

Jaké zkušenosti jste měli před vznikem Kámo, nahoď s divadlem?

Stanislav Dušek a já jsme amatérští divadelní herci. Ostatní kluci jsou muzikanti a na pódiu jsou jako doma. Co se týká improvizace, tak pro všechny to byla naprosto nová zkušenost.

Zapojujete i diváky?

Poslední dobou při každém vystoupení. Je to však zcela dobrovolné. Moderátor vyzve někoho z publika, zda-li má chuť si s námi v dané hře zahrát. Vždycky se někdo přihlásí. Rozhodně nikoho na jeviště netaháme smykem. Vybavuji si, že jako malé dítě jsem byl na jeviště smykem dotažen. Několik let jsem z toho měl noční můry. To se našim divákům stát nemůže. V průběhu celého večera mohou komunikovat s moderátorem a podílet se na režii představení. Bez diváků by to nešlo.

Kde vlastně hrajete?

V Písku je pro nás nejlepší velký sál Divadla Pod čarou. Jeviště v podčáře má pro naše vystupování ideální velikost. Máme to tam rádi, protože prostor má atmosféru. Skvělé je to, že po poslední hře Kámo, nahoď je krátká pauza a tři naši členové účinkují v blues-rockové kapele Rusty strings, která má koncert potom. Pravidelně hrajeme také v doprovodném programu Šrámkova Písku v Palackého sadech. Dříve jsme hráli i v kavárně Vykulená Sova.

Jaké publikum na Kámo, nahoď chodí?

Máme štěstí, že máme opravdu široké publikum. Od dětí až po důchodce. Nejvíc diváků chodí ve věku od 25 do 40 let. Je to druh zábavy pro každou věkovou skupinu.

Kolik máte za sebou představení?

Hrajeme sedm let. Vychází to tak čtyřikrát za rok. Blížíme se tedy ke třicítce. Je těžké se sejít. Každý z nás žije v jiném městě a má mnoho dalších aktivit.

Jakou hru vy osobně máte nejraději?

Já mám nejraději hru Normálně, zpomaleně, zrychleně. Jedná se o disciplínu, ve které sehrajeme scénku v klasickém tempu, pak ve zpomaleném a naposled ve zrychleném. Parodujeme dané dialogy a pohyby. Je to hra, kterou máme zařazenou na závěr. Řekl bych, že i divákům se tato hra líbí a těší se na ni.

Co vás na hraní divadla nejvíc baví?

Na činoherním divadle je to pět minut před premiérou. To je super pětiminutovka. Před improvizačním představením s Kámo, nahoď je to obava z průběhu celého večera. Důležité je, aby se diváci přišli bavit a nečekali od nás žádné zázraky. Pak se představení povede.

Jak jste trávil čas koronavirových omezení?

V Divadle Fráni Šrámka máme závazky vůči šesti stům předplatitelů, kterým jsme museli přehodit data představení. S kolegyní jsme dramaturgii celého jara přesunuli do podzimu 2020. Řešil jsem údržbu, revize a věci, na které není za běžného provozu čas. Začal jsem po dlouhé době zase běhat a jezdit na kole. Úžasné je okolí Vodňan a Písecké hory. Pracoval jsem na zahradě a na chalupě v Rabí. Hlavně jsem trávil veškerý čas s manželkou a sedmnáctiměsíční dcerkou Sofinkou.

 

 

Autor: Martin Petřík

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace